< Izaiáš 53 >
1 Kdo uvěřil kázaní našemu? A rámě Hospodinovo komu jest zjeveno?
Who has believed what they heard from us, and to whom has the arm of Yahweh been revealed?
2 Nebo před ním vyrostl jako proutek, a jako kořen z země vyprahlé, nemaje podoby ani krásy. Viděliť jsme jej, ale nic nebylo viděti toho, proč bychom ho žádostivi byli.
For he grew up before Yahweh like a sapling, and like a sprout out of parched earth; he had no remarkable appearance or splendor; when we saw him, there was no beauty to attract us.
3 Nejpohrdanější zajisté a nejopovrženější byl z lidí, muž bolestí, a kterýž zkusil nemocí, a jako ukrývající tvář svou; nejpohrdanější, pročež jsme ho za nic nevážili.
He was despised and rejected by people; a man of sorrows, and one familiar with pain. Like one from whom men hide their faces, he was despised; and we considered him insignificant.
4 Ještotě on nemoci naše vzal, a bolesti naše vlastní on nesl, my však domnívali jsme se, že jest raněn, a ubit od Boha, i strápen.
But surely he has borne our sicknesses and carried our sorrows; yet we thought he was being punished by God, struck by God, and afflicted.
5 On pak raněn jest pro přestoupení naše, potřín pro nepravosti naše; kázeň pokoje našeho na něj vzložena, a zsinalostí jeho lékařství nám způsobeno.
But he was pierced because of our rebellious deeds; he was crushed because of our sins. The punishment for our peace was on him, and with his wounds we are healed.
6 Všickni my jako ovce zbloudili jsme, jeden každý na cestu svou obrátili jsme se, a Hospodin uvalil na něj nepravosti všech nás.
We all like sheep have gone astray; we have each turned to his own way, and Yahweh has placed on him the iniquity of us all.
7 Pokutován jest i strápen, však neotevřel úst svých. Jako beránek k zabití veden byl, a jako ovce před těmi, kdož ji střihou, oněměl, aniž otevřel úst svých.
He was oppressed; yet when he humbled himself, he did not open his mouth; as a lamb that is led to the slaughter, and as a sheep that before its shearers is silent, so he did not open his mouth.
8 Z úzkosti a z soudu vyňat jest, a protož rod jeho kdo vypraví, ačkoli vyťat jest z země živých, a zraněn pro přestoupení lidu mého?
By coercion and judgment he was condemned; who from that generation thought anymore about him? But he was cut off from the land of the living; because of the offenses of my people the penalty was put on him.
9 Kterýžto vydal bezbožným hrob jeho, a bohatému, aby byl usmrcen, ješto však nepravosti neučinil, aniž jest nalezena lest v ústech jeho.
They placed his grave with the criminals, with a rich man in his death, although he had done no violence, nor had there been any deceit in his mouth.
10 Taktě se líbilo Hospodinu jej stírati, a nemocí trápiti, aby polože duši svou v oběť za hřích, viděl símě své, byl dlouhověký, a to, což se líbí Hospodinu, skrze něho šťastně konáno bylo.
Yet it was Yahweh's will to crush him and make him ill. When he makes his life an offering for sin, he will see his offspring, he will prolong his days, and Yahweh's purpose will be accomplished through him.
11 Z práce duše své uzří užitek, jímž nasycen bude. Známostí svou ospravedlní spravedlivý služebník můj mnohé; nebo nepravosti jejich on sám ponese.
After the suffering of his life, he will see light and be satisfied by his knowledge. My righteous servant will justify many; he will bear their iniquities.
12 A protož dám jemu díl pro mnohé, aby s nesčíslnými dělil se o kořist, proto že vylil na smrt duši svou, a s přestupníky počten jest. Onť sám nesl hřích mnohých, a přestupníků zástupcím byl.
Therefore will I give him his portion among the multitudes, and he will divide the spoils with the many, because he exposed himself to death and was numbered with the transgressors. He bore the sin of many and made intercession for the transgressors.