Izaiáš 3
1 Nebo aj, Pán, Hospodin zástupů, odejme od Jeruzaléma a Judy hůl a podporu, všelijakou hůl chleba a všelikou podporu vody,
Denn siehe, der Herr Jehovah Zebaoth nimmt von Jerusalem und von Judah Stütze und Stecken weg, alle Stütze des Brotes und alle Stütze des Wassers,
2 Silného i muže válečného, soudce i proroka, mudrce i starce,
Den Helden und den Mann des Krieges, den Richter und den Propheten, den Wahrsager und den Ältesten;
3 Padesátníka i počestného, i rádci, i vtipného řemeslníka, i výmluvného,
Den Obersten von Fünfzig, den Angesehenen und den Rat, den weisen Flüsterer und den, der Beschwörung versteht.
4 A dám jim děti za knížata; děti, pravím, panovati budou nad nimi.
Und Ich gebe Jungen zu ihren Obersten, und Unmündige sollen herrschen über sie.
5 I bude ssužovati v lidu jeden druhého, a bližní bližního svého; zpurně se postaví dítě proti starci, a chaterný proti vzácnému.
Und erpressen wird das Volk, Mann wider Mann, und der Mann wider seinen Genossen. Wider den Greis erfrecht sich der Junge und wider den Geehrten der Geringe.
6 Pročež se chopí jeden každý bratra svého z domu otce svého, a dí: Máš oděv, knížetem naším budeš, a pád tento zdrž rukou svou.
Ein Mann erfaßt seinen Bruder von des Vaters Haus: Du hast ein Gewand, sollst unser Anführer sein, und dieser Trümmerhaufen sei unter deine Hand!
7 Ale on přisáhne v ten den, řka: Nebuduť vázati těch ran, nebo v domě mém není chleba ani oděvu; neustanovujtež mne knížetem lidu.
Der hebt an selben Tage an zu sprechen: Ich werde nicht verbinden; und es ist kein Brot in meinem Haus und kein Gewand; setzt mich nicht dem Volk zum Anführer.
8 Nebo se obořil Jeruzalém, a Juda padl, proto že jazyk jejich a skutkové jejich jsou proti Hospodinu, k dráždění očí slávy jeho.
Denn es strauchelt Jerusalem und Jehudah ist gefallen, weil ihre Zunge und was sie tun wider Jehovah ist, sich dem Auge Seiner Herrlichkeit widersetzt.
9 Nestydatost tváři jejich svědčí proti nim; hřích zajisté svůj jako Sodomští ohlašují, a netají. Běda duši jejich, nebo sami na sebe uvodí zlé.
Die Frechheit ihres Angesichts antwortet wider sie. Und sie sagen an ihre Sünde wie Sodom, verhehlen nicht. Wehe ihrer Seele, sie erweisen sich selber Böses.
10 Rcete spravedlivému: Dobře bude; nebo ovoce skutků svých jísti bude.
Saget dem Gerechten: Es ist gut, denn die Frucht ihrer Handlungen werden sie essen.
11 Ale běda bezbožnému, zle bude; nebo odplata rukou jeho dána jemu bude.
Wehe dem Ungerechten, es ist böse; denn seiner Hände Verdienst wird ihm getan.
12 Lidu mého knížata jsou děti, a ženy panují nad ním. Lide můj, kteříž tě vodí, svodí tě, a cestu stezek tvých ukrývají.
Mein Volk, seine Treiber sind Kindlein und Weiber herrschen über es. Mein Volk, die so dich anleiten, führen dich irre, und verschlingen deiner Pfade Weg.
13 Stojíť Hospodin k rozsudku, stojí, pravím, k rozsudku s lidmi.
Jehovah ist aufgetreten zu hadern, und steht, den Völkern Recht zu sprechen!
14 Hospodin k soudu přijde proti starším lidu svého a knížatům jejich, a dí: Vy jste pohubili vinici mou, loupež chudého jest v domích vašich.
Jehovah kommt ins Gericht mit den Ältesten Seines Volkes und seinen Obersten: Und ihr habt den Weinberg abgebrannt und das dem Elenden Entrissene in euren Häusern.
15 Proč vy nuzíte lid můj, a tváře chudých zahanbujete? praví Pán, Hospodin zástupů.
Was ist euch? Zerstoßen habt ihr Mein Volk und das Angesicht der Elenden zermahlen! spricht der Herr, Jehovah Zebaoth.
16 I dí Hospodin: Proto že se pozdvihují dcery Sionské, a chodí s vytaženým krkem, a pasou očima, protulujíce se, a zdrobna kráčejíce, i nohama svýma lákají,
Und Jehovah spricht: Weil Zions Töchter hoffärtig sind, und die Kehle gereckt dahergehen und die Augen umherwerfen, gehen und trippelnd einhergehen und mit ihren Fußspangen klirren:
17 Protož okydne Pán prašivinou vrch hlavy dcer Sionských, a Hospodin hanbu jejich obnaží.
So wird der Herr den Scheitel der Töchter Zions kahl machen, und Jehovah wird ihre Scham entblößen.
18 V ten den odejme Pán okrasu těch nástrah, totiž paučníky a halže,
Am selben Tage wird der Herr wegnehmen der Knöchelringe Schmuck und der Netze und der kleinen Monde;
19 Jablka zlatá a spinadla a čepce,
Das Halsgeschmeide und die Kettchen und die Goldblättchen;
20 Biréty a zápony, tkanice, punty a náušnice,
Den Kopfschmuck und die Schrittfesseln, die Bänder und die Riechfläschchen und Ohrgehänge;
21 Prsteny a náčelníky,
Die Fingerringe und die Nasenringe;
22 Proměnná roucha, i plášťky, i roušky, i vačky,
Die Feierkleider und die Mäntel, und die Oberkleider und die Beutel;
23 I zrcadla, i čechlíky, i věnce, i šlojíře.
Die Spiegel, und die Hemdchen und die Kopfbinden und Überwürfe.
24 A budeť místo vonných věcí hnis, a místo pasů roztržení, a místo strojení kadeří lysina, a místo širokého podolku bude přepásání pytlem, obhoření pak místo krásy.
Und geschehen wird, daß statt Gewürzduft Moder da sein wird, statt eines Gürtels Lappen, Kahlheit statt des Lockwerks, und statt des weiten Mantels ein Sack umgegürtet, Brandmal statt Schönheit.
25 Muži tvoji od meče padnou, a silní tvoji v boji.
Es werden deine Leute durch das Schwert fallen und deine Macht im Streit.
26 I budou plakati a kvíliti brány jeho, a spustlý na zemi seděti bude.
Und ihre Pforten ächzen und trauern, und verödet sitzt sie auf der Erde.
