Jakubův 1
1 Jakub, Boží a Pána Jezukrista služebník, dvanácteru pokolení rozptýlenému pozdravení vzkazuje.
James, a servant of God and of the Lord Jesus (the) Messiah, to the twelve tribes which are in the Diaspora: Greetings.
2 Za největší radost mějte, bratří moji, kdyžkoli pokušeními obkličováni býváte rozličnými,
Count it all joy, my brothers, when you encounter various trials,
3 Vědouce, že zkušení víry vaší působí trpělivost.
knowing that the testing of your faith produces endurance.
4 Trpělivost pak ať má dokonalý skutek, abyste byli dokonalí a celí, v ničemž nemajíce nedostatku.
Let endurance have its perfect work, that you may be perfect and complete, lacking in nothing.
5 Jestliže pak komu z vás nedostává se moudrosti, žádejž jí od Boha, kterýž všechněm dává ochotně a neomlouvá; i budeť jemu dána.
But if any of you lacks wisdom, let him ask of God, who gives to all generously and without finding fault; and it will be given to him.
6 Žádejž pak důvěrně, nic nepochybuje. Nebo kdož pochybuje, podoben jest vlnám mořským, kteréž vítr sem i tam žene, a jimi zmítá.
But let him ask in faith, without any doubting, for the one who doubts is like a wave of the sea, driven and tossed by the wind.
7 Nedomnívej se zajisté člověk ten, by co vzíti měl ode Pána,
For let that person not think that he will receive anything from the Lord.
8 Jakožto muž dvojí mysli a neustavičný ve všech cestách svých.
He is a double-minded person, unstable in all his ways.
9 Chlubiž se pak bratr ponížený v povýšení svém,
But let the brother in humble circumstances glory in his high position;
10 A bohatý v ponížení se; nebo jako květ byliny pomine.
and the rich, in that he is made humble, because like the flower in the grass, he will pass away.
11 Nebo jakož slunce vzešlé s horkostí usušilo bylinu, a květ její spadl, i ušlechtilost postavy jeho zhynula, takť i bohatý v svých cestách usvadne.
For the sun arises with the scorching wind, and withers the grass, and the flower in it falls, and the beauty of its appearance perishes. So also will the rich person fade away in his pursuits.
12 Ale blahoslavený muž, kterýž snáší pokušení, nebo když bude zkušen, vezme korunu života, kterouž zaslíbil Pán těm, jenž ho milují.
Blessed is the one who perseveres under trial, for when he has been approved, he will receive the crown of life, which he promised to those who love him.
13 Žádný, když bývá pokoušín, neříkej, že by od Boha pokoušín byl; neboť Bůh nemůže pokoušín býti ve zlém, aniž on koho pokouší.
Let no one say when he is tempted, "I am tempted by God," for God cannot be tempted by evil, and he himself tempts no one.
14 Ale jeden každý pokoušín bývá, od svých vlastních žádostí jsa zachvacován a oklamáván.
But each one is tempted, when he is drawn away by his own lust, and enticed.
15 Potom žádost když počne, porodí hřích, hřích pak vykonaný zplozuje smrt.
Then the lust, when it has conceived, bears sin; and the sin, when it is full grown, brings forth death.
16 Nebluďtež, bratří moji milí.
Do not be deceived, my beloved brothers.
17 Všeliké dání dobré a každý dar dokonalý shůry jest sstupující od Otce světel, u něhožto není proměnění, ani jakého pro obrácení se někam jinam zastínění.
All generous giving and every perfect gift is from above, coming down from the Father of lights, with whom can be no variation, nor turning shadow.
18 On proto, že chtěl, zplodil nás slovem pravdy, k tomu, abychom byli prvotiny nějaké stvoření jeho.
Of his own will he brought us forth by the word of truth, that we should be a kind of first fruits of his creatures.
19 A tak, bratří moji milí, budiž každý člověk rychlý k slyšení, ale zpozdilý k mluvení, zpozdilý k hněvu.
This you know, my beloved brothers. But let every person be swift to hear, slow to speak, and slow to anger;
20 Nebo hněv muže spravedlnosti Boží nepůsobí.
for human anger does not produce the righteousness of God.
21 Protož odvrhouce všelikou nečistotu, a ohyzdnost zlosti, s tichostí přijímejte vsáté slovo, kteréž může spasiti duše vaše.
Therefore, putting away all filthiness and overflowing of wickedness, receive with humility the implanted word, which is able to save your souls.
22 Buďtež pak činitelé slova, a ne posluchači toliko, oklamávajíce sami sebe.
But be doers of the word, and not only hearers, deluding your own selves.
23 Nebo byl-li by kdo posluchač slova, a ne činitel, ten podoben jest muži spatřujícímu obličej přirozený svůj v zrcadle.
For if anyone is a hearer of the word and not a doer, he is like someone looking at his natural face in a mirror;
24 Vzhlédl se zajisté, i odšel, a hned zapomenul, jaký by byl.
for he sees himself, and goes away, and immediately forgets what kind of person he was.
25 Ale kdož by se vzhlédl v dokonalý zákon svobody a zůstával by v něm, ten nejsa posluchač zapominatelný, ale činitel skutku, ten, pravím, blahoslavený bude v skutku svém.
But he who looks into the perfect Law of freedom, and continues, not being a hearer who forgets, but a doer of the work, this person will be blessed in what he does.
26 Zdá-li se pak komu z vás, že jest nábožný, avšak v uzdu nepojímá jazyka svého, ale svodí srdce své, takového marné jest náboženství.
If anyone thinks himself to be religious while he does not control his tongue, but deceives his heart, this one's religion is worthless.
27 Náboženství čisté a neposkvrněné před Bohem a Otcem totoť jest: Navštěvovati sirotky a vdovy v souženích jejich a ostříhati sebe neposkvrněného od světa.
Pure religion and undefiled before our God and Father is this: to visit the fatherless and widows in their affliction, and to keep oneself unstained by the world.
