< Izaiáš 3 >

1 Nebo aj, Pán, Hospodin zástupů, odejme od Jeruzaléma a Judy hůl a podporu, všelijakou hůl chleba a všelikou podporu vody,
For lo! the Lord, Yahweh of hosts, removing from Jerusalem and from Judah, The stay and staff, —The whole stay of bread, And the whole stay of water:
2 Silného i muže válečného, soudce i proroka, mudrce i starce,
Man of might and man of war, —Judge and prophet And diviner and elder;
3 Padesátníka i počestného, i rádci, i vtipného řemeslníka, i výmluvného,
Captain of fifty, and favourite; And counsellor and skilled artificer, And master of magical formulas;
4 A dám jim děti za knížata; děti, pravím, panovati budou nad nimi.
And I will appoint boys to be their princes, —And, petulant children, shall rule over them,
5 I bude ssužovati v lidu jeden druhého, a bližní bližního svého; zpurně se postaví dítě proti starci, a chaterný proti vzácnému.
And the people will, tyrannise, Every man over his fellow-man, And every man over his friend, —And they will rage The boy against, the elder, And the despised, against, the honourable,
6 Pročež se chopí jeden každý bratra svého z domu otce svého, a dí: Máš oděv, knížetem naším budeš, a pád tento zdrž rukou svou.
When a man shall lay hold, on his brother of the house of his father, [saying] —Clothing, hast thou, Become thou our, ruler, This downfall, be under thy hand,
7 Ale on přisáhne v ten den, řka: Nebuduť vázati těch ran, nebo v domě mém není chleba ani oděvu; neustanovujtež mne knížetem lidu.
He will swear, in that day, saying—I will take no control, When in mine own house, is neither food nor clothing, —Ye must not set me for a ruler of people!
8 Nebo se obořil Jeruzalém, a Juda padl, proto že jazyk jejich a skutkové jejich jsou proti Hospodinu, k dráždění očí slávy jeho.
For stumbled hath Jerusalem, and, Judah, hath fallen, —Because, their tongue and their doings, are against Yahweh, Provoking his glorious presence,
9 Nestydatost tváři jejich svědčí proti nim; hřích zajisté svůj jako Sodomští ohlašují, a netají. Běda duši jejich, nebo sami na sebe uvodí zlé.
The show of their face, hath answered against them, And their sin—like Sodom, have they told, they have not concealed it. Alas for their souls! For they have requited to themselves, calamity.
10 Rcete spravedlivému: Dobře bude; nebo ovoce skutků svých jísti bude.
Say ye to the righteous It is well! For the fruit of their doings, shall they eat:
11 Ale běda bezbožnému, zle bude; nebo odplata rukou jeho dána jemu bude.
Alas! for the lawless, it is ill, For what his own hand hath matured, shall be done to him.
12 Lidu mého knížata jsou děti, a ženy panují nad ním. Lide můj, kteříž tě vodí, svodí tě, a cestu stezek tvých ukrývají.
My people! children, are their tyrants, And, women, rule over them, —My people! they who should lead thee forward, are causing thee to stray, Thy pathways, have they destroyed,
13 Stojíť Hospodin k rozsudku, stojí, pravím, k rozsudku s lidmi.
Yahweh hath taken his station to plead, —And is standing to judge peoples:
14 Hospodin k soudu přijde proti starším lidu svého a knížatům jejich, a dí: Vy jste pohubili vinici mou, loupež chudého jest v domích vašich.
Yahweh, into judgment, will enter, With the elders of his people And their princes, —But ye, have consumed the vineyard, That which hath been robbed from the oppressed, is in your houses.
15 Proč vy nuzíte lid můj, a tváře chudých zahanbujete? praví Pán, Hospodin zástupů.
What right have ye to crush my people, And the faces of the oppressed, to grind? Demandeth My Lord Yahweh of hosts—And Yahweh saith—
16 I dí Hospodin: Proto že se pozdvihují dcery Sionské, a chodí s vytaženým krkem, a pasou očima, protulujíce se, a zdrobna kráčejíce, i nohama svýma lákají,
Because haughty are the daughters of Zion, And they walk with neck thrown back, and wanton eyes, —Tripping along as they go, And with their feet, making, a tinkling sound,
17 Protož okydne Pán prašivinou vrch hlavy dcer Sionských, a Hospodin hanbu jejich obnaží.
Therefore will My Lord, smite with leprosy the crown of hair of the daughters of Zion, —And, as for Yahweh, their shame, will he lay bare!
18 V ten den odejme Pán okrasu těch nástrah, totiž paučníky a halže,
In that day, will My Lord remove the finery—of the anklets, and the little suns and the little moons;
19 Jablka zlatá a spinadla a čepce,
the pendants and the bracelets and the veils;
20 Biréty a zápony, tkanice, punty a náušnice,
the chaplets and the armlets and the girdles, and the scent-cases, and the amulets;
21 Prsteny a náčelníky,
the rings and the nose-jewels;
22 Proměnná roucha, i plášťky, i roušky, i vačky,
the robes, and the over-tunics, and the cloaks and the purses;
23 I zrcadla, i čechlíky, i věnce, i šlojíře.
and the mirrors and the linen wraps, and the tiaras and the cloaks.
24 A budeť místo vonných věcí hnis, a místo pasů roztržení, a místo strojení kadeří lysina, a místo širokého podolku bude přepásání pytlem, obhoření pak místo krásy.
And it shall come to pass—That instead of fragrance, a putrid odour, shall be, And instead of a girdle, an encircling rope, And instead of braided hair, baldness, And instead of a festal robe, a girding of sackcloth, Branding instead of beauty:
25 Muži tvoji od meče padnou, a silní tvoji v boji.
Thy males, by the sword shall fall, —And, thy mighty men, by the war;
26 I budou plakati a kvíliti brány jeho, a spustlý na zemi seděti bude.
And her gates shall mourn and lament, —And forsaken, on the ground, shall she sit.

< Izaiáš 3 >