< Izaiáš 64 >
1 Ó bys protrhl nebesa a sstoupil, aby se od přítomnosti tvé hory rozplynouti musily,
Di da mu gadelale, afafane, osobo bagadega sa: imu da defea. Agoane hamosea, goumi da Di ba: sa ganiaba, beda: iba: le ilia da ugugula: loba.
2 (Jako od rozníceného ohně rozpouštějícího voda vře), abys v známost uvedl jméno své nepřátelům svým, a aby se před tváří tvou národové třásli;
Hano da gia: i laluga bubunuma heda: sa, amo defele ilia da ugugula: loba. Misa! Dia ha lai dunu ilima Dia gasa bagade hou olelema. Fifi asi gala da Dia manebe ba: sea uguguma: ne, misa.
3 Jako když jsi činil hrozné věci, jichž jsme se nenadáli, sstoupil jsi, před oblíčejem tvým hory se rozplývaly;
Musa: Di da dunu beda: ma: ne, gasa bagade musa: hame dawa: i hou hamosu. Goumi da Di ba: beba: le, bagadewane beda: iba: le, ugugui.
4 Èehož se od věků neslýchalo, a ušima nepochopilo, oko nevídalo Boha kromě tebe, aby tak činil tomu, kterýž naň očekává.
Gode! Di da gasa bagade amola nowa dunu da Dima fa: no bobogesea, Di da e fidima: ne gasa bagade hou hamosa. Dunu huluane da Gode Diwane hamedafa ba: i amola Dia hou defele hamedafa nabi.
5 Vyšel jsi vstříc tomu, kdož ochotně činí spravedlnost, a na cestách tvých na tě se rozpomínali. Aj, ty rozhněvals se, proto že jsme hřešili na nich ustavičně, a však zachováni budeme,
Nowa dunu da moloi hou hamosa amola Dia hanai hamosa, amo Di da hahawane ba: sa. Di da ninima ougi galu be amo mae dawa: le, ninia da wadela: i hou hamonanu. Ninia da Dia ougi mae dawa: le, musa: amola fa: no wadela: i hou hamonanu.
6 Ačkoli jsme jako nečistý my všickni, a jako roucho ohyzdné všecky spravedlnosti naše. Pročež pršíme jako list my všickni, a nepravosti naše jako vítr zachvacují nás.
Ninia huluanedafa da wadela: i hou hamosu dunu. Ninia hou noga: idafa da ledo abula agoai ba: sa. Ninia da ifa lubi biole nonoboi amola foga mini ahoabe agoai ba: sa.
7 Nadto není žádného, ješto by vzýval jméno tvé, a probudil se k tomu, aby se chopil tebe, aspoň když jsi skryl tvář svou před námi, a způsobil to, abychom mizeli pro nepravosti naše.
Dunu afae da Dima sinidigili, sia: ne gadobe hame ba: sa. Dunu afae da Dia fidisu lala mabe hame ba: sa. Ninia wadela: i hou hamobeba: le, Dia da nini Di mae ba: ma: ne, wamoaligi dagoi.
8 Ale již, ó Hospodine, ty jsi otec náš, my hlina, ty pak učinitel náš, a tak jsme všickni dílo ruky tvé.
Be Hina Gode! Di da ninia Ada. Ninia da osobo fawane, be Di da osoboga hamoi ofodo hahamosu dunu. Di da nini hahamoi dagoi.
9 Nehněvejž se tak velmi, Hospodine, aniž se na věky rozpomínej na nepravost. Ó vzhlédniž, prosíme, všickni my lid tvůj jsme.
Amaiba: le, ninima mae baligiliwane ougima. Eso huluane ninia wadela: i hou mae dawa: ma. Ninia da Dia dunu fi. Ninima asigili, gogolema: ne olofoma.
10 Města svatosti tvé obrácena jsou v poušť, Sion v poušť, i Jeruzalém v pustinu obrácen.
Dia sema moilai bai bagade, ilia da hafoga: i wadela: i soge agoai ba: sa. Yelusaleme da dunu hame esalebe wadela: lesi dagoi ba: sa.
11 Dům svatosti naší a okrasy naší, v kterémž tě chválívali otcové naši, ohněm zkažen, a cožkoli jsme měli nejvzácnějšího, jest popléněno.
Amola ninia Debolo (amo da sema amola noga: idafa sogebi amo ganodini ninia aowalali da Dima nodosu) amo da laluga nene, wadela: lesi dagoi. Sogebi huluane amoma ninia da asigi galu, amo da mugululi, wadela: lesi dagoi.
12 I zdaliž pro ty věci, Hospodine, se zdržíš? Mlčeti a nás tak velmi trápiti budeš?
Hina Gode! Di da amo hou huluane amoma hame asigibela: ? Di da ouiya: le esaloma: bela: ? Di da ninima se iasu baligiliwane ima: bela: ?