Izaiáš 33
1 Běda tobě, zhoubce, ješto sám nebýváš huben, a kterýž nevěrně děláš, ješto tobě nečinili nevěrně. Když přestaneš býti zhoubcím, pohuben budeš; když přestaneš nevěrně činiti, nevěrněť činiti budou.
Anunae aka rhoelrhak khaw na rhoelrhak yoe mahpawh, hnukpoh khaw a taengah hnukpoh yoe mahpawh. Na rhoelrhak bawt ah namah n'rhoelrhak ni, na hnukpoh bawt ah namah te n'hnukpoh thil uh van ni.
2 Hospodine, učiň nám milost, na tebeť očekáváme; budiž ramenem svých každého jitra, a vysvobozením naším v čas ssoužení.
BOEIPA kaimih he n'rhen lah, namah ni kan lamtawn uh. Mincang ah a bantha la, citcai tue vaengah kaimih ham khangnah la ha om lah.
3 Před zvukem hřmotu rozprchnou se národové, před vyvýšením tvým budou rozptýleni pohané.
Hlangping ol ah pilnam rhoek loh yong uh tih, na thoh vaengah namtom khaw haeh uh.
4 A sebrána bude loupež vaše, tak jako sbíráni bývají chroustové; jako připadají kobylky, tak připadnou na ni.
Na kutbuem te cangah kah phol bangla kol ni. Kaisih cungpet bangla cu ni.
5 Vyvýšíť se Hospodin, nebo na výsosti přebývá, a naplní Sion soudem a spravedlností.
BOEIPA tah hmuensang la kho a sak dongah pomdoep rhoe pai saeh. Zion tah tiktamnah, duengnah neh a baetawt sak.
6 I bude upevněním časů tvých, silou i hojným spasením; moudrost a umění, a bázeň Hospodinova poklad tvůj.
Namah tue vaengkah khangnah khohrhang, cueihnah he uepomnah la om vetih BOEIPA hinyahnah neh mingnah te a thakvoh la om ni.
7 Aj, rekové jejich naříkali vně, jednatelé pokoje hořce plakali.
Thinom te kawtpoeng ah a doek uh tih rhoepnah puencawn rhoek khaw bungbung rhap uh coeng ke.
8 Zpustly silnice, přestali choditi cestou; zrušil příměří, nevážil sobě měst, za nic položil sobě člověka.
Longpuei rhoek khaw pong uh tih caehlong kah aka pongpa khaw kangkuen. Paipi te a phae tih khopuei rhoek te a sawtsit tih hlanghing la toeksap pawh.
9 Kvílila a zemdlela země, styděti se musil Libán a usvadl; Sáron učiněn jako poušť, Bázan pak a Karmel oklácen.
Khohmuen a tahah te a nguekcoi thil. Lebanon khaw tal tih tloih coeng. Sharon te a kolken bangla om coeng tih Bashan neh Karmel khaw congpet coeng.
10 Jižť povstanu, praví Hospodin, již vyvýšen, již vyzdvižen budu.
BOEIPA loh, “Ka thoo pawn ni, ka pomsang uh pawn ni, ka pacuet uh pawn ni,” a ti.
11 Počnouce slámu, porodíte strniště; oheň dýchání vašeho sžíře vás.
Diphung la na vawn uh tih divawt na cun uh. Na hil dongkah hmai loh namah n'hlawp coeng.
12 I budou národové vypálené vápno, trní podťaté, ohněm spáleni budou.
Pilnam te tihkoi lungbok bangla om uh vetih, hling a vung bangla hmai neh a hlup uh ni.
13 Slyšte dalecí, co jsem učinil, a poznejte blízcí sílu mou.
Ka saii te khohla loh ya pai lamtah ka thayung thamal he a yoei loh ming uh pai.
14 Zděsili se na Sionu hříšníci, podjala hrůza pokrytce, řkoucí: Kdož by z nás mohl ostáti před ohněm sžírajícím? Kdož by z nás mohl ostáti před plamenem věčným?
Hlangtholh rhoek tah Zion ah rhi uh tih lailak rhoek loh thuennah a buem uh. Mamih khuiah hmai kah a hlawp la aka bakuep te unim? Kumhal hmaingen la mamih khuiah aka bakuep te unim?
15 Ten, kterýž chodí v spravedlnosti, a mluví pravé věci, kterýž pohrdá ziskem z útisku, kterýž otřásá ruce své, aby darů nepřijímal, kterýž zacpává uši své, aby neslyšel rady o vraždě, a zavírá oči své, aby se na zlé nedíval:
Duengnah dongah aka pongpa tih vanat la aka thui, tlungalnah te mueluemnah ham aka tuei, kapbaih aka duen taeng lamloh a kut aka khong, thii long aka yaak ngaih taeng lamloh a hna aka buem, boethae aka hmu lamkah a mik aka him,
16 Ten na vysokých místech přebývati bude, hradové na skalách útočiště jeho, tomu chléb dán bude, vody jeho stálé budou.
anih tah hmuensang ah kho a sak vetih, rhalmahim thaelpang a imsang la om ni. A buh loh a khut vetih a tui loh a tangnah ni.
17 Krále v okrase jeho uzří oči tvé, spatří i zemi dalekou.
Manghai kah a sakthen te na mik loh a hmuh khohla bangsang kho te khaw a hmuh ni.
18 Srdce tvé přemyšlovati bude o strachu, řka: Kdež jest písař, kde výběrčí, kde spisovatel velikých domů?
Cadaek te ta? hno aka thuek te melae? rhaltoengim aka toek te melae? tila na lungbuei loh mueirhih te a thuep ni.
19 Lidu ukrutného neuhledáš, lidu hluboké řeči, jíž bys neslýchal, a jazyku cizího, jemuž bys nerozuměl.
Pilnam aka saan te na hmu voel mahpawh. Pilnam kah ol khuet neh tamdaeng ol n'yakmingnah pawt te khaw ya voel mahpawh.
20 Patř na Sion, město slavností našich, oči tvé nechať hledí na Jeruzalém, obydlí pokojné, stánek, kterýž nebude přenešen, kolíkové jeho na věky se nepohnou, a žádný provaz jeho se neztrhá;
Mamih kah tingtunnah khorha Zion ke so lah. Na mik loh mongkawt tolkhoeng Jerusalem te a hmuh bitni. Dap te puen pawt vetih a hlingcong khaw a yoeyah la phong mahpawh. A rhuihet te pakhat pataeng pat mahpawh.
21 Proto že velikomocný Hospodin jest nám na místě tom řekami toků širokých, po němž nepůjde lodí s vesly, aniž bárka veliká po něm přecházeti bude.
Aka khuet BOEIPA tah mamih ham a kut aka dangka sak sokko tuiva hmuen la om pahoi coeng. A soah lawngkaih kah sangpho khaw cet pawt vetih timbaw aka khuet khaw kat mahpawh.
22 Nebo Hospodin jest soudce náš, Hospodin ustanovitel práv našich, Hospodin král náš, onť spasí nás.
BOEIPA loh mamih kah lai aka tloek tih, BOEIPA tah mamih aka taem la om. Mamih kah manghai BOEIPA, amah long ni mamih n'khang eh.
23 Oslábliť jsou provazové tvoji, aniž budou moci utvrditi sloupu bárky své, ani roztáhnouti plachty, anť již rozdělena bude kořist loupeže mnohé; i chromí rozchvátají kořist.
Na rhuihet te hlong tih a cungkui yung khaw a kueng voel pawt dongah a rholik khaw a ku uh moenih. Te dongah kutbuem maeh te a tael ni. Khokhaem rhoek khaw puh vetih maeh te a poelyoe uh ni.
24 Aniž dí kdo z obyvatelů: Nemocen jsem. Lid osedlý v něm zproštěn bude nepravosti.
Imben loh, “Ka tlo,” ti mahpawh. A khuikah pilnam khosa khaw thaesainah a phueih pah coeng.
