Jakubův 1
1 Jakub, Boží a Pána Jezukrista služebník, dvanácteru pokolení rozptýlenému pozdravení vzkazuje.
This letter comes from James, servant of God and of the Lord Jesus Christ. It is sent to the twelve tribes scattered abroad. Best wishes to you!
2 Za největší radost mějte, bratří moji, kdyžkoli pokušeními obkličováni býváte rozličnými,
My friends, choose to stay happy even when all kinds of troubles come your way,
3 Vědouce, že zkušení víry vaší působí trpělivost.
because you know that endurance comes from dealing with challenges to your trust in God.
4 Trpělivost pak ať má dokonalý skutek, abyste byli dokonalí a celí, v ničemž nemajíce nedostatku.
Let your endurance become as strong as possible, so that you will be completely mature, without any shortcomings.
5 Jestliže pak komu z vás nedostává se moudrosti, žádejž jí od Boha, kterýž všechněm dává ochotně a neomlouvá; i budeť jemu dána.
If any of you need wisdom, ask God, who gives generously to everyone without holding back.
6 Žádejž pak důvěrně, nic nepochybuje. Nebo kdož pochybuje, podoben jest vlnám mořským, kteréž vítr sem i tam žene, a jimi zmítá.
But when you ask, remember to trust in God—don't have any doubts. Someone who doubts is like the crashing waves of the sea, tossed about and driven by the wind.
7 Nedomnívej se zajisté člověk ten, by co vzíti měl ode Pána,
Nobody like that should think they'll get anything from the Lord—
8 Jakožto muž dvojí mysli a neustavičný ve všech cestách svých.
their minds think every which way, and they're unstable in whatever they do.
9 Chlubiž se pak bratr ponížený v povýšení svém,
Believers who are born poor should take pride in the high position they've been given,
10 A bohatý v ponížení se; nebo jako květ byliny pomine.
while the rich should “boast” in the humble position they now have, since they will fade away like flowers in the field.
11 Nebo jakož slunce vzešlé s horkostí usušilo bylinu, a květ její spadl, i ušlechtilost postavy jeho zhynula, takť i bohatý v svých cestách usvadne.
For the sun rises along with the blistering wind and scorches the grass. The flowers fall and their beauty is marred. Everything the rich achieve will fade in just the same way.
12 Ale blahoslavený muž, kterýž snáší pokušení, nebo když bude zkušen, vezme korunu života, kterouž zaslíbil Pán těm, jenž ho milují.
Happy is anyone who patiently endures temptation, for when they've proved that they are trustworthy, they will receive the crown of life which God promises to those who love him.
13 Žádný, když bývá pokoušín, neříkej, že by od Boha pokoušín byl; neboť Bůh nemůže pokoušín býti ve zlém, aniž on koho pokouší.
Nobody should say when they're tempted, “I'm being tempted by God.” For God is not tempted by evil, nor does he tempt anyone.
14 Ale jeden každý pokoušín bývá, od svých vlastních žádostí jsa zachvacován a oklamáván.
Temptations come from our own evil desires that lead us astray and entrap us.
15 Potom žádost když počne, porodí hřích, hřích pak vykonaný zplozuje smrt.
Such desires lead to sin, and sin, when it's fully developed, causes death.
16 Nebluďtež, bratří moji milí.
My dear friends, don't be deceived.
17 Všeliké dání dobré a každý dar dokonalý shůry jest sstupující od Otce světel, u něhožto není proměnění, ani jakého pro obrácení se někam jinam zastínění.
All that's good, every perfect gift, is from above, and comes down from the Father who made heaven's lights. Unlike them he doesn't change—he doesn't vary or cause shadows.
18 On proto, že chtěl, zplodil nás slovem pravdy, k tomu, abychom byli prvotiny nějaké stvoření jeho.
He chose to give us new life through the word of truth, so that out of all his creation we would be very special to him.
19 A tak, bratří moji milí, budiž každý člověk rychlý k slyšení, ale zpozdilý k mluvení, zpozdilý k hněvu.
Remember this, my dear friends: everyone should be quick to listen but slow to speak, and slow to get angry,
20 Nebo hněv muže spravedlnosti Boží nepůsobí.
because human anger doesn't reflect the good character of God.
21 Protož odvrhouce všelikou nečistotu, a ohyzdnost zlosti, s tichostí přijímejte vsáté slovo, kteréž může spasiti duše vaše.
So get rid of all that's filthy and evil. Humbly accept the word that's been implanted within you—for this is what can save you.
22 Buďtež pak činitelé slova, a ne posluchači toliko, oklamávajíce sami sebe.
But do what the word says—don't just listen to it and delude yourselves.
23 Nebo byl-li by kdo posluchač slova, a ne činitel, ten podoben jest muži spatřujícímu obličej přirozený svůj v zrcadle.
If you just listen to the word, and don't act on it, it's like staring at your own face in a mirror.
24 Vzhlédl se zajisté, i odšel, a hned zapomenul, jaký by byl.
You see yourself, but then you leave, and immediately forget what you looked like.
25 Ale kdož by se vzhlédl v dokonalý zákon svobody a zůstával by v něm, ten nejsa posluchač zapominatelný, ale činitel skutku, ten, pravím, blahoslavený bude v skutku svém.
But if you look to the perfect law of freedom and follow it, not as someone who just listens and then forgets, but as someone who acts on it—then you will be blessed in what you do.
26 Zdá-li se pak komu z vás, že jest nábožný, avšak v uzdu nepojímá jazyka svého, ale svodí srdce své, takového marné jest náboženství.
If you think you're religious, but don't control what you say, you deceive yourself—your religion is pointless.
27 Náboženství čisté a neposkvrněné před Bohem a Otcem totoť jest: Navštěvovati sirotky a vdovy v souženích jejich a ostříhati sebe neposkvrněného od světa.
In the eyes of our God and Father, religion that's pure and genuine is to visit orphans and widows in their suffering, and to keep yourself from being contaminated by the world.
