Izaiáš 50
1 Takto praví Hospodin: Kdež jest lístek zapuzení matky vaší, kterýmž jsem ji propustil? Aneb kdo jest z věřitelů mých, jemuž jsem vás prodal? Aj, nepravostmi svými prodali jste sebe, a pro převrácenosti vaše propuštěna jest matka vaše.
ʻOku pehē ʻe Sihova, “Kofaʻā ia ʻae tohi ʻoe fakamavae ʻo hoʻo faʻē, ʻaia kuo u tukuange? Pea ko hai ʻiate kimoutolu naʻe totonu ke u totongi ki ai kuo u fakatau ʻakimoutolu ki ai? Vakai, ko e meʻa ʻi hoʻomou ngaahi hia kuo mou fakatau ʻakimoutolu, pea ko e meʻa ʻi hoʻomou ngaahi angahala ko ia kuo tukuange ai hoʻomou faʻē.
2 Proč, když přicházím, není žádného, když volám, žádný se neozývá? Zdaliž jest naprosto ukrácena ruka má, aby nemohla vykoupiti? A žádné-liž není ve mně moci k vysvobození? Aj, žehráním svým vysušuji moře, obracím řeky v poušť, až se smrazují ryby jejich, proto že nebývá vody, a mrou žízní.
Ko e hā, ʻi heʻeku haʻu, naʻe ʻikai ai ha tangata? ʻI heʻeku ui, naʻe ʻikai ha taha ke lea mai? He kuo fakanounou hoku nima, koeʻuhi ke ʻoua naʻa faʻa huhuʻi ia? Pe ʻoku ʻikai haku mālohi ke fakamoʻui? Vakai, ʻi heʻeku valoki ʻoku ou fakamōmoa ʻae tahi, ʻoku ou liliu ʻae ngaahi vaitafe ko e toafa: kuo namuaʻa ʻenau ngaahi ika, pea mate ʻi he fieinu koeʻuhi ʻoku ʻikai ha vai.
3 Obláčím nebesa v smutek, a žíni dávám jim za oděv.
ʻOku ou fakakofuʻaki ʻae langi ʻae fakapoʻuli, pea ʻoku ou ngaohi ʻae tauangaʻa ko honau kofu.”
4 Panovník Hospodin dal mi jazyk umělý, abych uměl příhodně ustalému mluviti slova. Probuzuje každého jitra, probuzuje mi uši, abych slyšel, tak jako pilně se učící.
Kuo foaki kiate au ʻe he ʻEiki ko Sihova ʻae ʻelelo ʻoe poto, koeʻuhi ke u ʻilo ke lea ʻaki ha lea ʻi he kuonga totonu kiate ia ʻoku vaivai: ʻoku ne ʻa ʻi he pongipongi kotoa pē, ke ne fafangu hoku telinga ke ongoʻi ʻo hangē ko e poto.
5 Panovník Hospodin otvírá mi uši, a já se nepostavuji zpurně, aniž se nazpět odvracím.
Kuo fakaava ʻe he ʻEiki ko Sihova ʻa hoku telinga, pea naʻe ʻikai te u angatuʻu, pe foki kimui.
6 Těla svého nastavuji bijícím, a líce svého rvoucím mne, tváři své neskrývám od pohanění a plvání.
Ne u ʻatu hoku tuʻa ki he kau taaʻi, pea mo hoku kouʻahe kiate kinautolu naʻe fusi ʻae kava: naʻe ʻikai te u fufū hoku mata mei he mā mo e ʻaʻanu.
7 Nebo Panovník Hospodin spomáhá mi, pročež nebývám zahanben. Pro touž příčinu nastavuji tváři své jako škřemene; nebo vím, že nebudu zahanben.
He ko e ʻEiki ko Sihova ko hoku tokoni; ko ia ʻe ʻikai ai te u puputuʻu: ko ia kuo u ngaohi hoku mata ke hangē ko e maka afi, pea ʻoku ou ʻilo ʻe ʻikai te u mā.
8 Blízkoť jest ten, kterýž mne ospravedlňuje. Kdož se nesnadniti bude se mnou? Postavme se spolu; kdo jest odpůrce můj, nechť přistoupí ke mně.
ʻOku ofi mai ʻaia ʻoku ne fakatonuhiaʻi au; ko hai te ne fai mo au? Ke ma tutuʻu fakataha: ko hai ʻoku fakafili kiate au? Tuku ke ne ʻunuʻunu mai.
9 Aj, Panovník Hospodin spomáhati mi bude. Kdož jest, ješto by mne potupil? Aj, všickni takoví jako roucho zvetšejí, mol sžíře je.
Vakai, ʻe tokoniʻi au ʻe he ʻEiki ko Sihova; ko hai ia te ne fakahalaia au? Vakai, te nau hoko ʻo motuʻa ʻo hangē ko e kofu; ʻe kai ʻo ʻosi ʻakinautolu ʻe he ane.
10 Kdo jest mezi vámi, ješto se bojí Hospodina, poslouchej hlasu služebníka jeho. Kdo jest, ješto chodí v temnostech, a nemá žádného světla, doufej ve jméno Hospodinovo, a zpolehni na Boha svého.
Ko hai ʻiate kimoutolu ʻoku manavahē kia Sihova, pea talangofua ki he leʻo ʻo ʻene tamaioʻeiki, ʻoku ʻeveʻeva ʻi he poʻuli, pea ʻoku ʻikai maʻu ha maama? Tuku ke ne falala ki he huafa ʻo Sihova, pea faʻaki ki hono ʻOtua.
11 Aj, vy všickni, kteříž zaněcujete oheň, a jiskrami se přepasujete, choďtež v blesku ohně svého, a v jiskrách, kteréž jste roznítili. Od ruky mé toto se vám stane, že v bolesti ležeti budete.
Vakai, ʻakimoutolu kotoa pē ʻoku tutu ʻae afi, pea kāpui ʻakimoutolu ʻaki ʻae ngaahi kalofiama: mou ʻeveʻeva ʻi he maama ʻo hoʻomou afi, pea ʻi he ngaahi kalofiama kuo mou tutu, ka te mou maʻu eni ʻi hoku nima; te mou tokoto hifo ʻi he mamahi.
