Izaiáš 58
1 Volej vším hrdlem, nezadržuj, jako trouba povýš hlasu svého, a oznam lidu mému převrácenost jejich, a domu Jákobovu hříchy jejich.
E KAHEA nui aku, mai uumi, E hookiekie i kou leo me he pu la, E hoike i ko'u poe kanaka i ko lakou hewa, A i ko ka hale o Iakoba i ko lakou hala.
2 Jakkoli každého dne mne hledají, a znáti cesty mé jsou chtiví, jako by byli národ, kterýž spravedlnost činí, a soudu Boha svého neopouští. Dotazují se mne na soudy spravedlnosti, blízcí Boha býti chtějí,
Aka, imi no lakou ia'u i kela la i keia la, A olioli lakou i ka ike ana i ko'u mau aoao, Me he lahuikanaka la i hana i ka pono, A haalele ole i ke kanawai o ko lakou Akua. Ninau mai no lakou ia'u i ka hooponopono pololei ana, A olioli lakou i ka hookokoke ana i ke Akua.
3 A říkají: Proč se postíváme, poněvadž nepatříš? Trápíváme duše své, a nechceš věděti o tom? Aj, v den postu vašeho líbost provodíte, a ke všem robotám svým přísně doháníte.
No ke aha la makou i hookeai ai, a ike ole mai oe, wahi a lakou? A hookaumaha makou i ko makou uhane, A ua hoomaopopo ole mai oe? Aia hoi, i ka la o ko oukou hookeai ana, Loaa no ia oukou ka lealea, Koi aku oukou i ka oukou hana a pau.
4 Aj, k sváru a různici se postíváte, a abyste bili pěstí nemilostivě; nepostíte se tak dnů těch, aby slyšán byl na výsosti hlas váš.
Aia hoi, hookeai no oukou no ka paio, a me ka hakaka, I kuikui aku me ka lima hana ino: Aole hookeai oukou e like me ko keia la, I mea e loheia'i ko oukou leo maluna.
5 Zdaliž to jest takový půst, jakýž oblibuji, a den, v němž by trápil člověk duši svou? Zdali, aby svěsil jako třtina hlavu svou, a podstíral žíni a popel? To-liž nazůveš postem a dnem vzácným Hospodinu?
O ka hookeai anei me ia ka'u i makemake ai? He la e hookaumaha ai ke kanaka i kona uhane? E hookulou hoi i kona poo ilalo, me he kaluha la? A haalii i ke kapa ino, a me ka lehu ahi? E kapa aku anei oe i keia, he hookeai, A he la oluolu no Iehova?
6 Není-liž toto půst, kterýž oblibuji: Rozvázati svazky bezbožnosti; roztrhnouti snopky obtěžující, a potřené propustiti svobodné, a tak všelijaké jho abyste roztrhli?
Aole anei penei, ka hookeai a'u i makemake ai? O ka wehe i na mea paa o ka hookaumaha, E hookuu iho i na haawe kaumaha, A e kuu aku hoi e hele ka poe i hookaumahain, A i uhaki no hoi oukou i na auamo a pau?
7 Není-liž: Abys lámal lačnému chléb svůj, a chudé vypověděné abys uvedl do domu? Viděl-li bys nahého, abys jej přioděl, a před tělem svým abys se neskrýval.
Aole anei, o ka haawi aku i kau berena no ka poe pololi, A i lawe mai hoi oe ma kou hale i ka poe hune i hana ino ia? Ia oe hoi e ike ai i ka mea ku kohana, i uhi oe ia ia? I huna ole hoi oe ia oe, i kou io iho?
8 Tehdáž se vyrazí jako jitřní záře světlo tvé, a zdraví tvé rychle zkvetne; předcházeti tě zajisté bude spravedlnost tvá, a sláva Hospodinova zbéře tě.
Alaila, e poha aku no kou malamalama, e like me ko ke kakahiaka, A e puka koke mai no kou ola; A e hele no kou pono ma kou alo, A o ka nani o Iehova auanei ka mea hele mahope ou.
9 Tehdy volati budeš, a Hospodin vyslyší tě; zavoláš, a řekneť: Teď jsem. Jestliže vyvržeš z prostřed sebe jho, a vztahování prstů, a mluvení nepravostí,
Alaila, e hea aku no oe, a e olelo mai no o Iehova; A ina e uwe aku oe, e i mai no oia, Eia no wau. Ina e hoolei aku oe, mai ou aku, i ka auamo, A me ka o ana aku o ka manamana lima, a me ka olelo ana i ka lapuwale;
10 A vyleješ-li lačnému duši svou, a strápenou duši nasytíš-li: vzejde v temnostech světlo tvé, a mrákota tvá bude jako poledne.
Ina hu aku kou uhane i ka poe pololi, A hoomaona hoi oe i ka uhane o ka poe popilikia; Alaila, e puka mai no kou malamalama maloko o ka pouli, A e like auanei kou pouli me ke awakea:
11 Nebo povede tě Hospodin ustavičně, a nasytí i v náramné sucho duši tvou, a kosti tvé tukem naplní. I budeš jako zahrada svlažená, a jako pramen vod, jehož vody nevysychají.
A na Iehova no e alakai mau loa ia oe, A nana no hoi e hoomaona ia oe maloko o na aina maloo, A nana no hoi e hooikaika i kou mau iwi; A e like auanei oe me ka mahinaai i hoomau maikai ia, E like hoi me ka waipuna i maloo ole na wai.
12 A vzdělají od tebe zplození pustiny starodávní; základy od národu do pronárodu vyzdvihneš. I slouti budeš vzdělavatel zbořeniny, a napravovatel stezek k bydlení.
O ka poe mai loko aku ou, na lakou no e hana hou i na wahi neoneo kahiko, A e kukulu hou hoi maluna o na kumu o na hanauna he nui loa; A e kapaia no hoi oe, Ka mea hana hou i kahi naha, Ka mea hoihoi mai i na alanui, i wahi e noho ai.
13 Jestliže odvrátíš od soboty nohu svou, abys nevykonával líbosti své v den svatý můj, anobrž nazůveš-li sobotu rozkoší, a svatou Hospodinu slavnou, a budeš-li ji slaviti tak, abys nečinil cest svých, ani vykonával, co by se líbilo, ani nemluvil slova:
Ina e malama oe i kou wawae i ko'u la Sabati, Aole hoi e hana i kou lealea i ko'u la hoano; A kapa aku hoi i ka la Sabati, ho olioli, Ka mea hemolele o Iehova, a me ka nani; A hoomaikai hoi oe ia, me ka hana ole i kou mau aoao, Aole me ka imi i kou lealea iho, Aole hoi me ka olelo i kau mau olelo iho;
14 Tehdy rozkoš míti budeš v Hospodinu, a uvedu tě na vysoká místa země, a způsobím to, abys užíval dědictví Jákoba otce svého; nebo ústa Hospodinova mluvila.
Alaila, e olioli no oe ia Iehova; A na'u no e hooholo ia oe ma na wahi kiekie o ka honua, A e hanai aku au ia oe i ka hooilina a Iakoba, a kou kupunakane; No ka mea, na ka waha o Iehova i olelo mai.
