Jakubův 1
1 Jakub, Boží a Pána Jezukrista služebník, dvanácteru pokolení rozptýlenému pozdravení vzkazuje.
James a servant of God and of the Lord Jesus Christ, to the twelve tribes in dispersion sendeth greeting.
2 Za největší radost mějte, bratří moji, kdyžkoli pokušeními obkličováni býváte rozličnými,
Account it all joy, my brethren, when ye fall into various trials:
3 Vědouce, že zkušení víry vaší působí trpělivost.
knowing this, that the trial of your faith worketh patience;
4 Trpělivost pak ať má dokonalý skutek, abyste byli dokonalí a celí, v ničemž nemajíce nedostatku.
but let patience have it's perfect work, that ye may be entirely perfect, failing in nothing.
5 Jestliže pak komu z vás nedostává se moudrosti, žádejž jí od Boha, kterýž všechněm dává ochotně a neomlouvá; i budeť jemu dána.
And if any of you lack wisdom, let him ask it of God, who giveth to all men liberally and upbraideth not, and it shall be given him.
6 Žádejž pak důvěrně, nic nepochybuje. Nebo kdož pochybuje, podoben jest vlnám mořským, kteréž vítr sem i tam žene, a jimi zmítá.
But let him ask in faith, nothing doubting; for he that doubteth is like a wave of the sea blown about and tossed by the wind.
7 Nedomnívej se zajisté člověk ten, by co vzíti měl ode Pána,
Let not that man think that he shall receive any thing from the Lord.
8 Jakožto muž dvojí mysli a neustavičný ve všech cestách svých.
A double-minded man is inconstant in all his ways.
9 Chlubiž se pak bratr ponížený v povýšení svém,
Let the brother that is low rejoice in his exaltation: but the rich in his humiliation,
10 A bohatý v ponížení se; nebo jako květ byliny pomine.
because as the flower of the grass he shall pass away.
11 Nebo jakož slunce vzešlé s horkostí usušilo bylinu, a květ její spadl, i ušlechtilost postavy jeho zhynula, takť i bohatý v svých cestách usvadne.
For when the sun is risen with it's sultry heat, it drieth up the grass, and the flower of, it falleth, and the beauty of it's appearance is lost: so shall the rich man fade away in his projects.
12 Ale blahoslavený muž, kterýž snáší pokušení, nebo když bude zkušen, vezme korunu života, kterouž zaslíbil Pán těm, jenž ho milují.
Happy is the man who sustaineth temptation; for being approved he shall receive the crown of life, which the Lord hath promised to them that love Him.
13 Žádný, když bývá pokoušín, neříkej, že by od Boha pokoušín byl; neboť Bůh nemůže pokoušín býti ve zlém, aniž on koho pokouší.
Let no one that is tempted say, I am tempted of God: for God cannot be tempted by evils, and He tempteth no one.
14 Ale jeden každý pokoušín bývá, od svých vlastních žádostí jsa zachvacován a oklamáván.
But every man is tempted, when drawn aside and insnared by his own vehement desire.
15 Potom žádost když počne, porodí hřích, hřích pak vykonaný zplozuje smrt.
Then desire having conceived bringeth forth sin, and sin when it is finished bringeth forth death.
16 Nebluďtež, bratří moji milí.
Be not therefore deceived, my beloved brethren: for every good gift,
17 Všeliké dání dobré a každý dar dokonalý shůry jest sstupující od Otce světel, u něhožto není proměnění, ani jakého pro obrácení se někam jinam zastínění.
and every perfect gift, but no evil one, is from above, and cometh down from the Father of lights, with whom there is no variation, nor shadow of turning:
18 On proto, že chtěl, zplodil nás slovem pravdy, k tomu, abychom byli prvotiny nějaké stvoření jeho.
who hath of his own will begotten us by the word of truth, that we might be a kind of first-fruits of his creatures.
19 A tak, bratří moji milí, budiž každý člověk rychlý k slyšení, ale zpozdilý k mluvení, zpozdilý k hněvu.
Wherefore, my beloved brethren, let every man be swift to hear, slow to speak, slow to wrath:
20 Nebo hněv muže spravedlnosti Boží nepůsobí.
for the wrath of man doth not practise the righteousness of God.
21 Protož odvrhouce všelikou nečistotu, a ohyzdnost zlosti, s tichostí přijímejte vsáté slovo, kteréž může spasiti duše vaše.
Laying aside therefore all filthiness, and excess of malice, receive with meekness the implanted word, which is able to save your souls.
22 Buďtež pak činitelé slova, a ne posluchači toliko, oklamávajíce sami sebe.
But be doers of the word, and not hearers only, deceiving yourselves.
23 Nebo byl-li by kdo posluchač slova, a ne činitel, ten podoben jest muži spatřujícímu obličej přirozený svůj v zrcadle.
For if any be a hearer of the word, and not a doer, he is like a man beholding his natural face in a mirror,
24 Vzhlédl se zajisté, i odšel, a hned zapomenul, jaký by byl.
who beheld himself, and went away, and immediately forgot what manner of man he was.
25 Ale kdož by se vzhlédl v dokonalý zákon svobody a zůstával by v něm, ten nejsa posluchač zapominatelný, ale činitel skutku, ten, pravím, blahoslavený bude v skutku svém.
But he that looketh well into the perfect law of liberty, and continueth therein, being not a forgetful hearer, but a doer of the work, this man shall be blessed in his deed.
26 Zdá-li se pak komu z vás, že jest nábožný, avšak v uzdu nepojímá jazyka svého, ale svodí srdce své, takového marné jest náboženství.
If any among you seem to be religious, and bridleth not his tongue, but deceiveth his heart, this man's devotion is vain.
27 Náboženství čisté a neposkvrněné před Bohem a Otcem totoť jest: Navštěvovati sirotky a vdovy v souženích jejich a ostříhati sebe neposkvrněného od světa.
Pure and uncorrupt religion before God and our Father is this, to take care of orphans and widows in their affliction, and to keep himself unspotted from the world.
