Izaiáš 31
1 Běda těm, kteříž se utíkají do Egypta o pomoc, a v koních zpoléhají, a doufají v vozích, že jich mnoho, a v jezdcích, že jich množství veliké, a nepatří k Svatému Izraelskému, aniž Hospodina hledají,
Abomhaih hnik hanah Izip ah caeh tathuk, hrangnawk oephaih tawn kami, pop parai hrang lakok oephaih tawn kami, thacak hrang angthueng kaminawk to oep moe, ciimcai Isarael Sithaw to khen ai, Angraeng doeh pakrong ai kaminawk loe khosak bing!
2 Ještoť i on jest moudrý. Protož uvede pomstu, a nezměníť slov svých, ale povstane proti domu zlostníků a proti pomoci těch, kteříž páší nepravost.
Anih loe palungha pongah amrohaih to phasak tih; anih loe thuih ih lok to azuk let mak ai; anih loe sethaih sah kami imthung takoh to tuk moe, kahoih ai hmuen sak abomh kaminawk to tuk hanah angthawk tih.
3 Egyptští pak jsou lidé, a ne Bůh silný, a koni jejich tělo, a ne duch. A protož jakž jen Hospodin vztáhne ruku svou, padne i pomocník, padne i ten, jemuž byl ku pomoci; a tak jednostejně všickni ti na nic přijdou.
Toe Izip kaminawk loe Sithaw na ai ni, kami rumram toeng ni; nihcae ih hrangnawk doeh muithla ah om ai, takpum ah ni oh o rumram toeng. Angraeng mah ban phok thuih naah loe, anih abomh kaminawk amtimh o ueloe, abomhaih hnu kaminawk doeh amtimh o tih; nihcae loe nawnto anghmaa o boih tih.
4 Nebo tak řekl Hospodin ke mně: Jako když lev řve aneb lvíče nad loupeží svou, proti němuž byl-li by svolán houf pastýřů, křiku jejich se neděsí, aniž se pro hluk jejich koří: tak sstoupí Hospodin zástupů, aby bojoval o horu Sion, a o pahrbek její.
Angraeng mah hae tiah ang thuih; Kaipui hoi a caanawk loe kaek ih moi to caak o moe, a hang o naah, tuutoep kaminawk boih mah hang o thuih cadoeh, hanghaih lok to zii o mak ai, tasoeh doeh tasoeh o mak ai; to baktih toengah misatuh kaminawk ih Angraeng loe to ah kaom mae hoi Zion mae ah nihcae to tuk hanah anghum tathuk tih.
5 Jako ptáci létajíce, tak hájiti bude Hospodin zástupů Jeruzaléma, anobrž obhajuje vysvobodí, pomíjeje zachová.
Tavaa mah pakhraeh hoiah a caanawk to khuk baktih toengah, Angraeng mah Jerusalem to pakaa tih; anih mah pakaa ueloe loisak tih; anih mah pakaa tih, danpaek ai ah loisak tih.
6 Navraťtež se k tomu, od něhož hluboko zabředli synové Izraelští.
Aw Israel caanawk misa nang thawk o thuih ih, Angraeng khaeah amlaem o let ah.
7 Nebo v ten den zavržete jeden každý modly své stříbrné a modly své zlaté, kterýchž vám nadělaly ruce vaše, abyste hřešili.
To na niah loe zaehaih sak hanah, nangmacae ban hoiah sak ih sui maw, sumkanglung hoiah maw na sak o ih krangnawk to na vaa o king tih boeh.
8 I padne Assur od meče ne muže, a meč ne člověka zžíře jej; a utíkati bude před mečem, a nejudatnější jeho pod plat uvedeni budou.
Assyria loe thacak kami mah hum mak ai, sumsen hoiah ni dueh tih; kasae kami mah hum mak ai, anih loe suemsen mah paaeh tih; toe anih loe sumsen thung hoiah cawn ueloe, angmah ih thendoengnawk to misong tok sahsak tih.
9 A tak skála jeho pro strach zmizí, a knížata jeho korouhve děsiti se budou, praví Hospodin, jehož jest oheň na Sionu a pec v Jeruzalémě.
Zit loiah angmah ih kacak sipae to cawn taak tih, anih ih angraengnawk loe angmathaih hmuen hnuk o naah zii o tih, tiah Zion mae ah kangqong hmai ah kaom, Jerusalem ah doeh hmaitikhaih ahmuen ah kaom, Angraeng mah thuih.
