Izaiáš 32
1 Aj, v spravedlnosti kralovati bude král, a knížata v soudu panovati budou.
Ево, цар ће царовати право и кнезови ће владати по правди.
2 Nebo bude muž ten jako skrýše před větrem, a schrana před přívalem, jako potokové vod na místě suchém, jako stín skály veliké v zemi vyprahlé.
И човек ће бити као заклон од ветра, и као уточиште од поплаве, као потоци на сувом месту, као сен од велике стене у земљи сасушеној.
3 A oči vidoucích nebudou blíkati, a uši slyšících pozorovati budou.
И очи оних који виде неће бити заслепљене, и уши оних који чују слушаће.
4 Pročež srdce bláznů nabude umění, a jazyk zajikavých prostranně a světle mluviti bude.
И срце неразумних разумеће мудрост, и језик мутавих говориће брзо и разговетно.
5 Nebudeť více nazýván nešlechetný šlechetným, a skrbný nebude slouti štědrým.
Неваљалац се неће више звати кнез, нити ће се тврдица називати подашним.
6 Proto že nešlechetný o nešlechetnosti mluví, a srdce jeho skládá nepravost, jak by provodil ošemetnost, a mluvil proti Hospodinu scestné věci, jak by znuzil duši lačného, a nápoj žíznivému odjal.
Јер неваљалац о неваљалству говори, и срце његово гради безакоње, радећи лицемерно и говорећи на Бога лаж, да испразни душу гладном и напој жедном да узме.
7 Také i usilování skrbného jsou škodlivá; nebo nešlechetnosti obmýšlí, jak by k záhubě přivedl ponížené slovy lživými, a mluvil proti nuznému před soudem.
И справе тврдичине зле су; смишља лукавштине да затре ниште речима лажним и кад сиромах говори право.
8 Ješto šlechetný obmýšlí šlechetné věci, a takovýť při tom, což šlechetného jest, státi bude.
Али кнез смишља кнежевски, и устаје да ради кнежевски.
9 Ženy lhostejné, vstaňte, slyšte hlas můj; dcery bezpečně sobě počínající, ušima pozorujte řeči mé.
Устаните, жене мирне, слушајте глас мој; кћери безбрижне, чујте речи моје.
10 Za mnohé dny a léta vichrovány budete, ó vy v bezpečnosti bydlící; nebo přestane vinobraní, a klizení úrod nepřijde.
За много година бићете у сметњи, ви безбрижне; јер неће бити бербе, и сабирање неће доћи.
11 Třestež se strachem, ó lhostejné, pohnětež se, bezpečně sobě počínající; svlecte se, a obnažte se, a přepašte se po bedrách.
Страшите се, ви мирне; дрхтите, ви безбрижне, свуците се, будите голе, и припашите око себе кострет,
12 Kvílíce nad prsy, nad poli výbornými a nad kmeny úrodnými.
Бијући се у прса за лепим њивама, за родним чокотима.
13 Na zemi lidu mého trní a hloží vzejde, anobrž na všech domích veselých a městě plésajícím.
Трње и чкаљ никнуће на земљи народа мог, и по свим кућама веселим, у граду веселом.
14 Nebo rozkošný palác opuštěn bude, hluk města přestane, hrad vysoký a věže obráceny budou v jeskyně na věčnost, k radosti divokým oslům, a ku pastvišti stádům.
Јер ће се дворови оставити, врева градска нестаће; куле и стражаре постаће пећине довека, радост дивљим магарцима и паша стадима,
15 Dokudž nebude vylit na nás duch s výsosti, a nebude obrácena poušť v pole úrodné, a pole úrodné za les počítáno.
Докле се не излије на нас Дух с висине и пустиња постане њива а њива се стане узимати за шуму.
16 I bude na poušti soud bydliti, a spravedlnost na poli úrodném přebývati.
Тада ће суд становати у пустињи, и правда ће стајати на њиви.
17 A zjeví se skutek spravedlnosti, pokoj, ovoce, pravím, spravedlnosti, pokoj a bezpečnost až na věky.
И мир ће бити дело правде, шта ће правда учинити биће покој и безбрижност довека.
18 Nebo bydliti bude lid můj v obydlí pokojném, totiž v příbytcích nejbezpečnějších a v odpočívání nejpokojnějším,
И мој ће народ седети у мирном стану и у шаторима поузданим, на почивалиштима тихим.
19 Byť pak i krupobití spadlo na les, a velmi sníženo bylo město.
Али ће град пасти на шуму, и град ће се врло снизити.
20 Blaze vám, kteříž sejete na všelikých místech úrodných, vypouštějíc tam vola i osla.
Благо вама који сејете покрај сваке воде, и пуштате волове и магарце.
