Izaiáš 3
1 Nebo aj, Pán, Hospodin zástupů, odejme od Jeruzaléma a Judy hůl a podporu, všelijakou hůl chleba a všelikou podporu vody,
Ecco, il Signore, l’Eterno degli eserciti, sta per togliere a Gerusalemme ed a Giuda ogni risorsa ed ogni appoggio, ogni risorsa di pane e ogni risorsa di acqua,
2 Silného i muže válečného, soudce i proroka, mudrce i starce,
il prode ed il guerriero, il giudice ed il profeta, l’indovino e l’anziano,
3 Padesátníka i počestného, i rádci, i vtipného řemeslníka, i výmluvného,
il capo di cinquantina e il notabile, il consigliere, l’artefice esperto, e l’abile incantatore.
4 A dám jim děti za knížata; děti, pravím, panovati budou nad nimi.
Io darò loro de’ giovinetti per principi, e de’ bambini domineranno sovr’essi.
5 I bude ssužovati v lidu jeden druhého, a bližní bližního svého; zpurně se postaví dítě proti starci, a chaterný proti vzácnému.
Il popolo sarà oppresso, uomo da uomo, ciascuno dal suo prossimo; il giovane insolentirà contro il vecchio, l’abietto contro colui che è onorato.
6 Pročež se chopí jeden každý bratra svého z domu otce svého, a dí: Máš oděv, knížetem naším budeš, a pád tento zdrž rukou svou.
Quand’uno prenderà il fratello nella sua casa paterna e gli dirà: “Tu hai un mantello, sii nostro capo, prendi queste ruine sotto la tua mano”,
7 Ale on přisáhne v ten den, řka: Nebuduť vázati těch ran, nebo v domě mém není chleba ani oděvu; neustanovujtež mne knížetem lidu.
egli, in quel giorno, alzerà la voce, dicendo: “Io non sarò vostro medico, e nella mia casa non v’è né pane né mantello; non mi fate capo del popolo!”
8 Nebo se obořil Jeruzalém, a Juda padl, proto že jazyk jejich a skutkové jejich jsou proti Hospodinu, k dráždění očí slávy jeho.
Poiché Gerusalemme vacilla e Giuda crolla, perché la loro lingua e le opere sono contro l’Eterno, sì da provocare ad ira il suo sguardo maestoso.
9 Nestydatost tváři jejich svědčí proti nim; hřích zajisté svůj jako Sodomští ohlašují, a netají. Běda duši jejich, nebo sami na sebe uvodí zlé.
L’aspetto del loro volto testimonia contr’essi, pubblicano il loro peccato, come Sodoma, e non lo nascondono. Guai all’anima loro! perché procurano a se stessi del male.
10 Rcete spravedlivému: Dobře bude; nebo ovoce skutků svých jísti bude.
Ditelo che il giusto avrà del bene, perch’ei mangerà il frutto delle opere sue!
11 Ale běda bezbožnému, zle bude; nebo odplata rukou jeho dána jemu bude.
Guai all’empio! male gl’incoglierà, perché gli sarà reso quel che le sue mani han fatto.
12 Lidu mého knížata jsou děti, a ženy panují nad ním. Lide můj, kteříž tě vodí, svodí tě, a cestu stezek tvých ukrývají.
Il mio popolo ha per oppressori dei fanciulli, e delle donne lo signoreggiano. O popolo mio, quei che ti guidano ti sviano, e ti distruggono il sentiero per cui devi passare!
13 Stojíť Hospodin k rozsudku, stojí, pravím, k rozsudku s lidmi.
L’Eterno si presenta per discutere la causa, e sta in piè per giudicare i popoli.
14 Hospodin k soudu přijde proti starším lidu svého a knížatům jejich, a dí: Vy jste pohubili vinici mou, loupež chudého jest v domích vašich.
L’Eterno entra in giudizio con gli anziani del suo popolo e coi principi d’esso: “Voi siete quelli che avete divorato la vigna! Le spoglie del povero sono nelle nostre case!
15 Proč vy nuzíte lid můj, a tváře chudých zahanbujete? praví Pán, Hospodin zástupů.
Con qual diritto schiacciate voi il mio popolo e pestate la faccia de’ miseri?” dice il Signore, l’Eterno degli eserciti.
16 I dí Hospodin: Proto že se pozdvihují dcery Sionské, a chodí s vytaženým krkem, a pasou očima, protulujíce se, a zdrobna kráčejíce, i nohama svýma lákají,
L’Eterno dice ancora: Poiché le figliuolo di Sion sono altere, sen vanno col collo teso, lanciando sguardi provocanti, camminando a piccoli passi e facendo tintinnare gli anelli de’ lor piedi,
17 Protož okydne Pán prašivinou vrch hlavy dcer Sionských, a Hospodin hanbu jejich obnaží.
il Signore renderà calvo il sommo del capo alle figliuole di Sion, e l’Eterno metterà a nudo le loro vergogne.
18 V ten den odejme Pán okrasu těch nástrah, totiž paučníky a halže,
In quel giorno, il Signore torrà via il lusso degli anelli de’ piedi, delle reti e delle mezzelune;
19 Jablka zlatá a spinadla a čepce,
gli orecchini, i braccialetti ed i veli;
20 Biréty a zápony, tkanice, punty a náušnice,
i diademi, le catenelle de’ piedi, le cinture, i vasetti di profumo e gli amuleti;
21 Prsteny a náčelníky,
gli anelli, i cerchietti da naso;
22 Proměnná roucha, i plášťky, i roušky, i vačky,
gli abiti da festa, le mantelline, gli scialli e le borse;
23 I zrcadla, i čechlíky, i věnce, i šlojíře.
gli specchi, le camicie finissime, le tiare e le mantiglie.
24 A budeť místo vonných věcí hnis, a místo pasů roztržení, a místo strojení kadeří lysina, a místo širokého podolku bude přepásání pytlem, obhoření pak místo krásy.
Invece del profumo s’avrà fetore; invece di cintura, una corda; invece di riccioli calvizie; invece d’ampio manto, un sacco stretto; un marchio di fuoco invece di bellezza.
25 Muži tvoji od meče padnou, a silní tvoji v boji.
I tuoi uomini cadranno di spada, e i tuoi prodi, in battaglia.
26 I budou plakati a kvíliti brány jeho, a spustlý na zemi seděti bude.
Le porte di Sion gemeranno e saranno in lutto; tutta desolata, ella sederà per terra.
