< Izaiáš 49 >

1 Poslouchejte mne ostrovové, a pozorujte národové dalecí: Hospodin hned z života povolal mne, od života matky mé v pamět uvedl jméno mé,
Nangcae tuipui thung ih praenawk, ka lok hae tahngai oh; nangcae prae kangthla ah kaom kaminawk, tahngai oh; Angraeng mah zok thung hoiah ang kawk boeh; kam no zok thungah ka oh naah ka hmin hoiah ang kawk boeh.
2 A učinil ústa má podobná meči ostrému. V stínu ruky své skryl mne, a učiniv ze mne střelu vypulerovanou, v toule svém schoval mne.
Anih mah ka pakha hae kanoe sumsen baktiah sak moe, a ban tahlip thungah ang hawk; taak het ih palaa baktiah ang noetsak moe, angmah ih kalii tabu thungah ang pacaengh;
3 A řekl mi: Služebník můj jsi, v Izraeli skrze tebe oslaven budu.
kai khaeah, Aw Israel, nang loe ka tamna ah na oh, nang rang hoiah ka lensawkhaih amtueng tih, tiah ang naa.
4 Já pak řekl jsem: Nadarmo jsem pracoval, daremně a marně sílu svou jsem strávil. Ale však soud můj jestiť u Hospodina, a práce má u Boha mého.
Kai loe azom pui ah tok ka sak moe, tidoeh angcoeng ai, azom pui ah ni tha ka pasaeng boeh; toe ka tok loe ka Sithaw khaeah oh moe, ka hnuk han koi tangqum doeh Angraeng ban ah oh.
5 A nyní dí Hospodin, kterýž mne sformoval hned od života za služebníka svého, abych zase přivedl k němu Jákoba; (byť pak i nebyl sebrán Izrael, slávu však mám před očima Hospodinovýma; nebo Bůh můj jest síla má);
Angraeng hmaa ah lensawkhaih hoiah ka oh moe, ka Sithaw loe kai thacakhaih ah oh hanah, Israel kaminawk angmah taengah nawnto amkhuengsak ai cadoeh, Jakob to tamna ah angmah khaeah zaeh let hanah, kam no zok thung hoi khenzawnkung Angraeng mah hae tiah lok thuih;
6 I to řekl Hospodin: Máloť by to bylo, abys mi byl služebníkem ku pozdvižení pokolení Jákobových, a k navrácení ostatků Izraelských; protož dal jsem tě za světlo pohanům, abys byl spasení mé až do končin země.
Jakob ih acaengnawk to pathawk moe, ka pathlung ih Israel caanawk to amlaemsak let hanah, ka tamna ah na oh khue to khawt ai; long boenghaih ahmuen khoek to ka pahlonghaih ah na oh hanah, Gentel kaminawk aanghaih ah kang suek, tiah thuih.
7 Toto praví Hospodin vykupitel Izraelův, Svatý jeho, tomu, jímž pohrdá každý, a jehož sobě oškliví národové, služebníku panujících: Králové, vidouce tě, povstanou, a knížata klaněti se budou pro Hospodina, kterýž věrný jest, Svatého Izraelského, jenž tě vyvolil.
Angraeng, Israel akrangkung hoi Ciimcai Israel Sithaw mah, minawk mah patoek moe, ukkungnawk ih tamna toksah kami hoi prae kami boih mah panuet ih kaminawk khaeah, Oep kaom Angraeng, nang qoikung, Ciimcai Israel Sithaw tahmenhaih rang hoiah siangpahrang hoi ukkungnawk mah nang to hnuk o naah, nihcae angthawk o ueloe, nang to bok o tih.
8 Toto praví Hospodin: V čas milosti vyslyším tě, a ve dni spasení spomohu tobě. Nadto ostříhati tě budu, a dám tě v smlouvu lidu, abys utvrdil zemi, a v dědictví uvedl dědictví zpuštěná;
Angraeng mah hae tiah thuih; Talawk koi kaom aniah kang pathim moe, pahlonghaih niah kang bomh; nang to kang khetzawn moe, kaminawk lokmaihaih ah kang sak han; long to caksak moe, kamro tangcae qawk to toepsak hanah,
9 Abys řekl vězňům: Vyjděte, těm, kteříž jsou ve tmách: Zjevte se. I budou se pásti podlé cest, a na všech místech vysokých bude pastva jejich.
thongkrah kaminawk khaeah, Tacawt oh; vinghaih thungah kaom kaminawk khaeah, Loih oh! tiah thuikung ah kang suek han.
10 Nebudou lačněti ani žízniti, nebude na ně bíti horko ani slunce; nebo slitovník jejich zprovodí je, a podlé pramenů vod povede je.
Nihcae loe zok amthlam mak ai, tui doeh anghae o mak ai; ni kabae hoi ni kana mah doeh kangh mak ai; nihcae palungnathaih tawn kami mah nihcae to zae ueloe, tuipuek ohhaih ahmuen ah caeh haih tih.
11 Přes to způsobím na všech horách svých cesty, a silnice mé vyvýšeny budou.
Kai ih maenawk to loklam ah kang coengsak boih moe, kai ih manglaih loklamnawk doeh ka sangsak han.
12 Aj, tito zdaleka přijdou, aj, onino od půlnoci a od moře, a jiní z země Sinim.
Khenah, to kaminawk loe angthla parai prae hoiah angzo o tih; khenah, thoemto kaminawk loe aluek bang hoi niduem bang hoiah angzo o tih, thoemto kaminawk loe Sinim prae bang hoiah angzo o tih, tiah thuih.
13 Prozpěvujte nebesa, a plésej země, a zvučně prokřikujte hory; neboť jest potěšil Hospodin lidu svého, a nad chudými svými slitoval se.
Aw vannawk, laa to sah oh; Aw long, anghoe ah; Aw maesomnawk, laa to sah oh; Angraeng mah angmah ih kaminawk to pathloep boeh, patangkhang kaminawk nuiah tahmenhaih tawn tih boeh.
14 Ale řekl Sion: Opustiltě mne Hospodin, a Pán zapomenul se na mne.
Toe Zion mah loe Angraeng mah kai ang pahnet boeh moe, ang pahnawt sut boeh, tiah thuih.
15 I zdaliž se může zapomenouti žena nad nemluvňátkem svým, aby se neslitovala nad plodem života svého? A byť se pak ony zapomněly, já však nezapomenu se na tě.
Nongpata mah tahnu nae acaa nawkta to pahnet moe, angmah tapenkung ih caa nuiah tahmenhaih tawn ai ah om tih maw? Ue, nihcae mah pahnet o thaih cadoeh, kai mah loe kang pahnet thai mak ai.
16 Aj, na dlaních vyryl jsem tě, zdi tvé jsou vždycky přede mnou.
Khenah, ka banpadae pongah na vangpui ih krang to ka soi, nang ih sipae loe ka hmaa ah oh poe.
17 Pospíšíť k tobě synové tvoji, ti pak, kteříž tě bořili a kazili, odejdou od tebe.
Na caanawk loe karangah toksah o tih; nang amrosak kaminawk mah na cawn o taak tih.
18 Pozdvihni vůkol očí svých, a pohleď, všickni ti shromáždíce se, přijdou k tobě. Živť jsem já, praví Hospodin, že se jimi všemi jako okrasou přioděješ, a otočíš se jimi jako halží nevěsta,
Doeng tahang ah loe, na taengah khen ah; na caanawk boih amkhueng o moe, nang khaeah angzoh o. Angraeng mah, Kai ka hing baktih, nang khuk ih kahoih khukbuen baktih toengah hae kaminawk mah doeh angkhuk o toeng tih; amthoep het sava sah tangla baktih toengah nihcae doeh amthoep o toeng tih, tiah thuih.
19 Proto že pustiny tvé, a pouště tvé, a zbořeniny země tvé že tehdáž těsné budou, příčinou obyvatelů, když vzdáleni budou ti, kteříž tě zžírali;
Jerusalem nang loe amro moe, na pong sut boeh, na prae doeh amro boeh; nang ih kaminawk khosak hanah thoengkae boeh; nang paaeh kaminawk doeh kamhoe ah om o tih boeh.
20 Tak že řeknou před tebou synové siroby tvé: Těsné mi jest toto místo, ustup mi, abych bydliti mohl.
Na caanawk duek pacoengah, na tapen let ih caanawk mah, ka ohhaih ahmuen loe khawt ai; ka oh thai hanah ohhaih ahmuen to na paek ah, tiah na hni o tih.
21 I díš v srdci svém: Kdo mi naplodil těchto? Nebo jsem já byla osiřelá a osamělá, sem i tam přecházející a odcházející. Tyto, pravím, kdo vychoval? Aj, pozůstala jsem byla sama jediná. Kdež tito byli?
To naah na palung thungah, Mi mah maw hae kaminawk hae ang tapen pae? Ka caanawk loe duek o boih boeh; kai loe tamna ah ka oh moe, pahnawt sut ah ka oh boeh; haek ving ah ka oh boeh pongah, kam het rumram boeh, toe hae kaminawk loe mi mah maw pacah? Kaimabueng ang caeh o taak sut, toe hae kaminawk loe naa hoiah maw angzoh o? tiah poek tih.
22 Toto praví Panovník Hospodin: Aj, já pozdvihnu k národům ruky své, a k lidem vyzdvihnu korouhev svou, aby přinesli syny tvé na rukou, a dcery tvé aby na plecech neseny byly.
Angraeng Sithaw mah hae tiah thuih; Khenah, Gentel kaminawk khaeah ka ban ka payangh moe, kaminawk khaeah kahni ka payang han; nihcae mah na capanawk hoi na canunawk to ban hoi tapom o ueloe, palaeng ah thueng o tih.
23 I budou králové pěstounové tvoji, a královny jejich chovačky tvé. Tváří k zemi skláněti se budou před tebou, a prach noh tvých lízati budou, a poznáš, že jsem já Hospodin, a že nebývají zahanbeni, kteříž na mne očekávají.
Siangpahrangnawk loe nangcae pacahkung ah om o tih, siangpahrang zunawk doeh nangcae tapenkung amno ah om o tih; nihcae loe long ah akuep o ueloe, na khok pong ih maiphu to palaek o tih; to naah kai loe Angraeng ni, tiah na panoek o tih; kai oephaih tawn kaminawk loe azathaih tong o mak ai, tiah thuih.
24 Ale díš: Zdaliž odjato bude reku udatnému to, což uchvátil? A zdaž zajatý lid spravedlivého vyproštěn bude?
Lomh ih hmuen loe thacak kami ban thung hoiah laa thai tih maw? To tih ai boeh loe katoeng kami mah naeh ih kami to loisak thai tih maw?
25 Anobrž tak praví Hospodin: I zajatý lid reku udatnému odjat bude, a to, což uchvátil násilník, vyproštěno bude; nebo s tím, kterýž se s tebou nesnadní, já se nesnadniti budu, a syny tvé já vysvobodím.
Toe Angraeng mah hae tiah thuih; Thacak kami mah naeh ih tamnanawk to laa thaih ueloe, hmawsaeng kami mah lomh ih hmuennawk doeh laa pae thai tih; nangcae misa tuh kami to ka tuk moe, na caanawk to ka pahlong han.
26 A nakrmím ty, kteříž tě utiskují, vlastním masem jejich, a jako mstem krví svou se zpijí. I poznáť všeliké tělo, že já Hospodin jsem spasitel tvůj, a vykupitel tvůj Bůh silný Jákobův.
Nangcae pacaekthlaek kaminawk hanah angmacae ih ngan to ka caksak han; nihcae loe misurtui paquih baktiah angmacae ih athii to paqui o tih; to naah kaminawk boih mah, Kai loe nangcae Pahlongkung, nangcae Krangkung hoi Angraeng ah ka oh, thacak Jakob ih Sithaw ah doeh ka oh, tiah panoek o tih, tiah thuih.

< Izaiáš 49 >