Jakubův 1
1 Jakub, Boží a Pána Jezukrista služebník, dvanácteru pokolení rozptýlenému pozdravení vzkazuje.
James, a servant of God and of the Lord Jesus Christ, to the twelve tribes who are in the dispersion: Health.
2 Za největší radost mějte, bratří moji, kdyžkoli pokušeními obkličováni býváte rozličnými,
My brethren, count it all joy, when you fall into diverse trials;
3 Vědouce, že zkušení víry vaší působí trpělivost.
knowing that the proof of your faith works out patience.
4 Trpělivost pak ať má dokonalý skutek, abyste byli dokonalí a celí, v ničemž nemajíce nedostatku.
Let patience, therefore, have a perfect effect, that you may be perfect and complete, deficient in nothing.
5 Jestliže pak komu z vás nedostává se moudrosti, žádejž jí od Boha, kterýž všechněm dává ochotně a neomlouvá; i budeť jemu dána.
If any of you be deficient in wisdom, let him ask it of God: who gives to all men liberally, and upbraids not, and it shall be given to him.
6 Žádejž pak důvěrně, nic nepochybuje. Nebo kdož pochybuje, podoben jest vlnám mořským, kteréž vítr sem i tam žene, a jimi zmítá.
But let him ask in faith, being not at all irresolute: for he who is irresolute, is like a wave of the sea, driven by the wind and tossed.
7 Nedomnívej se zajisté člověk ten, by co vzíti měl ode Pána,
Now let not that man think, that he shall receive anything from the Lord.
8 Jakožto muž dvojí mysli a neustavičný ve všech cestách svých.
A man of two minds, is unstable in all his ways.
9 Chlubiž se pak bratr ponížený v povýšení svém,
Moreover, let the brother of humble condition glory in his exaltation,
10 A bohatý v ponížení se; nebo jako květ byliny pomine.
and the rich in his humiliation; for as a garden flower he shall pass away.--
11 Nebo jakož slunce vzešlé s horkostí usušilo bylinu, a květ její spadl, i ušlechtilost postavy jeho zhynula, takť i bohatý v svých cestách usvadne.
For the sun rises with a burning heat, and withers the herb, and its flower falls down, and the beauty of its appearance perishes: so also shall the rich man fade in his ways.
12 Ale blahoslavený muž, kterýž snáší pokušení, nebo když bude zkušen, vezme korunu života, kterouž zaslíbil Pán těm, jenž ho milují.
Blessed is the man who sustains trial, for becoming an approved person, he shall receive the crown of life, which the Lord has promised to them who love him.
13 Žádný, když bývá pokoušín, neříkej, že by od Boha pokoušín byl; neboť Bůh nemůže pokoušín býti ve zlém, aniž on koho pokouší.
Let no one who is tempted say, Certainly I am tempted by God: for God is incapable of being tempted by evil things, and he tempts no one.
14 Ale jeden každý pokoušín bývá, od svých vlastních žádostí jsa zachvacován a oklamáván.
But every one is tempted, when he is drawn away, and enticed by his own lust:
15 Potom žádost když počne, porodí hřích, hřích pak vykonaný zplozuje smrt.
then lust having conceived, brings forth sin, and sin, being perfected, brings forth death.
16 Nebluďtež, bratří moji milí.
Be not deceived, my beloved brethren;
17 Všeliké dání dobré a každý dar dokonalý shůry jest sstupující od Otce světel, u něhožto není proměnění, ani jakého pro obrácení se někam jinam zastínění.
every good gift, and every perfect gift, is from above, descended from the Father of lights, with whom there is no variableness, nor shadow of turning.
18 On proto, že chtěl, zplodil nás slovem pravdy, k tomu, abychom byli prvotiny nějaké stvoření jeho.
Of his own will, he begot us by the word of truth, that we should be a kind of fruits of his creatures.
19 A tak, bratří moji milí, budiž každý člověk rychlý k slyšení, ale zpozdilý k mluvení, zpozdilý k hněvu.
Wherefore, my beloved brethren, let every man be swift to hear, slow to speak, slow to wrath;
20 Nebo hněv muže spravedlnosti Boží nepůsobí.
for the wrath of man works not out the righteousness of God.
21 Protož odvrhouce všelikou nečistotu, a ohyzdnost zlosti, s tichostí přijímejte vsáté slovo, kteréž může spasiti duše vaše.
Wherefore, putting away all filthiness, and overflowing of maliciousness, embrace with meekness the implanted word, which is able to save your souls.
22 Buďtež pak činitelé slova, a ne posluchači toliko, oklamávajíce sami sebe.
And be doers of the word, and not hearers only, deceiving yourselves by false reasoning.
23 Nebo byl-li by kdo posluchač slova, a ne činitel, ten podoben jest muži spatřujícímu obličej přirozený svůj v zrcadle.
For if any one be a hearer of the word, and not a doer, he is like a man who views his natural face in a mirror;
24 Vzhlédl se zajisté, i odšel, a hned zapomenul, jaký by byl.
for he who looks at himself and goes away, and immediately forgets what kind of person he was.
25 Ale kdož by se vzhlédl v dokonalý zákon svobody a zůstával by v něm, ten nejsa posluchač zapominatelný, ale činitel skutku, ten, pravím, blahoslavený bude v skutku svém.
But he who looks narrowly into the perfect law of liberty, and perseveres, not becoming a forgetful hearer, but a doer of its work, shall, in so doing, be happy.
26 Zdá-li se pak komu z vás, že jest nábožný, avšak v uzdu nepojímá jazyka svého, ale svodí srdce své, takového marné jest náboženství.
If any one among you think to be religious, who bridles not his tongue, but deceives his own heart, the religion of this person is vain.
27 Náboženství čisté a neposkvrněné před Bohem a Otcem totoť jest: Navštěvovati sirotky a vdovy v souženích jejich a ostříhati sebe neposkvrněného od světa.
Pure religion, and undefiled, with God, even the Father, is this: To take care of orphans and widows in their affliction, and to keep one's self unspotted from the world.
