Jakubův 3
1 Nebuďtež mnozí mistři, bratří moji, vědouce, že bychom těžší odsouzení vzali.
Ta ishato, hinttefe daroti asttamaare gidoppo. Nu, asttamaareti haratappe aadhdhiya pirddaa ekkanayssa hintte ereeta.
2 V mnohém zajisté klesáme všickni. Kdožť neklesá v slovu, tenť jest dokonalý muž, mohoucí jako uzdou spravovati všecko tělo.
Nu ubbay daroban balettoos. Ba odan balettonna oonikka banatethaa naaganaw dandda7iya polo asi.
3 An my koně v uzdu pojímáme, aby nám povolni byli, a vším tělem jejich vládneme.
Parati nuus kiitettana mela bixaala barssidi nuuni koyaa bessi ubbaa efoos.
4 An i lodí tak veliké jsouce a prudkými větry hnány bývajíce, však i nejmenším veslem bývají sem i tam obracíny, kamžkoli líbí se tomu, kdož je spravuje.
Markkabey hessa mela gita gidishe wolqqaama carkkuwan sugettikokka, entta laaggeyssi ba koyaa bessi zaaridi laaggiya guutha mithan laagettidi bees.
5 Tak i jazyk malý úd jest, avšak veliké věci provodí. Aj, maličký oheň, kterak veliký les zapálí!
Hessada inxarssi asatethaa giddon guutha gidikkoka daro gitaban ceeqettees. Guutha tami daro gita woraa xuuggees.
6 A jestiť jazyk jako oheň a svět nepravosti. Takť jest, pravím, postaven jazyk mezi údy našimi, nanečišťující celé tělo, a rozpalující kolo narození našeho, jsa rozněcován od ohně pekelného. (Geenna g1067)
Inxarssi tama mela. Inxarssi nu asatethaa giddon iitan kumida alame; asatetha ubbaa tunisees. Gaannameppe keyaa tamada nu de7uwa wotha ubbaa xuuggees. (Geenna g1067)
7 Všeliké zajisté přirození i zvěři, i ptactva, i hadů, i mořských potvor bývá zkroceno, a jest okroceno od lidí;
Do7atanne kafota, ulora gooshetteyssatanne abban de7iya medhetethata ubbaa asi haarees; enttika haarettidosona.
8 Ale jazyka žádný z lidí zkrotiti nemůže; tak jest nezkrotitelné zlé, pln jsa jedu smrtelného.
Shin oonikka inxarssi haaranaw dandda7ibeenna. Inxarssi wodhiya marzey kumida haarettonna iita medhetethi.
9 Jím dobrořečíme Bohu Otci a jím zlořečíme lidem, ku podobenství Božímu stvořeným.
Nu inxarssan, nu, Godaanne Xoossaa galatoos. Qassi iyara Xoossaa leemison Medhettida asaa qanggoos.
10 Z jedněch a týchž úst pochází dobrořečení i zlořečení. Ne takť býti má, bratří moji.
Issi doonappe galatinne qanggethi keyees. Ta ishato, hessada hananaw bessenna.
11 Zdaliž studnice jedním pramenem vydává sladkou i hořkou vodu?
Pulttoy issi ollaafe mal7iya haathinne cammiya haathi pulttanaw dandda7ii?
12 Zdaliž může, bratří moji, fíkový strom nésti olivky, aneb vinný kmen fíky? Takť žádná studnice slané a sladké vody spolu vydávati nemůže.
Ta ishato, balase mithi shamaho ayfanaw dandda7ii? Woykko woyne mithi balase mitha ayfe ayfanaw dandda7ii? Camo haathafe mal7o haathi keyanaw dandda7enna.
13 Kdo jest moudrý a umělý mezi vámi? Ukažiž dobrým obcováním skutky své v krotké moudrosti.
Hintte giddon cinccinne akeekanchchoy oonee? Ba lo77o de7uwa, ashkketethaninne cinccatethan oosettida ooson besso.
14 Pakliť máte mezi sebou hořkou závist a zdráždění v srdci svém, nechlubte se a neklamejte proti pravdě.
Shin hintte wozanan cammiya qanaateynne bana dosoy de7ikko ceeqettofite; tumaa bolla worddotoppite.
15 Neníť zajisté ta moudrost shůry sstupující, ale jest zemská, hovadná a ďábelská.
Hessa mela cinccatethay saloppe yidabaa gidonnashin, hessi asabaa, alamebaa, xalahebaa.
16 Nebo kdežť jest závist a rozdráždění, tu jest roztržka a všeliké dílo zlé.
Qanaateynne bana dosoy de7iya son ooshshinne iita ooso ubbay de7oosona.
17 Ale moudrost, kteráž jest shůry, nejprve zajisté jest čistotná, potom pokojná, mírná, povolná, plná milosrdenství a ovoce dobrého, bez rozsuzování a bez pokrytství.
Shin bollafe yaa cinccatethay ubbaafe sinthe geeshshi. Qassi sarotethi, aadatethi, si7idi ekkeyssa, qadhetteyssa, lo77o ayfey kumidayssa, ase shaakkonnayssanne cubbotethi baynnayssa.
18 Ovoce pak spravedlnosti v pokoji rozsívá se těm, kteříž pokoj působí.
Sarotethaa doseyssati sarotethi zeridi xillotethi buuccosona.
