Jakubův 4
1 Odkud pocházejí bojové a vády mezi vámi? Zdali ne odtud, totiž z libostí vašich, kteréž rytěřují v údech vašich?
Whence [are] wars and fightings among you? not thence — out of your passions, that are as soldiers in your members?
2 Žádáte, a nemáte; závidíte sobě, a dychtíte po tom, což sobě zalibujete, a nemůžete dosáhnouti; bojujete a válčíte, avšak toho, oč usilujete, nemáte, protože neprosíte.
ye desire, and ye have not; ye murder, and are zealous, and are not able to attain; ye fight and war, and ye have not, because of your not asking;
3 Prosíte, a nebéřete, protože zle prosíte, abyste na své libosti vynakládali.
ye ask, and ye receive not, because evilly ye ask, that in your pleasures ye may spend [it].
4 Cizoložníci a cizoložnice, což nevíte, že přízeň světa jest nepřítelkyně Boží? A protož kdo by koli chtěl býti přítelem tohoto světa, nepřítelem Božím učiněn bývá.
Adulterers and adulteresses! have ye not known that friendship of the world is enmity with God? whoever, then, may counsel to be a friend of the world, an enemy of God he is set.
5 Což mníte, že nadarmo dí Písmo: Zdali k závisti nakloňuje duch ten, kterýž přebývá v nás?
Do ye think that emptily the Writing saith, 'To envy earnestly desireth the spirit that did dwell in us,'
6 Nýbrž hojnější dává milost. Nebo dí: Bůh se pyšným protiví, ale pokorným dává milost.
and greater grace he doth give, wherefore he saith, 'God against proud ones doth set Himself up, and to lowly ones He doth give grace?'
7 Poddejtež se tedy Bohu, a zepřetež se ďáblu, i utečeť od vás.
be subject, then, to God; stand up against the devil, and he will flee from you;
8 Přibližte se k Bohu, a přiblížíť se k vám. Umejte ruce, hříšníci, a očisťte srdce vy, jenž jste dvojité mysli.
draw nigh to God, and He will draw nigh to you; cleanse hands, ye sinners! and purify hearts, ye two-souled!
9 Souženi buďte, a kvělte, a plačte; smích váš obratiž se v kvílení, a radost v zámutek.
be exceeding afflicted, and mourn, and weep, let your laughter to mourning be turned, and the joy to heaviness;
10 Ponižte se před obličejem Páně, a povýšíť vás.
be made low before the Lord, and He shall exalt you.
11 Neutrhejtež jedni druhým, bratří. Kdož utrhá bratru a soudí bratra svého, utrhá Zákonu a soudí Zákon. Soudíš-li pak Zákon, nejsi plnitel Zákona, ale soudce.
Speak not one against another, brethren; he who is speaking against a brother, and is judging his brother, doth speak against law, and doth judge law, and if law thou dost judge, thou art not a doer of law but a judge;
12 Jedenť jest vydavatel Zákona, kterýž může spasiti i zatratiti. Ty kdo jsi, jenž soudíš jiného?
one is the lawgiver, who is able to save and to destroy; thou — who art thou that dost judge the other?
13 Ale nuže vy, kteříž říkáte: Dnes nebo zítra vypravíme se do onoho města, a pobudeme tam přes celý rok, a budeme kupčiti, a něco zíštěme;
Go, now, ye who are saying, 'To-day and to-morrow we will go on to such a city, and will pass there one year, and traffic, and make gain;'
14 (Ješto nevíte, co zítra bude. Nebo jakýť jest život váš? Pára zajisté jest, kteráž se na maličko ukáže, a potom zmizí.)
who do not know the thing of the morrow; for what is your life? for it is a vapour that is appearing for a little, and then is vanishing;
15 Místo toho, co byste měli říci: Bude-li Bůh chtíti, a budeme-li živi, i učiníme toto nebo onono.
instead of your saying, 'If the Lord may will, we shall live, and do this or that;'
16 Vy pak chlubíte se v pýše své. Všeliká taková chlouba zlá jest.
and now ye glory in your pride; all such glorying is evil;
17 A protož kdo umí dobře činiti, a nečiní, hřích má.
to him, then, knowing to do good, and not doing, sin it is to him.
