Jakubův 4
1 Odkud pocházejí bojové a vády mezi vámi? Zdali ne odtud, totiž z libostí vašich, kteréž rytěřují v údech vašich?
From where are wars and fightings among you? Is it not from here: from your pleasures warring in your body-parts?
2 Žádáte, a nemáte; závidíte sobě, a dychtíte po tom, což sobě zalibujete, a nemůžete dosáhnouti; bojujete a válčíte, avšak toho, oč usilujete, nemáte, protože neprosíte.
Ye desire and do not have, so ye murder. And ye envy and cannot obtain, so ye fight and make war. Ye do not have, because ye do not ask.
3 Prosíte, a nebéřete, protože zle prosíte, abyste na své libosti vynakládali.
Ye ask, and do not receive, because ye ask wrongly, so that ye may spend on your pleasures.
4 Cizoložníci a cizoložnice, což nevíte, že přízeň světa jest nepřítelkyně Boží? A protož kdo by koli chtěl býti přítelem tohoto světa, nepřítelem Božím učiněn bývá.
Ye adulterers and adulteresses, know ye not that the friendship of the world is hatred of God? Whoever therefore wants to be a friend of the world becomes an enemy of God.
5 Což mníte, že nadarmo dí Písmo: Zdali k závisti nakloňuje duch ten, kterýž přebývá v nás?
Or think ye that the scripture says vainly, The Spirit that he caused to dwell in us yearns with jealousy?
6 Nýbrž hojnější dává milost. Nebo dí: Bůh se pyšným protiví, ale pokorným dává milost.
But he gives greater grace. Therefore it says, God is opposed to the arrogant, but gives grace to the lowly.
7 Poddejtež se tedy Bohu, a zepřetež se ďáblu, i utečeť od vás.
Be subordinate therefore to God, but resist the devil and he will flee from you.
8 Přibližte se k Bohu, a přiblížíť se k vám. Umejte ruce, hříšníci, a očisťte srdce vy, jenž jste dvojité mysli.
Approach God and he will approach you. Cleanse the hands, ye sinners, and purify the hearts, ye double-minded.
9 Souženi buďte, a kvělte, a plačte; smích váš obratiž se v kvílení, a radost v zámutek.
Be ye sorrowful, and mourn, and weep. Let your laughter be turned into mourning, and your joy into a downcast look.
10 Ponižte se před obličejem Páně, a povýšíť vás.
Be ye made lower in the sight of the Lord, and he will lift you up.
11 Neutrhejtež jedni druhým, bratří. Kdož utrhá bratru a soudí bratra svého, utrhá Zákonu a soudí Zákon. Soudíš-li pak Zákon, nejsi plnitel Zákona, ale soudce.
Speak not against each other, brothers. He who speaks against a brother and judges his brother, speaks against law and judges law. But if thou judge law, thou are not a doer of law, but a judge.
12 Jedenť jest vydavatel Zákona, kterýž může spasiti i zatratiti. Ty kdo jsi, jenž soudíš jiného?
There is one lawgiver who is able to save and to destroy, but thou, who are thou who judge the other man?
13 Ale nuže vy, kteříž říkáte: Dnes nebo zítra vypravíme se do onoho města, a pobudeme tam přes celý rok, a budeme kupčiti, a něco zíštěme;
Go now, men who say, Today and tomorrow we will go into this city, and will operate one year there, and will engage in trade and will get gain-
14 (Ješto nevíte, co zítra bude. Nebo jakýť jest život váš? Pára zajisté jest, kteráž se na maličko ukáže, a potom zmizí.)
men who know not of the morrow. For what is your life? For it will be a vapor that appears for a little while, and then also vanishes away-
15 Místo toho, co byste měli říci: Bude-li Bůh chtíti, a budeme-li živi, i učiníme toto nebo onono.
in place of your saying, If the Lord should will, then we will live and do this or that.
16 Vy pak chlubíte se v pýše své. Všeliká taková chlouba zlá jest.
But now ye boast in your arrogance. All such boasting is evil.
17 A protož kdo umí dobře činiti, a nečiní, hřích má.
He therefore who knows to do good, and is not doing it, to him it is sin.
