Izaiáš 40
1 Potěšujte, potěšujte lidu mého, dí Bůh váš.
Kai ih kaminawk to pahloep oh, pahloep oh, tiah na Sithaw mah thuih.
2 Mluvte k srdci Jeruzaléma, a ohlašujte jemu, že se již doplnil čas uložený jeho, že jest odpuštěna nepravost jeho, a že vzal z ruky Hospodinovy dvojnásobně za všecky hříchy své.
Misa a tukhaih loe boeng boeh; a zaehaih doeh tahmen pae boeh, tiah Jerusalem pahloephaih lok to thui pae oh loe, hang oh; a zae o haihnawk pongah Angraeng danpaekhaih alet hnetto ah na yok o boeh, tiah thui pae oh.
3 Hlas volajícího: Připravtež na poušti cestu Hospodinovu, přímou učiňte na pustině stezku Boha našeho.
Praezaek ah hang kami ih lok mah, Angraeng ih loklam to pakhrai oh; aicae Sithaw hanah praezaek ah katoeng manglaih lampui to sah oh.
4 Každé údolí ať jest vyvýšeno, a všeliká hora i pahrbek ať jest snížen; což jest křivého, ať jest přímé, a místa nerovná ať jsou rovinou.
Kathuk longnawk to aphum oh loe, mae hoi maesomnawk to pahnaem oh; kangkoih lam to patoengh oh loe, kadue ai loklam to adue o sak ah.
5 Nebo se zjeví sláva Hospodinova, a uzří všeliké tělo spolu, že ústa Hospodinova mluvila.
To tih nahaeloe kami boih mah hnuk hanah, Angraeng lensawkhaih to amtueng tih; Angraeng ih pakha mah hae tiah thuih boeh, tiah a thuih.
6 Hlas řkoucího: Volej. I řekl: Co mám volati? To, že všeliké tělo jest tráva, a všeliká vzácnost jeho jako květ polní.
To ih lok mah, Hang ah, tiah ang naa. Kaimah timaw ka hangh haih han loe? tiah ka naa. Kaminawk loe phroh baktiah ni oh o boih, lensawkhaihnawk boih doeh lawk ih apawk baktiah ni oh;
7 Usychá tráva, květ prší, jakž vítr Hospodinův povane na něj. V pravděť jsou lidé ta tráva.
Angraeng ih takhi mah hmuh naah, phroh loe zaek moe, apawk doeh azaem; kami loe phroh baktiah ni oh tangtang.
8 Usychá tráva, květ prší, ale slovo Boha našeho zůstává na věky.
Phroh loe zaek moe, apawk doeh azaem ving; toe aicae Sithaw ih lok loe dungzan khoek to cak poe tih.
9 Na horu vysokou vystup sobě, Sione, zvěstovateli věcí potěšených, povyš mocně hlasu svého, Jeruzaléme, zvěstovateli věcí potěšených, povyš, aniž se boj. Rci městům Judským: Aj, Bůh váš.
Aw Zion, kahoih tamthanglok sinkung, maesang nuiah daw tahang ah; Aw Jerusalem, kahoih tamthanglok sinkung, tha hoiah hang ah, zii ai ah, hang ah; Na Sithaw to khen oh! tiah Judah vangpuinawk khaeah thui paeh.
10 Aj, Panovník Hospodin proti silnému přijde, a rámě jeho panovati bude nad ním; aj, mzda jeho s ním, a dílo jeho před ním.
Khenah, Angraeng Sithaw loe a thacakhaih ban hoiah angzo ueloe, thacak a ban hoiah uk tih; khenah, tangqum loe angmah khaeah oh moe, sak ih hmuen baktih toengah pathok han koi hmuen doeh angmah khaeah oh.
11 Jako pastýř stádo své pásti bude, do náručí svého shromáždí jehňátka, a v klíně svém je ponese, březí pak poznenáhlu povede.
Tuutoep kami mah tuunawk to pacah baktih toengah angmah ih tuunawk to pacah tih; tuucaanawk to a ban hoiah la ueloe, saoek ah tapom tih; caa tapen tuunawk loe amzaita hoiah hui tih.
12 Kdo změřil hrstí svou vody, a nebesa pídí rozměřil? A kdo změřil měrou prach země, a zvážil na váze hory, a pahrbky na závaží?
Ban hoi tuipuinawk tah kami, ban hoi van kar kami, benthang hoi maiphu tah kami, maenawk, maesomnawk coi hoiah tah kami loe mi aa?
13 Kdo vystihl ducha Hospodinova, a rádcím jeho byl, že by mu oznámil?
Mi mah maw Angraeng ih Muithla to loklam patuek vaih, to tih ai boeh loe mi maw anih poekhaih paekkung ah kaom, mi maw anih to patuk vaih?
14 S kým se radil, že by mu přidal srozumění, a naučil jej stezce soudu, a vyučil jej umění, a cestu všelijaké rozumnosti jemu v známost uvedl?
Angraeng loe mi hoiah maw lokram vaih, mi maw Angraeng to patuk moe, a caehhaih loklam to patuek vaih? Mi mah maw anih palunghahaih patuk moe, panoekhaih loklam patuek vaih?
15 Aj, národové jako krůpě od okova, a jako prášek na vážkách se počítají, ostrovy jako nejmenší věc zachvacuje.
Khenah, prae kaminawk loe tui suekhaih okduk pong ih tui kaca baktiah oh o moe, coi tahhaih pong ih kakap maiphu baktiah ni oh o; khenah, tuipui thung ih praenawk doeh maiphu baktiah ni a haeh.
16 Ani Libán nepostačil by k zanícení ohně, a živočichové jeho nepostačili by k zápalné oběti.
Lebanon ih taw loe hmaitik han khawt ai; to taw thungah kaom moinawk doeh angbawnhaih sak hanah khawt ai.
17 Všickni národové jsou jako nic před ním, za nic a za marnost pokládají se u něho.
Prae kaminawk boih loe anih hmaa ah tidoeh athum ai, nihcae loe anih han tiah doeh om ai, azom pui ni.
18 K komu tedy připodobníte Boha silného? A jaké podobenství přirovnáte jemu?
To pongah Sithaw loe tih hoiah maw na patah han? To tih ai boeh loe anih loe kawbaktih krang hoiah maw anghmong, tiah na patah han?
19 Jakžkoli rytinu líčí řemeslník, a zlatník zlatem ji potahuje, a řetízky stříbrné k ní slévá;
Krang sah kami mah krang to thuk, sui sah kami mah a nuiah suitui to pazut moe, sumkanglung sah kami mah sumqui to a sak pae.
20 A ten, kterýž pro chudobu nemá co obětovati, dřevo, kteréž by nepráchnivělo, vybírá, a řemeslníka umělého sobě hledá k přistrojení rytiny, aby se nepohnula.
Kamtang kami loe kahmawn thai ai thing to qoih moe, thing nuiah krang soisak hanah krang soi thaih kami to pakrong.
21 Zdaliž nevíte? Zdaliž neslýcháte? Zdaliž se vám nezvěstuje od počátku? Zdaliž nesrozumíváte z základů země?
Na panoek o ai maw? Na thaih o ai maw? Tangsuek na hoiah na thui o ai maw? Long sak amtong tangsuek na hoiah na thaih o ai maw?
22 Ten, kterýž sedí nad okršlkem země, jejížto obyvatelé jako kobylky, kterýž rozprostřel jako kortýnu nebesa, a roztáhl je jako stánek k přebývání,
Anih loe long amhaehaih ranui koekah anghnut, anih mah loe long kaminawk to pakhuhnawk baktiah ni poek, vannawk to kahni baktiah a payuengh moe, ohhaih im baktiah amyuegsak;
23 Onť přivodí knížata na nic, soudce zemské jako nic rozptyluje,
Anih mah loe angraengnawk to tidoeh na ai ah ohsak moe, long ukkungnawk doeh azom pui ah a ohsak.
24 Tak že nebývají štípeni ani sáti, aniž kořene pouští do země pařez jejich. Nebo jakž jen zavane na ně, hned usychají, a vicher jako plevu zanáší je.
Ue, nihcae loe tidoeh thling o mak ai; ue, patii doeh patii o mak ai; ue, patit o ih akungnawk doeh tangzun sah o mak ai; anih mah akungnawk to takhi hoi hmuh pongah azaem o tih; nihcae to takhi kamhae mah hmut phaeng tih.
25 K komu tedy připodobníte mne, abych podobný byl jemu, praví Svatý?
Mi hoiah maw kai hae nang patah han? To tih ai boeh loe mi maw kai hoiah kangvan? tiah Ciimcai Sithaw mah thuih.
26 Pozdvihněte zhůru očí svých, a vizte, kdo to stvořil? Kdo vyvodí v počtu vojsko jejich, a všeho toho zejména povolává? Vedlé množství síly a veliké moci ani jedno z nich nehyne.
Van bangah na mik to padai noek ah; khenah, hae hmuennawk loe mi mah maw sak? Anih mah ni to ih cakaehnawk to maeto pacoeng maeto ohsak, nazetto maw oh o, tito anih mah panoek bit moe, ahmin hoiah kawk boih; anih loe thacak moe, sakthaihaih hoiah akoep pongah, maeto doeh anghmaa o ai.
27 Pročež tedy říkáš, Jákobe, a mluvíš, Izraeli: Skrytať jest cesta má před Hospodinem, a pře má před Boha mého nepřichází?
Aw Jakob, tipongah ka caehhaih loklam loe Angraeng mah panoek ai, tiah na thuih loe? Aw Israel, tipongah ka toenghaih hae Sithaw mah tiah doeh na sah pae ai, tiah na thuih loe?
28 Zdaliž nevíš, zdaž jsi neslýchal, že Bůh věčný Hospodin, kterýž stvořil končiny země, neustává ani zemdlívá, a že vystižena býti nemůže moudrost jeho?
Angraeng loe, dungzan kahing Sithaw ah oh moe, long boenghaih Sahkung ah oh, anih loe thazok ai, angpho vai ai, a thoemhaih loe mi mah doeh panoek pae thai ai, tiah na panoek o ai maw?
29 On dává ustalému sílu, a tomu, ješto žádné síly nemá, moci hojně udílí.
Anih loe thazok kaminawk to tha ohsak moe, thacak ai kaminawk to thacaksak.
30 Ustává a umdlévá mládež, a mládenci těžce klesají,
Thendoengnawk mataeng doeh thazok o ueloe, angpho o tih, nawksainawk doeh amthaek o ueloe, amtimh o tih;
31 Ale ti, jenž očekávají na Hospodina, nabývají nové síly. Vznášejí se peřím jako orlice; běží, a však neumdlévají, chodí, a neustávají.
toe Angraeng zing kaminawk loe thacak o let tih; tahmunawk baktiah van ah pakhraeh hoiah angtoeng o tahang tih; cawn o cadoeh, angpho o mak ai, caeh o naah doeh thazok o mak ai.
