Jakubův 3
1 Nebuďtež mnozí mistři, bratří moji, vědouce, že bychom těžší odsouzení vzali.
Lingabi ngabafundisi abanengi, bazalwane bami, lisazi ukuthi sizakwemukela isigwebo esikhulu.
2 V mnohém zajisté klesáme všickni. Kdožť neklesá v slovu, tenť jest dokonalý muž, mohoucí jako uzdou spravovati všecko tělo.
Ngoba sonke siyakhubeka ezintweni ezinengi. Uba umuntu engakhubeki elizwini, lowo uyindoda epheleleyo, elamandla okukhina lomzimba wonke.
3 An my koně v uzdu pojímáme, aby nám povolni byli, a vším tělem jejich vládneme.
Khangela, sifaka amatomu emilonyeni yamabhiza ukuze asilalele, sibe sesiqondisa umzimba wonke wawo kwenye indlela.
4 An i lodí tak veliké jsouce a prudkými větry hnány bývajíce, však i nejmenším veslem bývají sem i tam obracíny, kamžkoli líbí se tomu, kdož je spravuje.
Khangela, lemikhumbi, lanxa imikhulu kangaka njalo iqhutshwa yimimoya elamandla, iyaqondiswa kwenye indlela ngephinyana nje, lapho isifiso somtshayeli esifuna khona.
5 Tak i jazyk malý úd jest, avšak veliké věci provodí. Aj, maličký oheň, kterak veliký les zapálí!
Lunjalo lolimi luyisitho esincinyane, kanti luzincoma kakhulu. Khangela, umlilo omncinyane uyatshisa izigodo ezingakanani!
6 A jestiť jazyk jako oheň a svět nepravosti. Takť jest, pravím, postaven jazyk mezi údy našimi, nanečišťující celé tělo, a rozpalující kolo narození našeho, jsa rozněcován od ohně pekelného. (Geenna g1067)
Ulimi lalo lungumlilo, umhlaba wobubi; lunjalo ulimi lubekwe phakathi kwezitho zethu, lungcolisa umzimba wonke, luthungele indlela yempilo, njalo luthungelwa yisihogo. (Geenna g1067)
7 Všeliké zajisté přirození i zvěři, i ptactva, i hadů, i mořských potvor bývá zkroceno, a jest okroceno od lidí;
Ngoba yonke imvelo yokubili izinyamazana lezinyoni, kokubili ezihuquzelayo lezidalwa zolwandle, iyathanjiswa njalo isithanjisiwe ngemvelo yabantu;
8 Ale jazyka žádný z lidí zkrotiti nemůže; tak jest nezkrotitelné zlé, pln jsa jedu smrtelného.
kodwa ulimi kakulamuntu ongaluthambisa; luyibubi obungelakunqotshwa, lugcwele ubuhlungu obubulalayo.
9 Jím dobrořečíme Bohu Otci a jím zlořečíme lidem, ku podobenství Božímu stvořeným.
Ngalo siyabonga uNkulunkulu ngitsho uBaba, langalo siqalekisa abantu abenziwe ngesimo sikaNkulunkulu;
10 Z jedněch a týchž úst pochází dobrořečení i zlořečení. Ne takť býti má, bratří moji.
emlonyeni munye kuyaphuma ukubonga lenhlamba. Lezizinto kazifanelanga, bazalwane bami, zenzeke njalo.
11 Zdaliž studnice jedním pramenem vydává sladkou i hořkou vodu?
Kambe umthombo emlonyeni munye ungagobhoza yini okumnandi lokubabayo?
12 Zdaliž může, bratří moji, fíkový strom nésti olivky, aneb vinný kmen fíky? Takť žádná studnice slané a sladké vody spolu vydávati nemůže.
Kambe, bazalwane bami, umkhiwa ungathela imihlwathi yini, loba ivini umkhiwa? Ngokunjalo kakulamthombo oveza amanzi alitshwayi lamnandi.
13 Kdo jest moudrý a umělý mezi vámi? Ukažiž dobrým obcováním skutky své v krotké moudrosti.
Ngubani ohlakaniphileyo loqedisisayo phakathi kwenu? Katshengise imisebenzi yakhe ekuziphatheni kuhle ngobumnene benhlakanipho.
14 Pakliť máte mezi sebou hořkou závist a zdráždění v srdci svém, nechlubte se a neklamejte proti pravdě.
Kodwa uba lilomhawu obabayo lombango enhliziyweni yenu, lingazincomi liqambele amanga iqiniso.
15 Neníť zajisté ta moudrost shůry sstupující, ale jest zemská, hovadná a ďábelská.
Lokhu kayisiyo inhlakanipho eyehla ivela phezulu, kodwa ingeyomhlaba, ngeyemvelo, eyamadimoni.
16 Nebo kdežť jest závist a rozdráždění, tu jest roztržka a všeliké dílo zlé.
Ngoba lapho okukhona umhawu lombango, lapho kukhona isiphithiphithi laso sonke isenzo esibi.
17 Ale moudrost, kteráž jest shůry, nejprve zajisté jest čistotná, potom pokojná, mírná, povolná, plná milosrdenství a ovoce dobrého, bez rozsuzování a bez pokrytství.
Kodwa inhlakanipho evela phezulu eyokuqala ihlanzekile, emva kwalokho ibe lokuthula, ibe mnene, ilalele, igcwele isihawu lezithelo ezinhle, kayilakubandlulula futhi ingelakuzenzisa.
18 Ovoce pak spravedlnosti v pokoji rozsívá se těm, kteříž pokoj působí.
Lesithelo sokulunga sihlanyelwa ekuthuleni kulabo abenza ukuthula.
