< Jeremiáš 12 >

1 Spravedlivý zůstaneš, Hospodine, povedu-li odpor proti tobě, a však o soudech tvých mluviti budu s tebou. Proč se cestě bezbožníků šťastně vede? Mají pokoj všickni, kteříž se pyšně zpronevěřili.
Vous êtes trop juste, ô Yahweh; pour que je dispute contre vous; je veux seulement parler justice avec vous: Pourquoi la voie des méchants est-elle prospère; pourquoi tous les perfides vivent-ils en paix?
2 Štěpuješ je, ano i vkořeňují se; rostou, ano i ovoce nesou ti, jejichžto úst blízko jsi, ale daleko od ledví jejich.
Vous les plantez, et ils prennent racine; ils croissent, et ils portent du fruit; vous êtes près de leur bouche; et loin de leur cœur.
3 Ale ty, Hospodine, znáš mne, prohlédáš mne, a zkusils srdce mého, že s tebou jest, onyno pak táhneš jako ovce k zabíjení, a připravuješ je ke dni zabití.
Et vous, Yahweh, vous me connaissez, vous me voyez, et vous sondez ce que mon cœur est pour vous. Enlevez-les comme des brebis, pour la boucherie; vouez-les pour le jour du massacre!
4 Dokudž by žalostila země, a bylina všeho pole svadla pro zlost přebývajících v ní, a hynulo každé hovado i ptactvo? Nebo říkají: Nevidíť Bůh skončení našeho.
Jusques à quand le pays sera-t-il en deuil, et l’herbe de tous les champs sera-t-elle desséchée? A cause de la méchanceté de ceux qui y habitent, bétail et oiseaux périssent; car ils disent: « Il ne verra pas notre fin! »
5 Poněvadž tebe s pěšími běžícího k ustání přivodí, kterakž bys tedy stačil při koních? A poněvadž v zemi pokojné, jíž jsi se dověřil, ustáváš, což pak spravíš při tom zdutém Jordánu?
Si tu cours avec des piétons et qu’ils te fatiguent, comment lutteras-tu avec des cavaliers? S’il te faut une terre de paix pour avoir confiance, que feras-tu contre les lions du Jourdain?
6 Nebo i bratří tvoji i dům otce tvého zpronevěřili se tobě, a ti také povolávají za tebou plnými ústy. Nevěř jim, byť pak mluvili s tebou přátelsky.
Car tes frères mêmes et la maison de ton père, eux-mêmes te trahissent; eux-mêmes crient derrière toi à pleine voix; ne te fie pas à eux quand ils te disent de bonnes paroles.
7 Opustil jsem dům svůj, zavrhl jsem dědictví své, dal jsem to, což velice milovala duše má, v ruce nepřátel jeho.
J’ai quitté ma maison, j’ai délaissé mon héritage, j’ai livré l’objet de mon amour aux mains de mes ennemis.
8 Učiněno jest mi dědictví mé podobné lvu v lese, vydává proti mně hlas svůj, pročež ho nenávidím.
Mon héritage est devenu pour moi comme un lion dans la forêt; il a élevé contre moi la voix; aussi l’ai-je pris en haine.
9 A což ptákem dravým jest mi dědictví mé? Což ptactvo vůkol bude proti němu? Jdětež nu, shromažďte se všecka zvířata polní, sejděte se k jídlu.
Mon héritage est-il un vautour bigarré, contre lequel les vautours fondent de tous côtés? Venez, rassemblez toutes les bêtes des champs, amenez-les à la curée!
10 Mnozí pastýři zkazí vinici mou, pošlapají podíl můj, podíl mně velmi milý obrátí v poušť nejhroznější,
De nombreux bergers ont détruit ma vigne, foulé aux pieds mon domaine; ils ont changé le lot qui m’était cher en désert, en dévastation.
11 Obrátí jej v pustinu. Kvíliti bude, spustošen jsa ode mne; spustne všecka tato země, nebo není žádného, kdo by to v srdci skládal.
On en a fait une ruine; dévasté, il est en deuil devant moi; tout le pays est saccagé, car personne ne l’a pris à cœur.
12 Na všecka místa vysoká po poušti potáhnou zhoubcové, meč zajisté Hospodinův zžíře od jednoho kraje země až do druhého, nebude míti pokoje žádné tělo.
Sur toutes les collines du désert arrivent les dévastateurs; car le Yahweh a un glaive qui dévore, d’un bout à l’autre du pays; il n’y a pas de salut pour toute chair.
13 Nasejí pšenice, ale trní žíti budou; bolestně to ponesou, že užitku nevezmou, a styděti se budou za úrody své pro prchlivost hněvu Hospodinova.
Ils ont semé du froment, ils moissonnent des épines; ils ont dépensé leurs forces, mais sans profit. Ayez honte de ce que vous récoltez: c’est l’effet de l’ardente colère de Yahweh.
14 Takto praví Hospodin o všech mých sousedech zlých, jenž se dotýkají dědictví, kteréž jsem uvedl v dědictví lidu svému Izraelskému: Aj, já vypléním je z země jejich, když dům Judský vypléním z prostředku jejich.
Ainsi parle Yahweh sur tous mes méchants voisins qui s’attaquent à l’héritage que j’ai donné à mon peuple d’Israël: Voici que je vais les arracher à leur sol, et j’arracherai du milieu d’eux la maison de Juda.
15 Stane se však, když je vypléním, že se navrátím a smiluji se nad nimi, a přivedu zase jednoho každého z nich k dědictví jeho, a jednoho každého do země jeho.
Mais, après que je les aurai arrachés, j’aurai de nouveau compassion d’eux, et je les ramènerai chacun dans son héritage, chacun dans son pays.
16 Stane se také, jestliže by se pilně učili cestám lidu mého, a přisahali by ve jménu mém, říkajíce: Živť jest Hospodin, jakž oni učívali lid můj přisahati skrze Bále, že vzděláni budou u prostřed lidu mého.
Et s’ils apprennent les voies de mon peuple, en jurant par mon nom: « Yahweh est vivant! », comme ils ont appris à mon peuple à jurer par Baal, ils seront établis au milieu de mon peuple.
17 Jestliže by pak neposlouchali, tedy pléniti budu národ ten ustavičně a hubiti, dí Hospodin.
Mais s’ils n’écoutent pas, j’arracherai cette nation; je l’arracherai et la détruirai, — oracle de Yahweh.

< Jeremiáš 12 >