Izaiáš 57
1 Spravedlivý hyne, a žádný nepřipouští toho k srdci, a muži pobožní odcházejí, a žádný nerozvažuje toho, že před příchodem zlého vychvácen bývá spravedlivý,
The just man perishes, and there is no one who acknowledges it in his heart; and men of mercy are taken away, for there is no one who understands. For the just man has been taken away before the face of malice.
2 Že dochází pokoje, a odpočívá na ložci svém, kdožkoli chodí v upřímosti své.
Let peace arrive. Let he who has walked in his righteousness find rest on his bed.
3 Ale vy přistupte sem, synové kouzedlnice, símě cizoložníka a smilnice.
But come here, you sons of the prophetess, you offspring of an adulterous man and a fornicating woman.
4 Komu se to s takovou chutí posmíváte? Proti komu rozdíráte ústa, vyplazujete jazyk? Zdaliž nejste synové neřádní, símě postranní?
Whom are you mocking? Against whom have you opened your mouth wide and wagged your tongue? Are you not sons of wickedness, a lying offspring,
5 Kteříž smilníte v hájích pod každým dřevem zeleným, zabíjejíce syny své při potocích, pod vysokými skalami.
who are being consoled by idols under every leafy tree, immolating little children at the torrents, under the high rocks?
6 Mezi hladkými kameny potočními jest díl tvůj. Tiť jsou, ti los tvůj, na něž také vyléváš mokrou obět, obětuješ suchou obět. V těch-liž bych věcech se kochal?
Your portion is in the currents of the torrent; this is your lot! And you yourselves have poured out libations to them; you have offered sacrifice. Should I not be angry over these things?
7 Na hoře vysoké a vyvýšené stavíš lože své, a tam vstupuješ k obětování oběti.
Upon a high and lofty mountain, you have placed your bed, and you have ascended to that place to immolate victims.
8 Pamětné pak znamení své za dvéře a za veřeje stavíš, když ode mne, odkryvši se, vstupuješ, a rozšiřuješ lože své, činíc je prostrannější víc než pohané; miluješ lože jejich, kdež místo oblíbíš.
And behind the door, and beyond the post, you have set up your memorial. For you uncovered yourself next to me, and you received an adulterer. You widened your bed, and you formed a pact with them. You loved their bed with an open hand.
9 Chodíš i k králi s olejem, a s mnohými vonnými mastmi svými; posíláš zajisté posly své daleko, a ponižuješ se až do hrobu. (Sheol h7585)
And you have adorned yourself for the king with ointments, and you have increased your cosmetics. You have sent your representatives to distant places, and you have debased yourself all the way to Hell. (Sheol h7585)
10 Pro množství cest svých ustáváš, aniž říkáš: Daremnéť jest to. Nalezla jsi sobě zběř ku pomoci, protož neželíš práce.
You have been wearied by the multitude of your own ways. Yet you did not say, “I will cease.” You have found life by your own hand; because of this, you have not prayed.
11 A kohož jsi se děsila a bála, že jsi klamala, a na mne se nerozpomínala, ani připustila k srdci svému? Zdali proto, že jsem já mlčel, a to zdávna, nebojíš se mne?
For whose sake have you been anxiously afraid, so that you would lie and not be mindful of me, nor consider me in your heart? For I am silent, and I am like someone who does not see, and so you have forgotten me.
12 Já tvou spravedlnost oznámím, a skutky tvé, kteřížť nic neprospějí.
I will announce your justice, and your works will not benefit you.
13 Když křičeti budeš, nechať tě vysvobodí zběř tvá. Ano pak všecky je zanese vítr, a zachvátí marnost, ale kdož doufá ve mne, vládnouti bude zemí, a dědičně obdrží horu svatou mou.
When you cry out, let your followers free you. But the wind will carry them all away; a breeze will take them up. But he who has faith in me will inherit the earth and will possess my holy mountain.
14 Nebo řečeno bude: Vyrovnejte, vyrovnejte, spravte cestu, odkliďte překážky z cesty lidu mého.
And I will say: “Make way! Grant passage! Move to the side of the path! Take the obstacles out of the way of my people!”
15 Nebo takto dí ten důstojný a vyvýšený, kterýž u věčnosti přebývá, jehož jméno jest Svatý: Na výsosti a v místě svatém bydlím, ano i s tím, kterýž jest skroušeného a poníženého ducha přebývám, obživuje ducha ponížených, obživuje také srdce skroušených.
For this is said by the Most High, the Sublime One, who dwells in eternity. And his name is Holy, for he dwells in the exalted and holy place, and he acts with a restrained and humble spirit, to revive the spirit of the humble, and to revive the heart of the contrite.
16 Nebuduť se zajisté na věky nesnadniti, aniž se budu věčně hněvati, neboť by duch před oblíčejem mým zmizel, i dchnutí, kteréž jsem já učinil.
For I will not contend unceasingly, and I will not be angry to the end. For I will exhale my breath, and the Spirit will go forth from my face.
17 Pro nepravost lakomství jeho rozhněval jsem se, a ubil jsem jej; skryl jsem se a rozhněval proto, že odvrátiv se, odšel cestou srdce svého.
Because of the iniquity of his avarice, I was angry, and I struck him down. I concealed my face from you, and I was angry. And he went astray by wandering in his heart.
18 Vidím cesty jeho, a však uzdravím jej; zprovodím jej, a jemu potěšení navrátím, i těm, kteříž kvílí s ním.
I saw his ways, and I healed him, and I led him back again, and I restored consolations to him and to those who mourn for him.
19 Stvořím ovoce rtů, hojný pokoj, dalekému jako blízkému, praví Hospodin, a tak uzdravím jej.
I created the fruit of the lips: peace, peace to him who is far away, and peace to him who is near, said the Lord, and I healed him.
20 Bezbožní pak budou jako moře zbouřené, když se spokojiti nemůže, a jehož vody vymítají nečistotu a bláto.
But the impious are like the raging sea, which is not able to be quieted, and its waves stir up dirt and mud.
21 Nemajíť žádného pokoje, praví Bůh můj, bezbožní.
There is no peace for the impious, says the Lord God.
