Izaiáš 41
1 Umlknětež přede mnou ostrovové, a národové nechať se ssilí, nechať přistoupí, a tu ať mluví. Přistupmež spolu k soudu.
Aw nangcae tuipui mah takui ih prae kaminawk, ka hmaa ah anghngai o duem ah! Kaminawk loe tha pathok o let nasoe; anghnai o nasoe loe, lok to thui o nasoe; lokcaekhaih ahmuen ah nawnto amkhueng o si.
2 Kdo vzbudil od východu spravedlivého, aby ho následoval? Kdo jemu podmanil národy, a způsobil, aby nad králi panoval, vydav je jako prach meči jeho, a jako plevy rozptýlené lučišti jeho?
Ni angzae bang ih ukkung omsak kami loe mi aa? Mi mah maw anih khaeah acaengnawk hoi siangphrangnawk uk hanah paek? Misanawk loe anih ih sumsen hmaa ah maiphu baktih, anih ih kalii hmaa ah tavai baktiah anghaehsak phaeng loe mi aa?
3 Sháněje se s nimi, prošel pokojně cestou, po níž nohama svýma nechodíval.
Anih loe misanawk to patom moe, a khok hoi cawh vai ai ih loklam ah raihaih om ai ah caeh thaih poe.
4 Kdo to spravil a učinil, povolávaje rodin od počátku? Já Hospodin, první i poslední, já sám.
Tangsuek hoi to baktih hmuen sah kami, acaengnawk maeto pacoeng maeto kawk kami loe mi aa? Nihcae khaeah hmaloe koek hoi hnukkhuem koekah kaom, Anih loe, Angraeng, Kai hae boeh ni.
5 Viděli ostrovové, a ulekli se, končiny země předěsily se, shromáždili se a sešli.
Tui mah takui ih prae kaminawk mah hnuk o naah, zit o; long boenghaih ahmuen ah khosah kaminawk loe tasoeh takuenhaih hoiah anghnaih o moe, hmabang ah angzoh o.
6 Jeden druhému pomáhal, a bratru svému říkal: Posilň se.
Krang bok kaminawk loe angmacae imtaeng kami to abomh o moe, nihcae khaeah, mawn o hmah, tiah a thuih pae o.
7 A tak posilňoval tesař zlatníka, vyhlazujícího kladivo tlučením na nákovadlí, říkaje: K sletování toto dobré jest. I utvrdil to hřebíky, aby se nepohnulo.
Thing tok sah kop kami mah sui sah kop kami to thapaek, cakii daeng thaih kami mah sumdaeng kami to pahruek moe, sumtui pakaw kami khaeah, sum patomh han hoih boeh, tiah a naa; a sak o ih krang anghuenh han ai ah sum hoiah takhing o caeng.
8 Ale ty, Izraeli služebníče můj, ty Jákobe, kteréhož jsem vyvolil, símě Abrahama, přítele mého,
Toe nang, Israel loe, ka tamna ah ni na oh, Jakob to ka qoih, Abraham ih caa loe kai ih ampui ah ni oh.
9 Ty, kteréhož jsem vychvátil od končin země, nýbrž pominuv přednějších jejich, povolal jsem tě, řka tobě: Služebník můj jsi, vyvolil jsem tě, aniž jsem zavrhl tebe.
Long boenghaih ahmuen hoiah nang to kang lak han, kangthla koek ahmuen hoiah kang hoih moe, Nang loe ka tamna ah na oh, kang qoih boeh pongah kang vaa sut mak ai, tiah kang naa.
10 Nebojž se, nebo jsem já s tebou; nestrachujž se, nebo já jsem Bůh tvůj. Posilním tě, a pomáhati budu tobě, a podpírati tě budu pravicí spravedlnosti své.
To pongah zii o hmah, nangcae hoi nawnto ka oh; mawn o hmah; kai loe na Sithaw ah ka oh; tha kang caksak han; ue, kang bomh han; ue, katoeng ka bantang ban hoiah kang patawnh han.
11 Aj, zastydí se, a zahanbeni budou všickni, kteříž se zlobí proti tobě; v nic obráceni budou, a zahynou ti, kteříž tobě odporují.
Khenah, nangcae palungphui thuih kaminawk loe azathaih tawn o tih; nihcae loe tidoeh angcoeng o mak ai, anghmaa angtaa o boih tih.
12 Hledal-li bys jich, nenalezneš jich. Ti, kteříž se s tebou nesnadní, v nic obráceni budou, a na nic přijdou ti, jenž s tebou válčí.
Misanawk to na pakrong o tih, toe na hnu o mak ai; nangcae tuh kami, misa ah kaom kaminawk loe tidoeh na ai ni, tiah doeh angcoeng o mak ai.
13 Nebo já, Hospodin Bůh tvůj, ujal jsem tě za tvou pravici, a pravímť: Neboj se, já tobě pomáhati budu.
Kai loe nangcae ih Angraeng Sithaw ah ka oh baktih toengah, nangcae ih bantang ban ka patawnh moe, nangcae khaeah, Zii o hmah; kang bomh o han hmang.
14 Neboj se, červíčku Jákobův, hrstko Izraelova, já spomáhati budu tobě, praví Hospodin, a vykupitel tvůj, Svatý Izraelský.
Aw sadong Jakob, Israel kaminawk, zii o hmah; kang bomh o han hmang, tiah nangcae akrangkung, Ciimcai Israel Sithaw mah thuih boeh.
15 Aj, učinil jsem tě jako smyk i s zuby novými po obou stranách; pomlátíš hory, a zetřeš je, a s pahrbky jako s plevami naložíš.
Khenah, nang hae ahaa kaom cang atithaih ah kang sak han; maesomnawk to maiphu baktiah na ohsak hanah, maenawk to na tii ueloe, na naep tih.
16 Převěješ je, v tom je vítr zachvátí, a vicher rozptýlí, ty pak plésati budeš v Hospodinu, v Svatém Izraelském chlubiti se budeš.
Nihcae loe takhi mah hmut boih tih, takhi kamhae mah anghaehsak phaeng tih, nang loe Angraeng ah nang hoe ueloe, Ciimcai Israel Sithaw to na pakoeh tih.
17 Chudé a nuzné, kteříž hledají vody, an jí není, jejichž jazyk žízní prahne, já Hospodin vyslyším, já Bůh Izraelský neopustím jich.
Amtang kaminawk hoi kavawt kaminawk mah tui to pakrong o, toe tui om ai pongah, tui anghaeh loiah palai to zaek pae o; toe Kai, Angraeng mah nihcae ih lok to ka tahngaih pae, Kai, Ciimcai Israel Sithaw mah nihcae to pahnawt sut mak ai.
18 Vyvedu na vysokých místech řeky, a u prostřed rovin studnice; obrátím poušť v jezero vod, a zemi vyprahlou v prameny vod.
Maesang ah tui ka longsak moe, azawn ah tui ka pueksak han; praezaek to tuibap ah kang coengsak moe, long karoem ahmuen ah tui ka pueksak han.
19 Nasadím na poušti cedrů, výborných cedrů, myrtoví, a olivoví; vysadím poušť jedlovím, jilmem, též i pušpanem,
Praezaek ah Sidar thing, Akasia thing, hmuihoih aqam kahing thing hoi olive thingnawk to ka thling han; praezaek ah hmaica thing, saiprass thing hoi aqam kahing pine thingnawk to nawnto ka thling han;
20 Aby viděli, a poznali, a rozvažujíce, srozuměli, že to ruka Hospodinova učinila, a Svatý Izraelský že to stvořil.
to hmuen to nihcae mah hnu o tih, to naah Angraeng, Ciimcai Israel Sithaw mah ni sak, tiah nihcae mah panoek o tih.
21 Veďte při svou, praví Hospodin, ukažte mocné důvody své, dí král Jákobův.
Angraeng mah, acaeng kalah kaminawk ih sithawnawk khaeah, Nangcae lok angaekhaih kawng to na patuek oh, tang han koi kaom hmuen to na sin oh, tiah Jakob ih Siangpahrang mah thuih.
22 Nechať přistoupí, a nechť nám oznámí to, což se státi má. Věci prvé stalé oznamte, abychom povážili v srdci svém, a poznali cíl jejich, aneb aspoň co jest budoucího, povězte nám.
Nangcae sak cop ih krangnawk, ka taengah anghnai oh loe, hmabang kaom han koi hmuen to na patuek ah; hmaloe ah kaom hmuennawk loe kawbangmaw oh o, tiah ka poek o moe, to hmuennawk boenghaih to ka panoek o thai hanah, na thui oh; to tih ai boeh loe angzo han koi hmuen to kaicae han thui ah.
23 Oznamte, co se budoucně státi má, a poznáme, že bohové jste. Pakli, učiňte něco dobrého neb zlého, abychom se děsili, když bychom to viděli spolu.
Hmabang kaom han koi hmuennawk to na thui o noek ah, to tiah ni nangcae loe sithawnawk ah na oh o tangtang, tiah ka panoek o thai tih; ue, kaicae dawnrai moe, ka hnuk o hanah, kahoih hmuen maw, to tih ai boeh loe kasae hmuen maw sah o noek ah.
24 Aj, vy naprosto nic nejste, a dílo vaše tolikéž nic není; protož ohavnýť jest, kdo vás zvoluje.
Khenah, nangcae loe tidoeh na ai ni, na toksakhaih doeh azom pui ni; nangcae qoi kami loe panuet thoh.
25 Vzbudím od půlnoci, ten přitáhne, od východu slunce, ten svolá ve jménu mém, a oboří se na knížata jako na bláto, a pošlapá je jako hrnčíř hlinu.
Aluek bang hoiah kami maeto ka pathawk han, anih to angzo tih; anih loe ni angzae bang hoiah angzo ueloe, anih mah ka hmin to kawk tih; laom sahkung mah amlai long to cawh baktih toengah, ukkungnawk to cawh tih.
26 Kdo oznámí od počátku, abychom věděli, aneb od starodávna, abychom řekli: Práv jest? Naprosto žádného není, kdo by oznámil, aniž jest kdo, ješto by se dal slyšeti, aneb ješto by slyšel řeči vaše.
Kaicae mah panoek thai hanah tangsuek na hoiah mi mah maw hae hmuen kawng hae thuih? Anih loe toeng, tiah ka thuih o thai hanah, mi mah maw canghnii hoiah thui coek? Ue, panoeksak kami mi doeh om ai; ue, mi mah doeh thui ai, ue, nangcae khae ih lok to mi mah doeh thaih o ai.
27 Já jsem první, kterýž Sionu předpovídám: Aj, aj, teď jsou; a Jeruzalému: Zvěstovatele potěšených věcí dám.
Zion ah thui tangsuek loe Kai ni, Khenah, nihcae to khenah! Kahoih tamthanglok sinkung to Jerusalem ah ka patoeh han.
28 Nebo vidím, že není žádného, není žádného mezi nimi rozumného; ač se jich otazuji, však neodpovídají slova.
Ka khet, toe mi doeh om ai; nihcae thungah lokthui kami mi doeh om o ai; nihcae to lok ka dueng naah, pathim thaih kami maeto doeh om o ai.
29 Aj, všickni ti jsou marnost, za nic nestojí dílo jejich, vítr a daremní věc jsou slitiny jejich.
Khenah, nihcae loe azom pui ni; nihcae toksakhaih doeh amsawn ni; a sak o ih krangnawk loe atho om ai, takhi baktiah ni oh o.
