< Izaiáš 26 >

1 V ten den zpívána bude píseň tato v zemi Judské: Město máme pevné, sám Bůh spasením obdařil zdi a valy jeho.
In that day shall this song be sung in the land of Judah: We have a strong city; salvation will he appoint for walls and bulwarks.
2 Otevřete brány, ať vejde národ spravedlivý, ostříhající všeliké pravdy.
Open ye the gates, that the righteous nation which keepeth truth may enter in.
3 Èlověka spoléhajícího na tě ostříháš v pokoji; v pokoji, nebo v tebe doufá.
Thou wilt keep [him] in perfect peace, [whose] mind [is] stayed [on thee]: because he trusteth in thee.
4 Doufejtež v Hospodina až na věky; nebo v Hospodinu, v Hospodinu jest skála věčná.
Trust ye in the LORD for ever: for in the LORD JEHOVAH is an everlasting rock.
5 Ale obyvatele vysokých míst snižuje, města vyvýšeného ponižuje, ponižuje ho až k zemi, sráží je až do prachu.
For he hath brought down them that dwell on high, the lofty city: he layeth it low, he layeth it low even to the ground; he bringeth it even to the dust.
6 Pošlapává je noha, nohy chudého, krokové nuzných.
The foot shall tread it down; even the feet of the poor, and the steps of the needy.
7 Cesta spravedlivého jest upřímá; stezku spravedlivého vyrovnáváš.
The way of the just is uprightness: thou that art up right dost direct the path of the just.
8 Také na cestě soudů tvých, Hospodine, očekáváme na tě; ke jménu tvému a k rozpomínání se na tě patří žádost duše.
Yea, in the way of thy judgments, O LORD, have we waited for thee; to thy name and to thy memorial is the desire of our soul.
9 Duše má touží po tobě v noci, nýbrž i duchem svým ve mně ráno tě hledám. Nebo když soudové tvoji dějí se na zemi, obyvatelé okršlku zemského učí se spravedlnosti.
With my soul have I desired thee in the night; yea, with my spirit within me will I seek thee early: for when thy judgments are in the earth, the inhabitants of the world learn righteousness.
10 Když se milost činí bezbožnému, neučí se spravedlnosti; v zemi pravosti neprávě činí, a nehledí na důstojnost Hospodinovu.
Let favour be shewed to the wicked, yet will he not learn righteousness; in the land of uprightness will he deal wrongfully, and will not behold the majesty of the LORD.
11 Hospodine, ačkoli vyvýšena jest ruka tvá, však toho nevidí. Uzříť a zahanbeni budou, závidíce lidu tvému; nadto i ohněm ty nepřátely své sehltíš.
LORD, thy hand is lifted up, yet they see not: but they shall see [thy] zeal for the people, and be ashamed; yea, fire shall devour thine adversaries.
12 Nám, Hospodine, způsobíš pokoj; nebo i všecko, cožkoli se dálo při nás, dělal jsi pro dobré naše.
LORD, thou wilt ordain peace for us: for thou hast also wrought all our works for us.
13 Hospodine, Bože náš, panovaliť jsou nad námi páni jiní než ty, (my však toliko v tebe doufajíce, rozpomínali jsme se na jméno tvé).
O LORD our God, other lords beside thee have had dominion over us; but by thee only will we make mention of thy name.
14 Ale již zemřevše, neoživouť, mrtví jsouc, nevstanouť, proto že jsi je navštívil, a vyplénil, i zahladil všecku památku jejich.
[They are] dead, they shall not live; [they are] deceased, they shall not rise: therefore hast thou visited and destroyed them, and made all their memory to perish.
15 Rozmnožil jsi národ, ó Hospodine, rozmnožil jsi národ, a oslaven jsi, ač jsi jej byl vzdálil do všech končin země.
Thou hast increased the nation, O LORD, thou hast increased the nation; thou art glorified: thou hast enlarged all the borders of the land.
16 Hospodine, v úzkosti hledali tebe, vylévali prosby, když jsi je trestával.
LORD, in trouble have they visited thee, they poured out a prayer [when] thy chastening was upon them.
17 Jako těhotná, blížíc se ku porodu, svírá se, křičí v bolestech svých, tak jsme byli před tváří tvou, Hospodine.
Like as a woman with child, that draweth near the time of her delivery, is in pain and crieth out in her pangs; so have we been before thee, O LORD.
18 Počali jsme, svírali jsme se, jako bychom rodili vítr: však jsme žádného vysvobození nezpůsobili zemi, aniž padli obyvatelé okršlku zemského.
We have been with child, we have been in pain, we have as it were brought forth wind; we have not wrought any deliverance in the earth; neither have the inhabitants of the world fallen.
19 Oživouť mrtví tvoji, těla mrtvá má vstanou. Prociťte a prozpěvujte, obyvatelé prachu. Nebo rosa tvá jako rosa na bylinách, ale bezbožné k zemi zporážíš.
Thy dead shall live; my dead bodies shall arise. Awake and sing, ye that dwell in the dust: for thy dew is [as] the dew of herbs, and the earth shall cast forth the dead.
20 Ej lide můj, vejdi do pokojů svých, a zavři dvéře své za sebou; schovej se na maličkou chvilku, dokudž nepřejde hněv.
Come, my people, enter thou into thy chambers, and shut thy doors about thee: hide thyself for a little moment, until the indignation be overpast.
21 Nebo aj, Hospodin béře se z místa svého, aby navštívil nepravost na obyvatelích země, a odkryje země zbité své, a nebude přikrývati více zmordovaných svých.
For, behold, the LORD cometh forth out of his place to punish the inhabitants of the earth for their iniquity: the earth also shall disclose her blood, and shall no more cover her slain.

< Izaiáš 26 >