Izaiáš 38
1 V těch dnech roznemohl se Ezechiáš až k smrti. I přišel k němu Izaiáš syn Amosův, prorok, a řekl jemu: Toto praví Hospodin: Zřeď dům svůj, nebo umřeš, a nebudeš živ.
V tistih dneh je bil Ezekíja na smrt bolan. Amócov sin, prerok Izaija, je prišel k njemu ter mu rekel: »Tako govori Gospod: ›Postavi svojo hišo v red, kajti umrl boš in ne živel.‹«
2 I obrátil Ezechiáš tvář svou k stěně, a modlil se Hospodinu.
Potem je Ezekíja svoj obraz obrnil k steni, molil h Gospodu
3 A řekl: Prosím, ó Hospodine, rozpomeň se nyní, že jsem stále chodil před tebou v pravdě a v srdci upřímém, a že jsem to činil, což dobrého jest před očima tvýma. I plakal Ezechiáš pláčem velikým.
in rekel: »Spomni se sedaj, oh Gospod, rotim te, kako sem hodil pred teboj v resnici in s popolnim srcem in delal to, kar je dobro v tvojem pogledu.« In Ezekíja je bridko zajokal.
4 Tedy stalo se slovo Hospodinovo k Izaiášovi, řkoucí:
Potem je prišla Gospodova beseda k Izaiju, rekoč:
5 Jdi a rci Ezechiášovi: Toto praví Hospodin Bůh Davida otce tvého: Slyšelť jsem modlitbu tvou, viděl jsem slzy tvé; aj, já přidám ke dnům tvým patnácte let.
»Pojdi in povej Ezekíju: ›Tako govori Gospod, Bog tvojega očeta Davida: ›Slišal sem tvojo molitev, videl sem tvoje solze. Glej, tvojim dnevom bom dodal petnajst let.
6 A z ruky krále Assyrského vysvobodím tě i město toto, a chrániti budu města tohoto.
Tebe in to mesto bom osvobodil iz roke asirskega kralja in jaz bom branil to mesto.
7 A toto budeš míti znamení od Hospodina, že Hospodin učiní věc tuto, kterouž mluvil:
To ti bo znamenje od Gospoda, da bo Gospod storil to stvar, ki jo je govoril:
8 Aj, já navrátím zpátkem stín po stupních, po nichž sešel na hodinách slunečných Achasových, o deset stupňů. I navrátilo se slunce o deset stupňů, po týchž stupních, po nichž bylo sešlo.
›Glej, senco stopinj, ki se je na Aházovi sončni uri spustila, bom ponovno privedel deset stopinj nazaj.‹« Tako se je sonce vrnilo [za] deset stopinj, po stopinjah, po katerih se je spustilo.
9 Zapsání Ezechiáše krále Judského, když nemocen byl, a ozdravěl po nemoci své:
Pisanje Judovega kralja Ezekíja, ko je bil bolan in je okreval od svoje bolezni:
10 Jáť jsem byl řekl v přestřižení dnů svých, že vejdu do bran hrobu, zbaven budu ostatku let svých. (Sheol h7585)
»Rekel sem o preostanku svojih dni: ›Šel bom do velikih vrat groba. Prikrajšan sem preostanka svojih let.‹ (Sheol h7585)
11 Řekl jsem byl, že neuzřím Hospodina, Hospodina v zemi živých, nebudu vídati člověka více mezi přebývajícími na světě.
Rekel sem: ›Ne bom videl Gospoda, celó Gospoda, v deželi živih. Ne bom več gledal človeka s prebivalci sveta.
12 Přebývání mé pomíjí, a stěhuje se ode mne jako stánek pastýřský; přestřihl jsem jako tkadlec život svůj, od třísní odřeže mne. Dnes dříve než noc přijde, učiníš mi konec.
Moja starost je odšla in od mene je odstranjena kakor pastirski šotor. Kakor tkalec sem odrezal svoje življenje. Odrezal me bo z mučno boleznijo. Od dneva, celo do noči boš naredil moj konec.
13 Předkládal jsem sobě v jitře, že jako lev tak potře všecky kosti mé, dnes dříve než noc přijde, že mi učiníš konec.
Štel sem do jutra, da bo, tako kakor lev, zlomil vse moje kosti. Od dneva, celó do noči boš iz mene naredil konec.
14 Jako řeřáb a vlaštovice pištěl jsem, lkal jsem jako holubice, oči mé zhůru pozdvižené byly. Pane, násilé trpím, ó prodliž mi života.
Kakor žerjav ali lastovka, tako sem žvrgolel. Žaloval sem kakor golobica. Moje oči pešajo z gledanjem navzgor. Oh Gospod, zatiran sem, zavzemi se zame.
15 Ale coť mám více mluviti? I předpověděl mi, i učinil, že živ pobudu mimo všecka léta svá po hořkosti duše své.
Kaj naj rečem? On mi je tako govoril in sam je to storil. Vsa svoja leta bom mirno hodil v grenkobi svoje duše.
16 Pane, kdo po nich i v nich živi budou, všechněm znám bude život dýchání mého, žes mi zdraví navrátil, a mne při životu zachoval.
Oh Gospod, po teh stvareh ljudje živijo in v vseh teh stvareh je življenje mojega duha. Tako me boš obnovil in me pripravil, da živim.
17 Aj, v čas pokoje potkala mne byla hořkost nejhořčejší, ale tobě zalíbilo se vytrhnouti duši mou z propasti zkažení, proto že jsi zavrhl za hřbet svůj všecky hříchy mé.
Glej, za mir sem imel veliko grenkobo, toda ti si v ljubezni do moje duše le-to osvobodil iz jame izprijenosti, kajti vse moje grehe si vrgel za svoj hrbet.
18 Nebo ne hrob oslavuje tebe, ani smrt tě chválí, aniž očekávají ti, jenž do jámy sstupují, pravdy tvé. (Sheol h7585)
Kajti grob te ne more hvaliti, smrt te ne more proslavljati. Tisti, ki gredo dol v jamo, ne morejo upati na tvojo resnico. (Sheol h7585)
19 Ale živý, živý, tenť oslavovati bude tebe, jako já dnes, a otec synům v známost uvodí pravdu tvou.
Živeči, živeči, ta te bo hvalil, kakor danes počnem jaz. Oče bo otrokom dal spoznati tvojo resnico.
20 Hospodin vysvobodil mne, a protož písně mé zpívati budeme po všecky dny života našeho v domě Hospodinově.
Gospod je bil pripravljen, da me reši. Zato bomo peli moje pesmi, na glasbila na strune, vse dni našega življenja v hiši Gospodovi.‹«
21 Řekl pak byl Izaiáš: Nechať vezmou hrudu suchých fíků, a přiloží na vřed, a zdráv bude.
Kajti Izaija je rekel: »Naj vzamejo kepo fig in jo položijo za pomirjevalo na vnetje in okreval bo.«
22 I řekl byl Ezechiáš: Jaké jest znamení, že vstoupím do domu Hospodinova?
Ezekíja je tudi rekel: »Kaj je znamenje, da bom šel gor, h Gospodovi hiši?«
