< Jakubův 1 >
1 Jakub, Boží a Pána Jezukrista služebník, dvanácteru pokolení rozptýlenému pozdravení vzkazuje.
James, a slave of God and of Sovereign Jesus Christ, to the twelve tribes that are in the Dispersion: Greetings.
2 Za největší radost mějte, bratří moji, kdyžkoli pokušeními obkličováni býváte rozličnými,
Count it all joy, my brothers, whenever you fall into various trials,
3 Vědouce, že zkušení víry vaší působí trpělivost.
knowing that the testing of your faith produces endurance;
4 Trpělivost pak ať má dokonalý skutek, abyste byli dokonalí a celí, v ničemž nemajíce nedostatku.
but let that endurance have a complete work, so that you may be perfect and complete, falling short in nothing.
5 Jestliže pak komu z vás nedostává se moudrosti, žádejž jí od Boha, kterýž všechněm dává ochotně a neomlouvá; i budeť jemu dána.
But if any of you lacks wisdom, let him ask from the giving God, who gives to all liberally and does not reproach, and it will be given to him.
6 Žádejž pak důvěrně, nic nepochybuje. Nebo kdož pochybuje, podoben jest vlnám mořským, kteréž vítr sem i tam žene, a jimi zmítá.
However, let him ask in faith, with no doubting, because he who doubts is like a sea wave driven and tossed by the wind—
7 Nedomnívej se zajisté člověk ten, by co vzíti měl ode Pána,
such a man should not suppose that he will receive anything from the Lord,
8 Jakožto muž dvojí mysli a neustavičný ve všech cestách svých.
being a double-minded man, unstable in all his ways.
9 Chlubiž se pak bratr ponížený v povýšení svém,
Now the lowly brother should glory in his high position,
10 A bohatý v ponížení se; nebo jako květ byliny pomine.
but the rich brother in his humiliation, because he will pass away like a flower of wild grass.
11 Nebo jakož slunce vzešlé s horkostí usušilo bylinu, a květ její spadl, i ušlechtilost postavy jeho zhynula, takť i bohatý v svých cestách usvadne.
For the sun rises with its burning heat and withers the grass, and its flower falls off and the beauty of its face perishes. Just so the rich man will be withered in his undertakings.
12 Ale blahoslavený muž, kterýž snáší pokušení, nebo když bude zkušen, vezme korunu života, kterouž zaslíbil Pán těm, jenž ho milují.
A man who endures testing is blessed, because upon becoming approved he will receive the crown of the life that the Lord has promised to those loving Him.
13 Žádný, když bývá pokoušín, neříkej, že by od Boha pokoušín byl; neboť Bůh nemůže pokoušín býti ve zlém, aniž on koho pokouší.
Let no one, upon being tempted, say, “I am being tempted by God,” because God is untemptable by evil, so He Himself does not tempt anyone.
14 Ale jeden každý pokoušín bývá, od svých vlastních žádostí jsa zachvacován a oklamáván.
But each one is tempted by his own craving, being taken in tow and enticed.
15 Potom žádost když počne, porodí hřích, hřích pak vykonaný zplozuje smrt.
Then the craving, upon conceiving, gives birth to sin, and the sin, upon completion, delivers death.
16 Nebluďtež, bratří moji milí.
Do not be deceived, my beloved brothers:
17 Všeliké dání dobré a každý dar dokonalý shůry jest sstupující od Otce světel, u něhožto není proměnění, ani jakého pro obrácení se někam jinam zastínění.
every good giving and every perfect gift is from Above, coming down from the Father of the lights, with whom there is no variation or shadow of turning.
18 On proto, že chtěl, zplodil nás slovem pravdy, k tomu, abychom byli prvotiny nějaké stvoření jeho.
Having willed it, He brought us forth by a word of truth, so that we might be a sort of firstfruits of His products.
19 A tak, bratří moji milí, budiž každý člověk rychlý k slyšení, ale zpozdilý k mluvení, zpozdilý k hněvu.
So then, my beloved brothers, let every man be quick to hear, slow to speak, slow to anger;
20 Nebo hněv muže spravedlnosti Boží nepůsobí.
because a man's anger does not achieve God's righteousness.
21 Protož odvrhouce všelikou nečistotu, a ohyzdnost zlosti, s tichostí přijímejte vsáté slovo, kteréž může spasiti duše vaše.
Therefore, laying aside all filthiness and overflow of evil, receive with meekness the implanted Word which is able to save your souls.
22 Buďtež pak činitelé slova, a ne posluchači toliko, oklamávajíce sami sebe.
Further, become word doers and not just hearers, deceiving yourselves.
23 Nebo byl-li by kdo posluchač slova, a ne činitel, ten podoben jest muži spatřujícímu obličej přirozený svůj v zrcadle.
Because if anyone is a law hearer and not a doer, the same is like a man observing his physical face in a mirror;
24 Vzhlédl se zajisté, i odšel, a hned zapomenul, jaký by byl.
for he observes himself, then goes away and promptly forgets what he is like.
25 Ale kdož by se vzhlédl v dokonalý zákon svobody a zůstával by v něm, ten nejsa posluchač zapominatelný, ale činitel skutku, ten, pravím, blahoslavený bude v skutku svém.
But he who looks carefully into the perfect law of liberty and continues in it, he—not being a forgetful hearer but a work doer—he will be blessed in what he does.
26 Zdá-li se pak komu z vás, že jest nábožný, avšak v uzdu nepojímá jazyka svého, ale svodí srdce své, takového marné jest náboženství.
If anyone among you thinks he is religious, not bridling his tongue but deceiving his heart, his religion is useless.
27 Náboženství čisté a neposkvrněné před Bohem a Otcem totoť jest: Navštěvovati sirotky a vdovy v souženích jejich a ostříhati sebe neposkvrněného od světa.
Pure and undefiled religion before God and Father is this: to care for orphans and widows in their adversity; to keep oneself unspotted from the world.