< Jakubův 1 >

1 Jakub, Boží a Pána Jezukrista služebník, dvanácteru pokolení rozptýlenému pozdravení vzkazuje.
Esta carta é escrita por Tiago, servo de Deus e do Senhor Jesus Cristo. E é enviada às doze tribos espalhadas pelo mundo. Muitas felicidades a todos!
2 Za největší radost mějte, bratří moji, kdyžkoli pokušeními obkličováni býváte rozličnými,
Meus amigos, fiquem felizes, mesmo quando surgirem todos os tipos de problemas em seu caminho,
3 Vědouce, že zkušení víry vaší působí trpělivost.
pois vocês sabem que a perseverança surge ao enfrentarmos os desafios que colocam à prova a nossa fé em Deus.
4 Trpělivost pak ať má dokonalý skutek, abyste byli dokonalí a celí, v ničemž nemajíce nedostatku.
Façam com que a sua perseverança se fortaleça o máximo possível, pois, assim, vocês se tornarão completamente maduros, sem qualquer tipo de falhas.
5 Jestliže pak komu z vás nedostává se moudrosti, žádejž jí od Boha, kterýž všechněm dává ochotně a neomlouvá; i budeť jemu dána.
Se algum de vocês precisar de sabedoria, peça a Deus, que dá generosamente a todos, sem reservas.
6 Žádejž pak důvěrně, nic nepochybuje. Nebo kdož pochybuje, podoben jest vlnám mořským, kteréž vítr sem i tam žene, a jimi zmítá.
Mas, quando pedirem, lembrem-se de ter fé em Deus e não duvidem de forma alguma, pois aquele que duvida se parece com as ondas do mar, que são levadas de um lado para outro pelo vento.
7 Nedomnívej se zajisté člověk ten, by co vzíti měl ode Pána,
Quem é assim não deveria esperar absolutamente nada do Senhor,
8 Jakožto muž dvojí mysli a neustavičný ve všech cestách svých.
uma vez que os seus pensamentos seguem em qualquer direção e demonstram a sua falta de firmeza em tudo o que faz.
9 Chlubiž se pak bratr ponížený v povýšení svém,
O irmão que é pobre deveria ter orgulho da alta posição que lhe foi dada.
10 A bohatý v ponížení se; nebo jako květ byliny pomine.
Enquanto o irmão rico deveria “se gabar” da posição humilde que agora têm, pois quem é rico desaparecerá como as flores no campo.
11 Nebo jakož slunce vzešlé s horkostí usušilo bylinu, a květ její spadl, i ušlechtilost postavy jeho zhynula, takť i bohatý v svých cestách usvadne.
Pois o sol sobe junto com o vento escaldante e queima a grama. E as flores murcham e a sua beleza é completamente destruída. Tudo o que os ricos alcançam irá desaparecer justamente do mesmo modo.
12 Ale blahoslavený muž, kterýž snáší pokušení, nebo když bude zkušen, vezme korunu života, kterouž zaslíbil Pán těm, jenž ho milují.
Feliz é aquele que pacientemente suporta a provação, porque, depois de ter sido aprovado, receberá a coroa da vida prometida por Deus para aqueles que o amam.
13 Žádný, když bývá pokoušín, neříkej, že by od Boha pokoušín byl; neboť Bůh nemůže pokoušín býti ve zlém, aniž on koho pokouší.
Ninguém deve dizer ao ser tentado: “Estou sendo tentado por Deus”, pois Deus não é tentado pelo mal e também não tenta ninguém.
14 Ale jeden každý pokoušín bývá, od svých vlastních žádostí jsa zachvacován a oklamáván.
As tentações vêm dos nossos próprios desejos perversos, que nos desencaminham e nos aprisionam.
15 Potom žádost když počne, porodí hřích, hřích pak vykonaný zplozuje smrt.
Esses desejos nos levam a pecar e, quando o pecado está completamente desenvolvido, ele causa a morte.
16 Nebluďtež, bratří moji milí.
Meus queridos irmãos, não se enganem.
17 Všeliké dání dobré a každý dar dokonalý shůry jest sstupující od Otce světel, u něhožto není proměnění, ani jakého pro obrácení se někam jinam zastínění.
Tudo o que é bom e todo dom perfeito vem do céu, vem do Pai, que foi quem criou as luzes do céu. Ao contrário delas, ele não muda. Ele não varia e nem produz sombras.
18 On proto, že chtěl, zplodil nás slovem pravdy, k tomu, abychom byli prvotiny nějaké stvoření jeho.
Ele escolheu nos dar uma vida nova, por meio da palavra da verdade, a fim de ocuparmos, entre tudo o que ele criou, um lugar muito especial.
19 A tak, bratří moji milí, budiž každý člověk rychlý k slyšení, ale zpozdilý k mluvení, zpozdilý k hněvu.
Amigos, lembrem-se disto: todos deveriam ser rápidos para escutar, mas lentos para falar e para ficarem irritados,
20 Nebo hněv muže spravedlnosti Boží nepůsobí.
pois a raiva humana não reflete o bom caráter de Deus.
21 Protož odvrhouce všelikou nečistotu, a ohyzdnost zlosti, s tichostí přijímejte vsáté slovo, kteréž může spasiti duše vaše.
Então, livrem-se de toda sujeira moral e da maldade. Aceitem, com humildade, a mensagem que foi colocada em seus corações, pois é isso que pode salvá-los.
22 Buďtež pak činitelé slova, a ne posluchači toliko, oklamávajíce sami sebe.
Coloquem em prática o que a mensagem diz; tratem de não apenas escutá-la e se iludirem.
23 Nebo byl-li by kdo posluchač slova, a ne činitel, ten podoben jest muži spatřujícímu obličej přirozený svůj v zrcadle.
Pois quem apenas escuta a mensagem e não a pratica é como a pessoa que olha a sua própria imagem no espelho.
24 Vzhlédl se zajisté, i odšel, a hned zapomenul, jaký by byl.
Ela se vê, mas, assim que sai da frente do espelho, esquece imediatamente como é a sua aparência.
25 Ale kdož by se vzhlédl v dokonalý zákon svobody a zůstával by v něm, ten nejsa posluchač zapominatelný, ale činitel skutku, ten, pravím, blahoslavený bude v skutku svém.
Mas, se você examina a lei perfeita, que traz liberdade, e a segue e pratica, então, será abençoado em tudo o que fizer. Por isso, não faça como a pessoa que apenas a escuta e depois a esquece.
26 Zdá-li se pak komu z vás, že jest nábožný, avšak v uzdu nepojímá jazyka svého, ale svodí srdce své, takového marné jest náboženství.
Se você acha que é religioso, mas não controla o que diz, você está se enganando, pois a sua religião não tem sentido.
27 Náboženství čisté a neposkvrněné před Bohem a Otcem totoť jest: Navštěvovati sirotky a vdovy v souženích jejich a ostříhati sebe neposkvrněného od světa.
Aos olhos de nosso Deus e Pai, a religião pura e verdadeira é esta: auxiliar órfãos e viúvas em suas aflições e evitar ser contaminado com as coisas más deste mundo.

< Jakubův 1 >