Jakubův 2
1 Bratří moji, nepřipojujtež přijímání osob k víře slavného Pána našeho Jezukrista.
My brethren, hold ye not the faith of the glory of our Lord Jesus the Messiah, with a respect to persons.
2 Nebo kdyby přišel do shromáždění vašeho muž, maje prsten zlatý, v drahém rouše, a všel by také i chudý v chaterném oděvu,
For if there come into your assembly a man with rings of gold or splendid garments, and there come in a poor man in sordid garments;
3 A popatřili byste k tomu, jenž drahé roucho má, a řekli byste jemu: Ty sedni tuto pěkně; chudému pak řekli byste: Ty stůj tamto, aneb sedni tuto, pod podnoží noh mých;
and ye show respect to him who is clothed in splendid garments, and say to him, Seat thyself here, conspicuously; while to the poor man, ye say, Stand thou there, or sit thou here before my footstool;
4 Zdaliž jste již neučinili rozdílu mezi sebou a učiněni jste rozeznavatelé v myšleních zlých?
are ye not divided among yourselves, and become expositors of evil thoughts?
5 Slyšte, bratří moji milí, zdaliž Bůh nevyvolil chudých na tomto světě, aby bohatí byli u víře a dědicové království, kteréž zaslíbil těm, jenž jej milují?
Hear, my beloved brethren; hath not God chosen the poor of the world, but the rich in faith, to be heirs in the kingdom which God hath promised to them that love him?
6 Ale vy jste neuctili chudého. Zdaliž ne ti, jenž bohatí jsou, mocí utiskují vás, a oniť vás i k soudům přivozují?
But ye have despised the poor man. Do not rich men exalt themselves over you, and drag you before the tribunals?
7 Zdali oni nerouhají se tomu slavnému jménu, kteréž vzýváno jest nad vámi?
Do they not revile that worthy name, which is invoked upon you?
8 Jestliže pak plníte Zákon královský podle Písem: Milovati budeš bližního svého, jako sebe samého, dobře činíte.
And if in this ye fulfill the law of God, as it is written, Thou shalt love thy neighbor as thyself, ye will do well:
9 Pakli osoby přijímáte, hřešíte, a Zákon vás tresce jako přestupníky.
but if ye have respect of persons, ye commit sin; and ye are convicted by the law, as transgressors of the law.
10 Nebo kdo by koli celého Zákona ostříhal, přestoupil by pak v jediném, učiněn jest všemi vinen.
For he that shall keep the whole law, and yet fail in one precept, is obnoxious to the whole law.
11 Ten zajisté, kterýž řekl: Nesesmilníš, takéť jest řekl: Nezabiješ. Pakli bys nesesmilnil, ale zabil bys, učiněn jsi přestupníkem Zákona.
For he who said, Thou shalt not commit adultery, said also, Thou shalt not kill. If then thou commit no adultery, but thou killest, thou hast become a transgressor of the law.
12 Tak mluvte a tak čiňte, jakožto ti, kteříž podle zákona svobody souzeni býti máte.
So speak ye, and so act, as persons that are to be judged by the law of liberty.
13 Nebo odsouzení bez milosrdenství stane se tomu, kdož nečiní milosrdenství, ale chlubíť se milosrdenstvím proti odsudku.
For judgment without mercy shall be on him, who hath practised no mercy: by mercy, ye will be raised above judgment.
14 Co prospěje, bratří moji, praví-li se kdo víru míti, a nemá-li skutků? Zdaliž jej ta víra může spasiti?
What is the use, my brethren, if a man say, I have faith; and he hath no works? can his faith vivify him?
15 A kdyby bratr neb sestra neodění byli, a opuštění z strany každodenního pokrmu,
Or if a brother or sister be naked, and destitute of daily food,
16 Řekl by pak jim někdo z vás: Jděte v pokoji a zhřejte se, a najezte se, avšak nedali byste jim potřeby tělesné, což to platno bude?
and one of you say to them, Go in peace, warm yourselves, and be full; and ye give them not the necessaries of the body, what is the use?
17 Takž i víra, nemá-li skutků, mrtváť jest sama v sobě.
So also faith alone, without works, is dead.
18 Ale dí někdo: Ty víru máš, a já mám skutky. Ukažiž ty mi víru svou z skutků svých, a jáť tobě ukáži víru svou z skutků svých.
For a man may say, Thou hast faith, and I have works; show to me thy faith that is without works; and I will show to thee, my faith by my works.
19 Ty věříš, že jest jeden Bůh. Dobře činíš. I ďáblovéť tomu věří, avšak třesou se.
Thou believest that there is one God; thou dost well; the demons also believe, and tremble.
20 Ale chceš-liž věděti, ó člověče marný, že víra bez skutků jest mrtvá?
Wouldst thou know, O frail man, that faith without works is dead?
21 Abraham otec náš zdali ne z skutků ospravedlněn jest, obětovav syna svého Izáka na oltář?
Abraham our father, was not he justified by works, in offering his son Isaac upon the altar?
22 Vidíš-li, že víra napomáhala skutkům jeho a z skutků víra dokonalá byla?
Seest thou, that his faith aided his works; and that by the works his faith was rendered complete?
23 A tak naplněno jest Písmo, řkoucí: I uvěřil Abraham Bohu, a počteno jest jemu to za spravedlnost, a přítelem Božím nazván jest.
And the scripture was fulfilled, which saith: Abraham believed in God, and it was accounted to him for righteousness, and he was called the Friend of God.
24 Vidíte-liž tedy, že z skutků ospravedlněn bývá člověk a ne z víry toliko?
Thou seest, that by works a man is justified, and not by faith alone.
25 Též podobně i Raab nevěstka zdali ne z skutků ospravedlněna jest, přijavši posly a jinou cestou pryč je vypustivši?
So also Rahab, the harlot, was not she justified by works, when she entertained the spies, and sent them forth by another way?
26 Nebo jakož tělo bez duše jest mrtvé, takť i víra bez skutků jest mrtvá.
As the body without the spirit, is dead; so faith without works, is dead also.
