Izaiáš 25
1 Hospodine, ty jsi Bůh můj, vyvyšovati tě budu, a oslavovati budu jméno tvé; nebo jsi učinil předivné věci. Rady tvé zdávna uložené jsou věrná pravda.
O Yahweh! my God, thou art, I will exalt thee, I will praise thy Name, For thou hast done a wonderful thing, —Purposes of long ago Faithfulness in truth.
2 Nebo jsi obrátil město v hromadu, město hrazené v zříceninu, paláce cizozemců, aby nebyli městem, a na věky aby nebyli zase staveni.
For thou hast made, of a citadel, a mound, of a defenced city, a ruin, —palaces for foreigners to be no city, To times age-abiding, shall it not be built.
3 Protož ctíti tě budou lid silný, města národů hrozných báti se tebe budou.
For this cause! shall glorify thee—a strong people, the city of tyrannous nations shall revere thee;
4 Nebo jsi byl hradem chudému, hradem nuznému v úzkosti jeho, útočištěm před povodní, zastíněním před horkem; (nebo vzteklost ukrutníků podvrátila by zed).
For thou didst become A refuge to the weak. A refuge to the needy, when distress was upon him, —A shelter from the storm. A shade from the heat, When the blast of tyrants was like a storm against a wall.
5 Hlučení cizozemců jsi přetrhl jako horkost v sucho, horkost stínem oblaku; zhouba ukrutných přetržena.
As heat in a desert, the pomp of foreigners, wilt thou subdue, —Heat—with the shade of a cloud, The song of tyrants! become low.
6 I učiní Hospodin zástupů všechněm národům na hoře této hody z věcí tučných, hody z vína vystálého, z věcí tučných, mozk v sobě majících, z vína vystálého a učištěného.
Then will Yahweh of hosts prepare for all the peoples in this mountain, A banquet of fat things, A banquet of old wines, —Of fat things full of marrow, Of old wines well refined;
7 A zkazí na hoře této zastření, kteréž zastírá všecky lidi, a přikrytí, jímž přikryti jsou všickni národové.
And he will swallow up in this mountain, The mask of the veil, the veil that is upon all the peoples, —And the web that is woven over all the nations.
8 Sehltí i smrt u vítězství, a setře Panovník Hospodin slzu s všeliké tváři, a pohanění lidu svého odejme ze vší země; (nebo Hospodin mluvil).
Having swallowed up death itself victoriously, My Lord, Yahweh, will wipe away, tears from off all faces, —And the reproach of his own people, will he remove from off all the earth, For, Yahweh, hath spoken.
9 Pročež řekne v ten den: Aj, Bůh náš tento jest, očekávaliť jsme na něj, a vysvobodil nás. Onť jest Hospodin, jehož jsme očekávali; plésati a veseliti se budeme v spasení jeho.
So shall it be said, in that day, Lo! our God, is this! We waited for him, that he might save us, —This, is Yahweh! We waited for him, Let us exult and rejoice in his salvation.
10 Nebo odpočine ruka Hospodinova na hoře této, a mlácen bude Moáb na místě svém, jako vymlacována bývá pleva do hnoje.
For the hand of Yahweh will settle down in this mountain, —Then shall Moab be trodden down in its place, Like the treading down of a strawheap in the water of a dunghill;
11 A roztáhneť ruce své u prostřed něho, jako roztahuje ten, kterýž plyne k plování, a poníží pýchy jeho rameny rukou svých.
Should he spread forth his hands in the midst thereof, As a swimmer spreadeth forth to swim, Then would be laid low his pride, together with the devices of his hands.
12 A tak pevnost i výsost zdí tvých sehne, poníží a srazí na zem až do prachu.
Yea, the lofty stronghold of thy walls, Hath he brought down—Laid low—Levelled to the ground even unto the dust.
