Jeremiáš 12
1 Spravedlivý zůstaneš, Hospodine, povedu-li odpor proti tobě, a však o soudech tvých mluviti budu s tebou. Proč se cestě bezbožníků šťastně vede? Mají pokoj všickni, kteříž se pyšně zpronevěřili.
Thou are righteous, O Jehovah, when I contend with thee. Yet I would reason the case with thee. Why does the way of the wicked prosper? Why are all those at ease who deal very treacherously?
2 Štěpuješ je, ano i vkořeňují se; rostou, ano i ovoce nesou ti, jejichžto úst blízko jsi, ale daleko od ledví jejich.
Thou have planted them. Yea, they have taken root, they grow. Yea, they bring forth fruit. Thou are near in their mouth, and far from their heart.
3 Ale ty, Hospodine, znáš mne, prohlédáš mne, a zkusils srdce mého, že s tebou jest, onyno pak táhneš jako ovce k zabíjení, a připravuješ je ke dni zabití.
But thou, O Jehovah, know me. Thou see me, and try my heart toward thee. Pull them out like sheep for the slaughter, and prepare them for the day of slaughter.
4 Dokudž by žalostila země, a bylina všeho pole svadla pro zlost přebývajících v ní, a hynulo každé hovado i ptactvo? Nebo říkají: Nevidíť Bůh skončení našeho.
How long shall the land mourn, and the herbs of the whole country wither? For the wickedness of those who dwell therein, the beasts are consumed, and the birds, because they said, He shall not see our latter end.
5 Poněvadž tebe s pěšími běžícího k ustání přivodí, kterakž bys tedy stačil při koních? A poněvadž v zemi pokojné, jíž jsi se dověřil, ustáváš, což pak spravíš při tom zdutém Jordánu?
If thou have run with the footmen, and they have wearied thee, then how can thou contend with horses? And though in a land of peace thou are secure, yet how will thou do in the pride of the Jordan?
6 Nebo i bratří tvoji i dům otce tvého zpronevěřili se tobě, a ti také povolávají za tebou plnými ústy. Nevěř jim, byť pak mluvili s tebou přátelsky.
For even thy brothers, and the house of thy father, even they have dealt treacherously with thee, even they have cried aloud after thee. Believe them not, though they speak fair words to thee.
7 Opustil jsem dům svůj, zavrhl jsem dědictví své, dal jsem to, což velice milovala duše má, v ruce nepřátel jeho.
I have forsaken my house. I have cast off my heritage. I have given the dearly beloved of my soul into the hand of her enemies.
8 Učiněno jest mi dědictví mé podobné lvu v lese, vydává proti mně hlas svůj, pročež ho nenávidím.
My heritage has become to me as a lion in the forest. She has uttered her voice against me. Therefore I have hated her.
9 A což ptákem dravým jest mi dědictví mé? Což ptactvo vůkol bude proti němu? Jdětež nu, shromažďte se všecka zvířata polní, sejděte se k jídlu.
Is my heritage to me as a speckled bird of prey? Are the birds of prey against her round about? Go ye, assemble all the beasts of the field; bring them to devour.
10 Mnozí pastýři zkazí vinici mou, pošlapají podíl můj, podíl mně velmi milý obrátí v poušť nejhroznější,
Many shepherds have destroyed my vineyard. They have trodden my portion under foot. They have made my pleasant portion a desolate wilderness.
11 Obrátí jej v pustinu. Kvíliti bude, spustošen jsa ode mne; spustne všecka tato země, nebo není žádného, kdo by to v srdci skládal.
They have made it a desolation. It mourns to me, being desolate. The whole land is made desolate, because no man lays it to heart.
12 Na všecka místa vysoká po poušti potáhnou zhoubcové, meč zajisté Hospodinův zžíře od jednoho kraje země až do druhého, nebude míti pokoje žádné tělo.
Destroyers have come upon all the bare heights in the wilderness. For the sword of Jehovah devours from the one end of the land even to the other end of the land. No flesh has peace.
13 Nasejí pšenice, ale trní žíti budou; bolestně to ponesou, že užitku nevezmou, a styděti se budou za úrody své pro prchlivost hněvu Hospodinova.
They have sown wheat, and have reaped thorns. They have put themselves to pain, and profit nothing. And ye shall be ashamed of your fruits, because of the fierce anger of Jehovah.
14 Takto praví Hospodin o všech mých sousedech zlých, jenž se dotýkají dědictví, kteréž jsem uvedl v dědictví lidu svému Izraelskému: Aj, já vypléním je z země jejich, když dům Judský vypléním z prostředku jejich.
Thus says Jehovah against all my evil neighbors, who touch the inheritance which I have caused my people Israel to inherit: Behold, I will pluck them up from off their land, and will pluck up the house of Judah from among them.
15 Stane se však, když je vypléním, že se navrátím a smiluji se nad nimi, a přivedu zase jednoho každého z nich k dědictví jeho, a jednoho každého do země jeho.
And it shall come to pass, after I have plucked them up, I will return and have compassion on them. And I will bring them again, each man to his heritage, and each man to his land.
16 Stane se také, jestliže by se pilně učili cestám lidu mého, a přisahali by ve jménu mém, říkajíce: Živť jest Hospodin, jakž oni učívali lid můj přisahati skrze Bále, že vzděláni budou u prostřed lidu mého.
And it shall come to pass, if they will diligently learn the ways of my people, to swear by my name, As Jehovah lives, even as they taught my people to swear by Baal, then they shall be built up in the midst of my people.
17 Jestliže by pak neposlouchali, tedy pléniti budu národ ten ustavičně a hubiti, dí Hospodin.
But if they will not hear, then I will pluck up that nation, plucking up and destroying it, says Jehovah.
