< Jeremiáš 12 >
1 Spravedlivý zůstaneš, Hospodine, povedu-li odpor proti tobě, a však o soudech tvých mluviti budu s tebou. Proč se cestě bezbožníků šťastně vede? Mají pokoj všickni, kteříž se pyšně zpronevěřili.
Lord, when I complain to you, you always show yourself to be in the right. Even so I still want to present my case to you. Why is it that wicked people do so well? Why do those who are unfaithful to you live so comfortably?
2 Štěpuješ je, ano i vkořeňují se; rostou, ano i ovoce nesou ti, jejichžto úst blízko jsi, ale daleko od ledví jejich.
You planted them, and they've taken root, grown, and produced fruit. They're always talking about you but they don't think of you, even for a moment.
3 Ale ty, Hospodine, znáš mne, prohlédáš mne, a zkusils srdce mého, že s tebou jest, onyno pak táhneš jako ovce k zabíjení, a připravuješ je ke dni zabití.
But you know me, Lord, you see me, and examine what I think about you. Drag off these people like sheep to be slaughtered; keep them apart for the time when they're killed.
4 Dokudž by žalostila země, a bylina všeho pole svadla pro zlost přebývajících v ní, a hynulo každé hovado i ptactvo? Nebo říkají: Nevidíť Bůh skončení našeho.
How long will the land have to mourn and the grass in every field be dried up because of the evil of the people who live there? The animals and birds have died out because the people have said, “He doesn't know what's going to happen to us.”
5 Poněvadž tebe s pěšími běžícího k ustání přivodí, kterakž bys tedy stačil při koních? A poněvadž v zemi pokojné, jíž jsi se dověřil, ustáváš, což pak spravíš při tom zdutém Jordánu?
The Lord says, Once you've become worn out in a foot race against men, how would you win racing against horses? If you trip up in open ground, how would you do in the tangled undergrowth beside the Jordan?
6 Nebo i bratří tvoji i dům otce tvého zpronevěřili se tobě, a ti také povolávají za tebou plnými ústy. Nevěř jim, byť pak mluvili s tebou přátelsky.
Even your own brothers and your father's family have betrayed you; they have publicly criticized you. Don't trust them when they talk nicely to you!
7 Opustil jsem dům svůj, zavrhl jsem dědictví své, dal jsem to, což velice milovala duše má, v ruce nepřátel jeho.
I have given up on my people; I have abandoned the nation I chose. I have handed over the ones I truly love to their enemies.
8 Učiněno jest mi dědictví mé podobné lvu v lese, vydává proti mně hlas svůj, pročež ho nenávidím.
They've turned into a wild lion, roaring at me—that's why I hate them.
9 A což ptákem dravým jest mi dědictví mé? Což ptactvo vůkol bude proti němu? Jdětež nu, shromažďte se všecka zvířata polní, sejděte se k jídlu.
My people are like a spotted bird of prey to me with other birds of prey circling to attack it. Go and bring all the wild animals to eat up the carcass.
10 Mnozí pastýři zkazí vinici mou, pošlapají podíl můj, podíl mně velmi milý obrátí v poušť nejhroznější,
Many shepherds have come and destroyed my vineyard; they have trampled down the crops in my field. They have turned my pleasant land into an empty wasteland.
11 Obrátí jej v pustinu. Kvíliti bude, spustošen jsa ode mne; spustne všecka tato země, nebo není žádného, kdo by to v srdci skládal.
They have made it into a desert; it mourns before me, lying desolate. The whole country is a wasteland, but no one cares.
12 Na všecka místa vysoká po poušti potáhnou zhoubcové, meč zajisté Hospodinův zžíře od jednoho kraje země až do druhého, nebude míti pokoje žádné tělo.
The destructive armies have crossed all the bare desert hills for the Lord's sword destroys from one end of the country to the other. No one has any peace.
13 Nasejí pšenice, ale trní žíti budou; bolestně to ponesou, že užitku nevezmou, a styděti se budou za úrody své pro prchlivost hněvu Hospodinova.
My people sowed wheat but harvested thorns. They wore themselves out but gained no benefit. You should be ashamed of such a poor harvest, caused by the Lord's furious anger.
14 Takto praví Hospodin o všech mých sousedech zlých, jenž se dotýkají dědictví, kteréž jsem uvedl v dědictví lidu svému Izraelskému: Aj, já vypléním je z země jejich, když dům Judský vypléním z prostředku jejich.
This is what the Lord says: When it comes these evil nearby nations who attack the country that I gave to my people Israel, I'm going to uproot them from their land. I'm also going to uproot the people of Judah from among them.
15 Stane se však, když je vypléním, že se navrátím a smiluji se nad nimi, a přivedu zase jednoho každého z nich k dědictví jeho, a jednoho každého do země jeho.
However, once I have uprooted them, I will have mercy on them again, and bring each one back to their property and their land.
16 Stane se také, jestliže by se pilně učili cestám lidu mého, a přisahali by ve jménu mém, říkajíce: Živť jest Hospodin, jakž oni učívali lid můj přisahati skrze Bále, že vzděláni budou u prostřed lidu mého.
If they will honestly learn the ways of my people and respect me, making their vows to me, just as they once taught my people to swear by Baal, then they will do well among my people.
17 Jestliže by pak neposlouchali, tedy pléniti budu národ ten ustavičně a hubiti, dí Hospodin.
But if they refuse to obey, then I will not only uproot that nation but I will completely destroy it, declares the Lord.