< Izaiáš 40 >

1 Potěšujte, potěšujte lidu mého, dí Bůh váš.
“Consuela, consuela a mi pueblo”, dice tu Dios.
2 Mluvte k srdci Jeruzaléma, a ohlašujte jemu, že se již doplnil čas uložený jeho, že jest odpuštěna nepravost jeho, a že vzal z ruky Hospodinovy dvojnásobně za všecky hříchy své.
“Habla confortablemente a Jerusalén, y dile que su guerra está consumada, que su iniquidad está perdonada, que ha recibido de la mano de Yahvé el doble de todos sus pecados.”
3 Hlas volajícího: Připravtež na poušti cestu Hospodinovu, přímou učiňte na pustině stezku Boha našeho.
La voz de quien llama, “¡Preparen el camino de Yahvé en el desierto! Haz una carretera llana en el desierto para nuestro Dios.
4 Každé údolí ať jest vyvýšeno, a všeliká hora i pahrbek ať jest snížen; což jest křivého, ať jest přímé, a místa nerovná ať jsou rovinou.
Todo valle será exaltado, y todo monte y colina será rebajado. Los desniveles se harán a nivel, y los lugares ásperos una llanura.
5 Nebo se zjeví sláva Hospodinova, a uzří všeliké tělo spolu, že ústa Hospodinova mluvila.
La gloria de Yahvé se revelará, y toda la carne la verá junta; porque la boca de Yahvé lo ha dicho”.
6 Hlas řkoucího: Volej. I řekl: Co mám volati? To, že všeliké tělo jest tráva, a všeliká vzácnost jeho jako květ polní.
La voz de uno que dice: “¡Grita!” Uno dijo: “¿Qué voy a llorar?” “Toda la carne es como la hierba, y toda su gloria es como la flor del campo.
7 Usychá tráva, květ prší, jakž vítr Hospodinův povane na něj. V pravděť jsou lidé ta tráva.
La hierba se marchita, la flor se desvanece, porque el aliento de Yahvé sopla sobre ella. Seguramente la gente es como la hierba.
8 Usychá tráva, květ prší, ale slovo Boha našeho zůstává na věky.
La hierba se seca, la flor se desvanece; pero la palabra de nuestro Dios permanece para siempre”.
9 Na horu vysokou vystup sobě, Sione, zvěstovateli věcí potěšených, povyš mocně hlasu svého, Jeruzaléme, zvěstovateli věcí potěšených, povyš, aniž se boj. Rci městům Judským: Aj, Bůh váš.
Tú, que das buenas noticias a Sión, sube a un monte alto. Tú, que das buenas noticias a Jerusalén, levanta tu voz con fuerza. ¡Levántalo! ¡No tengas miedo! Di a las ciudades de Judá: “¡Contempla a tu Dios!”
10 Aj, Panovník Hospodin proti silnému přijde, a rámě jeho panovati bude nad ním; aj, mzda jeho s ním, a dílo jeho před ním.
He aquí que el Señor Yahvé vendrá como un poderoso, y su brazo gobernará por él. He aquí que su recompensa está con él, y su recompensa ante él.
11 Jako pastýř stádo své pásti bude, do náručí svého shromáždí jehňátka, a v klíně svém je ponese, březí pak poznenáhlu povede.
Alimentará su rebaño como un pastor. Recogerá los corderos en su brazo, y llevarlos en su seno. Guiará suavemente a los que tienen sus crías.
12 Kdo změřil hrstí svou vody, a nebesa pídí rozměřil? A kdo změřil měrou prach země, a zvážil na váze hory, a pahrbky na závaží?
Que ha medido las aguas en el hueco de su mano, y marcó el cielo con su palmo, y calculó el polvo de la tierra en una cesta de medición, y pesaba las montañas en balanzas, y las colinas en una balanza?
13 Kdo vystihl ducha Hospodinova, a rádcím jeho byl, že by mu oznámil?
Que ha dirigido el Espíritu de Yahvé, o le ha enseñado como su consejero?
14 S kým se radil, že by mu přidal srozumění, a naučil jej stezce soudu, a vyučil jej umění, a cestu všelijaké rozumnosti jemu v známost uvedl?
Con quién se asesoró, y que lo instruyó, y le enseñó el camino de la justicia, y le enseñó el conocimiento, y le mostró el camino del entendimiento?
15 Aj, národové jako krůpě od okova, a jako prášek na vážkách se počítají, ostrovy jako nejmenší věc zachvacuje.
He aquí que las naciones son como una gota en un cubo, y son considerados como una mota de polvo en una balanza. He aquí que levanta las islas como una cosa muy pequeña.
16 Ani Libán nepostačil by k zanícení ohně, a živočichové jeho nepostačili by k zápalné oběti.
Líbano no es suficiente para quemar, ni sus animales suficientes para un holocausto.
17 Všickni národové jsou jako nic před ním, za nic a za marnost pokládají se u něho.
Todas las naciones son como nada ante él. Son considerados por él como menos que nada, y vanidad.
18 K komu tedy připodobníte Boha silného? A jaké podobenství přirovnáte jemu?
¿A quién, pues, vas a comparar a Dios? ¿O con qué semejanza se le comparará?
19 Jakžkoli rytinu líčí řemeslník, a zlatník zlatem ji potahuje, a řetízky stříbrné k ní slévá;
Un obrero ha fundido una imagen, y el orfebre lo recubre de oro, y le echa cadenas de plata.
20 A ten, kterýž pro chudobu nemá co obětovati, dřevo, kteréž by nepráchnivělo, vybírá, a řemeslníka umělého sobě hledá k přistrojení rytiny, aby se nepohnula.
El que está demasiado empobrecido para una ofrenda así, elige un árbol que no se pudra. Busca a un hábil obrero para que le instale una imagen tallada que no se mueva.
21 Zdaliž nevíte? Zdaliž neslýcháte? Zdaliž se vám nezvěstuje od počátku? Zdaliž nesrozumíváte z základů země?
¿No lo sabías? ¿No te has enterado? ¿No te lo han dicho desde el principio? ¿No has entendido desde los cimientos de la tierra?
22 Ten, kterýž sedí nad okršlkem země, jejížto obyvatelé jako kobylky, kterýž rozprostřel jako kortýnu nebesa, a roztáhl je jako stánek k přebývání,
Es el que se sienta sobre el círculo de la tierra, y sus habitantes son como saltamontes; que extiende los cielos como una cortina, y los extiende como una tienda para habitar,
23 Onť přivodí knížata na nic, soudce zemské jako nic rozptyluje,
que lleva a los príncipes a la nada, que hace que los jueces de la tierra no tengan sentido.
24 Tak že nebývají štípeni ani sáti, aniž kořene pouští do země pařez jejich. Nebo jakž jen zavane na ně, hned usychají, a vicher jako plevu zanáší je.
Se plantan apenas. Están sembrados apenas. Sus acciones apenas han echado raíces en el suelo. Simplemente sopla sobre ellos y se marchitan, y el torbellino se los lleva como rastrojos.
25 K komu tedy připodobníte mne, abych podobný byl jemu, praví Svatý?
“¿A quién, pues, me compararéis? ¿Quién es mi igual?”, dice el Santo.
26 Pozdvihněte zhůru očí svých, a vizte, kdo to stvořil? Kdo vyvodí v počtu vojsko jejich, a všeho toho zejména povolává? Vedlé množství síly a veliké moci ani jedno z nich nehyne.
Levanta tus ojos a lo alto, y ver quién las ha creado, que saca su ejército por número. Los llama a todos por su nombre. por la grandeza de su poderío, y porque es fuerte en el poder, no falta ni uno.
27 Pročež tedy říkáš, Jákobe, a mluvíš, Izraeli: Skrytať jest cesta má před Hospodinem, a pře má před Boha mého nepřichází?
¿Por qué dices, Jacob, y habla, Israel, “Mi camino está oculto a Yahvé, ¿y la justicia que me corresponde es despreciada por mi Dios?”
28 Zdaliž nevíš, zdaž jsi neslýchal, že Bůh věčný Hospodin, kterýž stvořil končiny země, neustává ani zemdlívá, a že vystižena býti nemůže moudrost jeho?
¿No lo sabías? ¿No te has enterado? El Dios eterno, Yahvé, el Creador de los confines de la tierra, no desmaya. No está cansado. Su entendimiento es inescrutable.
29 On dává ustalému sílu, a tomu, ješto žádné síly nemá, moci hojně udílí.
Él da poder a los débiles. Aumenta la fuerza del que no tiene fuerza.
30 Ustává a umdlévá mládež, a mládenci těžce klesají,
Incluso los jóvenes desfallecen y se cansan, y los jóvenes caen por completo;
31 Ale ti, jenž očekávají na Hospodina, nabývají nové síly. Vznášejí se peřím jako orlice; běží, a však neumdlévají, chodí, a neustávají.
pero los que esperan a Yahvé renovarán sus fuerzas. Se alzarán con alas como águilas. Correrán y no se cansarán. Caminarán y no desfallecerán.

< Izaiáš 40 >