< Izaiáš 3 >
1 Nebo aj, Pán, Hospodin zástupů, odejme od Jeruzaléma a Judy hůl a podporu, všelijakou hůl chleba a všelikou podporu vody,
Thi se, Herren, Hærskarers HERRE, fratager Jerusalem og Juda støtte og Stav, hver Støtte af Brød og hver støtte af vand:
2 Silného i muže válečného, soudce i proroka, mudrce i starce,
Helt og Krigsmand, Dommer og Profet, Spaamand og Ældste,
3 Padesátníka i počestného, i rádci, i vtipného řemeslníka, i výmluvného,
Halvhundredfører og Stormand, Raadsherre og Haandværksmester og den, der er kyndig i Trolddom.
4 A dám jim děti za knížata; děti, pravím, panovati budou nad nimi.
Jeg giver dem Drenge til Øverster, Drengekaadhed skal herske over dem.
5 I bude ssužovati v lidu jeden druhého, a bližní bližního svého; zpurně se postaví dítě proti starci, a chaterný proti vzácnému.
I Folket undertrykker den ene den anden, hver sin Næste; Dreng sætter sig op imod Olding, Usling mod Hædersmand.
6 Pročež se chopí jeden každý bratra svého z domu otce svého, a dí: Máš oděv, knížetem naším budeš, a pád tento zdrž rukou svou.
Naar da en Mand tager fat paa en anden i hans Fædrenehus og siger: »Du har en Kappe, du skal være vor Hersker, under dig skal dette faldefærdige Rige staa!«
7 Ale on přisáhne v ten den, řka: Nebuduť vázati těch ran, nebo v domě mém není chleba ani oděvu; neustanovujtež mne knížetem lidu.
saa svarer han paa hin Dag: »Jeg vil ikke være Saarlæge! Jeg har hverken Brød eller Klæder i Huset, gør ikke mig til Folkets Overhoved!«
8 Nebo se obořil Jeruzalém, a Juda padl, proto že jazyk jejich a skutkové jejich jsou proti Hospodinu, k dráždění očí slávy jeho.
Thi Jerusalem snubler, og Juda falder, fordi de med Tunge og Gerning er mod HERREN i Trods mod hans Herligheds Øjne.
9 Nestydatost tváři jejich svědčí proti nim; hřích zajisté svůj jako Sodomští ohlašují, a netají. Běda duši jejich, nebo sami na sebe uvodí zlé.
Deres Ansigtsudtryk vidner imod dem; de kundgør deres Synd som Sodoma, dølger intet. Ve deres Sjæl, de styrted sig selv i Vaade.
10 Rcete spravedlivému: Dobře bude; nebo ovoce skutků svých jísti bude.
Salige de retfærdige, dem gaar det godt, deres Gerningers Frugt skal de nyde;
11 Ale běda bezbožnému, zle bude; nebo odplata rukou jeho dána jemu bude.
ve den gudløse, ham gaar det ilde; han faar, som hans Hænder har gjort.
12 Lidu mého knížata jsou děti, a ženy panují nad ním. Lide můj, kteříž tě vodí, svodí tě, a cestu stezek tvých ukrývají.
Mit Folk har en Dreng ved Styret, og over det hersker Kvinder. Dine Ledere, mit Folk, leder vild, gør Vejen, du vandrer, vildsom.
13 Stojíť Hospodin k rozsudku, stojí, pravím, k rozsudku s lidmi.
Til Rettergang er HERREN traadt frem, han staar og vil dømme sit Folk.
14 Hospodin k soudu přijde proti starším lidu svého a knížatům jejich, a dí: Vy jste pohubili vinici mou, loupež chudého jest v domích vašich.
HERREN møder til Doms med de Ældste i sit Folk og dets Fyrster: »Det er jer, som gnaved Vingaarden af, I har Rov fra den arme til Huse.
15 Proč vy nuzíte lid můj, a tváře chudých zahanbujete? praví Pán, Hospodin zástupů.
Hvor kan I træde paa mit Folk og male de arme sønder?« saa lyder det fra Herren, Hærskarers HERRE.
16 I dí Hospodin: Proto že se pozdvihují dcery Sionské, a chodí s vytaženým krkem, a pasou očima, protulujíce se, a zdrobna kráčejíce, i nohama svýma lákají,
HERREN siger: Eftersom Zions Døtre bryster sig og gaar med knejsende Nakke og kælne Blikke, gaar med trippende Gang og med raslende Ankelkæder —
17 Protož okydne Pán prašivinou vrch hlavy dcer Sionských, a Hospodin hanbu jejich obnaží.
gør Herren Issen skaldet paa Zions Døtre og blotter deres Tindingers Lokker.
18 V ten den odejme Pán okrasu těch nástrah, totiž paučníky a halže,
Paa hin Dag afriver Herren al deres Pynt: Ankelringe, Pandebaand, Halvmaaner,
19 Jablka zlatá a spinadla a čepce,
Perler, Armbaand, Flor,
20 Biréty a zápony, tkanice, punty a náušnice,
Hovedsmykker, Ankelkæder, Bælter, Lugtedaaser, Trylleringe,
22 Proměnná roucha, i plášťky, i roušky, i vačky,
Festklæder, Underdragter, Sjaler, Tasker,
23 I zrcadla, i čechlíky, i věnce, i šlojíře.
Spejle, Lin, Hovedbaand og Slør.
24 A budeť místo vonných věcí hnis, a místo pasů roztržení, a místo strojení kadeří lysina, a místo širokého podolku bude přepásání pytlem, obhoření pak místo krásy.
For Vellugt kommer der Stank, i Stedet for Bælte Reb, for Fletninger skaldet Isse, for Stadsklæder Sæk om Hofte, for Skønhedsmærke Brændemærke.
25 Muži tvoji od meče padnou, a silní tvoji v boji.
Dine Mænd skal falde for Sværd, dit unge Mandskab i Strid.
26 I budou plakati a kvíliti brány jeho, a spustlý na zemi seděti bude.
Hendes Porte skal sukke og klage og hun sidde ensom paa Jorden.