Jeremiáš 10
1 Slyšte slovo toto, kteréž mluví k vám Hospodin, ó dome Izraelský.
Listen to the word that the Lord has spoken concerning you, O house of Israel.
2 Takto praví Hospodin: Cestě pohanů neučte se, aniž se znamení nebeských děste, neboť se jich děsí pohané.
Thus says the Lord: “Do not choose to learn according to the ways of the Gentiles. And do not be willing to dread the signs of heaven, which the Gentiles fear.
3 Ustanovení zajisté těch národů jsou pouhá marnost. Nebo setna dřevo sekerou v lese, dílo rukou řemeslníka,
For the laws of the people are empty. For the work of the hand of the craftsman has cut a tree from the forest with an axe.
4 Stříbrem a zlatem ozdobí je, hřebíky a kladivy utvrzují je, aby se neviklalo.
He has adorned it with silver and gold. He has put it together with nail and hammer, so that it will not fall apart.
5 Jsou jako palmový špalek tvrdý, ani nemluví; nošeni býti musejí, nebo choditi nemohou. Nebojtež se jich, nebo zle učiniti nemohou, aniž také dobře učiniti mohou.
They have been fabricated in the likeness of a palm tree, and they will not speak. They must be carried to be moved, because they do not have the ability to walk. Therefore, do not be willing to fear them, for they can do neither evil nor good.”
6 Z nichž není žádného tobě podobného, ó Hospodine; veliký jsi, i jméno tvé veliké jest v moci.
O Lord, there is nothing similar to you. You are great, and your name is great in strength.
7 Kdož by se nebál tebe, králi národů? Na tebeť zajisté to sluší, poněvadž mezi všemi mudrci národů, i ve všem království jejich nikdá nebylo podobného tobě.
Who will not fear you, O King of the nations? For honor is yours. Among all the wise of the nations, and within all their kingdoms, there is nothing similar to you.
8 A však ze spolka zhlupěli, a blázni jsou; z dřeva učiti se jest pouhá marnost.
Together, they will all be proven to be unwise and foolish. The doctrine of their vanity is made of wood.
9 Stříbro tažené z zámoří přivážíno bývá, a zlato z Ufaz, dílo řemeslníka a rukou zlatníka; z postavce modrého a šarlatový jest oděv jejich, všecko to jest dílo umělých.
Rolled silver is brought from Tarshish, and gold from Uphaz. It is the work of a craftsman, and of the hand of a coppersmith. Hyacinth and purple is their clothing. All these things are the work of artists.
10 Ale Hospodin jest Bůh pravý, jest Bůh živý a král věčný, před jehož prchlivostí země se třese, aniž mohou snésti národové rozhněvání jeho.
But the Lord is the true God. He is the living God and the everlasting King. Before his indignation, the earth will shake. And the Gentiles will not be able to withstand his threats.
11 (Takto říkejte jim: Bohové ti, kteříž nebe ani země neučinili, nechť zahynou z země, a nechť jich není pod nebem.)
“And so, you shall speak to them in this way: The gods that have not made heaven and earth, let them perish from the earth and from among those places which are under heaven.
12 Kterýž učinil zemi mocí svou, kterýž utvrdil okršlek světa moudrostí svou, a opatrností svou roztáhl nebesa.
He made the earth by his power, he prepared the world in his wisdom, and he stretched out the heavens with his understanding.
13 Kterýžto když vydává hlas, ječení vod bývá na nebi, a kterýž působí to, aby vystupovaly páry od kraje země, blýskání s deštěm přivodí, a vyvodí vítr z pokladů svých.
At his voice, he grants a multitude of waters in the heavens, and he lifts up the clouds from the ends of the earth. He causes the lightning with the rain, and he leads forth the wind from his storehouses.
14 Tak zhlupěl každý člověk, že nezná toho, že zahanben bývá každý zlatník pro rytinu; nebo slitina jeho jest faleš, a není ducha v nich.
Every man has become a fool concerning knowledge; every artist has been confounded by his graven image. For what he has formed is false, and there is no spirit in these things.
15 Marnost jsou a dílo podvodů; v čas, v němž je navštívím, zahynou.
These things are empty, and they are a work deserving of ridicule. In the time of their visitation, they will perish.
16 Neníť podobný těmto díl Jákobův, nebo on jest stvořitel všeho; Izrael tolikéž jest pokolení dědictví toho, jehož jméno jest Hospodin zástupů.
Jacob’s portion is not like their portion. For his portion is from the One who formed all things. And Israel is the staff of his inheritance. The Lord of hosts is his name.
17 Sbeř z země koupi svou, ty kteráž bydlíš v pevnosti této.
Gather your shame from the earth, you who are living under siege.”
18 Nebo takto praví Hospodin: Aj, já vyhodím z praku obyvatele země této pojednou, a ssoužím je, aby shledali toto:
For thus says the Lord: “Behold, in this turn, I will cast the inhabitants of the land far away. And I will afflict them no matter where they may be found.”
19 Běda mně pro setření mé, přebolestná jest rána má, ješto jsem já byl řekl: Jistě tuto nemoc budu moci snésti.
Woe to me, concerning my destruction! My wound is very grievous. And yet I said: Clearly, this infirmity is mine, and I will carry it.
20 Stan můj popléněn jest, a všickni provazové moji potrháni jsou. Synové moji odebrali se ode mne, a není žádného; není žádného, kdo by více rozbíjel stan můj, a roztáhl kortýny mé.
My tent has been destroyed. All my cords have been broken. My sons have gone away from me; they did not remain. There is no one to stretch out my tent any more, nor to set up my curtains.
21 Nebo zhlupěli pastýři, a Hospodina se nedotazovali; protož nevede se jim šťastně, a všecko stádo pastvy jejich rozptýleno jest.
For the pastors have acted foolishly, and they have not sought the Lord. Because of this, they have not understood, and all their flock has been dispersed.
22 Aj, pověst jistá přichází, a pohnutí veliké z země půlnoční, aby obrácena byla města Judská v pustinu a v příbytek draků.
Behold, the sound of a voice approaches, a great commotion from the land of the north: so that he may make the cities of Judah into a wilderness and into a dwelling place for serpents.
23 Vím, Hospodine, že není v moci člověka cesta jeho, aniž jest v moci muže toho, kterýž chodí, aby spravoval krok svůj.
I know, O Lord, that the way of man is not his own. Neither is it given to man to walk and to direct his own steps.
24 Kárej mne, Hospodine, však milostivě, ne v hněvě svém, abys nesetřel mne.
Correct me, O Lord, yet truly, do so with judgment, and not in your fury. Otherwise, you will reduce me to nothing.
25 Vylí hněv svůj na ty národy, kteříž tebe neznají, a na rodiny, kteréž jména tvého nevzývají; nebo zžírají Jákoba, a tak zžírají jej, aby jej všeho sežrali, a obydlí jeho v poustku obrátili.
Pour out your indignation upon the nations that have not known you, and upon the provinces that have not invoked your name. For they have fed upon Jacob, and devoured him, and consumed him, and they have utterly destroyed his honor.
