Izaiáš 22
1 Břímě údolí vidění. Cožť se stalo, že jsi vystoupilo všecko na střechy,
Jerusalem chung changa thuhil hitin ahunge-Gaova kimu phaicham: Ipi thu um hitam? Inchung sao langa chu ibola mijouse lhai lou vaham?
2 Město plné hřmotu a hluku, město veselící se? Zbití tvoji nejsou zbiti mečem, ani zhynuli v boji.
Khopi sung jouse tijan aboi taove. Ipi kamu hitam kipana a anadim khopi a hi? Thilong ho muntinna akijam in, gala thijong ahipouvin, natna leh kella thi ahibou vui.
3 Všecka knížata tvá rozprchla se napořád, od střelců svázána jsou. Což jich koli nalezeno jest v tobě, napořád svázáni jsou, zdaleka utíkají.
Na lamkai hou ajammang gam taove kithuh a pangsa louvin akipedoh jeng taove. Mipi jong a jammang gutnaova mat tup in aum taove.
4 Protož jsem řekl: Ponechejte mne, ať hořekuji s pláčem, a neusilujte mne těšiti nad popléněním dcerky lidu mého.
Hijeh a chu kasei ahi, “Kapdin neidalha uvin; lhepbi ding neigo hih un. Kamite kisuhmang kavet toh kilhonin amaho din kap inge.”
5 Nebo jest den ssoužení, a pošlapání, a v mysli sevření ode Pána, Hospodina zástupů, v údolí vidění, den boření zdi, a křiku k horám.
Aw, iti kisuchipdeh gallel nikho hia tam! Lungboina leh tijatna nikho hia hitam, van janel Pakai in ahin lhunsah hi, gaova thilmuna mun phaicham ahi. Jerusalem bang jouse akisuchip tan, molsang jouse akonin mithiho kana husa a kithong jeng jung jengin ahi.
6 Byltě zajisté Elam pochytil toul s vozy lidu vojenského, a Kir ukázal pavézu.
Elamite ten thalpi a kipoh un, sakol kangtalai holeh a tolthem ho toh ahiuvin ahi. Kir miten galvon ompho ho a tuhdoh taovin ahi.
7 I stalo se, že nejvýbornější údolí tvá naplněna byla vozy, a vojáci silně položili se u brány,
Sakol kangtalai jin na phaicham mun hoi jouse hin lon dimin tin, atolhon na kotpi ahin tum hong diu ahi.
8 A odkryto bylo zastření Judovo; však obrátilo jsi zřetel v ten den k zbrojné komoře.
Judate kivenna chu sutlhah peh in a um tan, galvon kikoina a galmanchah ladinga nalhai ding ahi.
9 I k zbořeninám města Davidova dohlédli jste, nebo mnohé byly, a shromáždili jste vody rybníka dolního.
Jerusalem bang kisuchim chu naga khol chilin, dilneo hoa twi nakholtup in ahi.
10 Domy též Jeruzalémské sečtli jste, i pobořili, abyste utvrdili zed.
In ho na ga tetoh in, themkhat na phetlhan, bang ho alhou nadin songho nagol challin ahi.
11 Udělali jste také stav mezi dvěma zdmi pro vody rybníka starého, aniž jste popatřili k Učiniteli jeho, a toho, kdo jej vzdělal od starodávna, neviděli jste.
Khopi sung bangho kikah a twikholna khat na sadoh in, dilneo lui a konin twi nakhom tup e. Ahinla, abolpa kom'a panpina nathum naisaipoi. Phat sot a patna hin gong jing Pa nageldoh khapoije.
12 Nadto když volal Pán, Hospodin zástupů, v ten den k pláči a k kvílení, a k lysině a k přepásání se žíní.
Hiche phat chun Pakai, van janel Pakai chun na kouvin, puldou ding leh kapdin nasole. Na chonset naho jal'in lung lengvai tah in nalu kivomuijin atin, chuleh lung kisih na vetsahnan khaodip pon kivon din aseije.
13 A aj, radost a veselí vaše zabijeti voly, a bíti ovce, jísti maso, a píti víno, a říkati: Jezme, píme, nebo zítra zemřeme.
Ahin alamchom beh in nalam in, na kichemin ahi; na gancha holeh na kelngoi nathat in ahi. Ju leh sa in golnop nabolin ahi. Hiti jong hin na seije, “Neu hitin don uhite, ajehchu jing leh ithi diu ahi! “
14 Ale známéť jest to v uších mých, praví Hospodin zástupů. Protož nikoli vám nebude odpuštěna ta nepravost, až i zemřete, praví Pán, Hospodin zástupů.
Van janel Pakai chun kei koma ahin seidoh tai: “Nathi nikho a hunglhun masang sen hiche chonset jeh ahi ngaidam nachan lou hel ding ahi. “Hiche hi Pakai, van janel Pakai thutan ahi.
15 Takto praví Pán, Hospodin zástupů: Jdi, vejdi k Sochitskému tomu, k Sobnovi správci domu, a řekni:
Hiche hi ahi Pakai, van janel Pakai in kahenga asei chu: “Shebna, leng inpi vaihom chu kimaitopin chuleh hiche thuhil hi pen:
16 Co ty zde máš? A koho zde máš, že jsi vytesal sobě zde hrob? Vytesals sobě na vysokém místě hrob svůj, a vystavěls na skále příbytek svůj.
“Koihija naki gel a, chuleh hilai jahi ipi nabol a, nakivuina ding khuh hoitah nakisah a, songpi chung sanga hetjing nading na kitun ham?
17 Aj, Hospodin, kterýž tě přistřel, jakž na muže znamenitého náleží, a kterýž tě výborně přioděl,
Ajehchu Pakai in na lemang vahding ahitai, mihatpa. Aman nahung matchah ding ahi,
18 Prudce tě zakulí jako kuli do země všelijak prostranné. Tam umřeš, tam i vozové slávy tvé, ó ohyzdo domu Pána svého.
Kanglum akisea akichon banga naki chon sah ding, chuleh napei a, gam lataha napei mang ding ahi. Hilai achu nahung thi den ding, naloupina kangtalai ho kisusen tin, man thei hilou ding ahitai. Na lamkaipu molphouna nahung hiding ahi!
19 A tak seženu tě s místa tvého, a s úřadu tvého svrhu tě.
“ahi, natoh namun a kona katoldoh ding nahi,” tin Pakai jin aseije. “Nadin mun sangtah'a kona kakai lhah ding nahi.
20 I stane se v ten den, že povolám služebníka svého Eliakima syna Helkiášova,
Hiteng chuleh kasohpa Hilkiah chapa Elaikim, nakhel dinga kakou ding ahi.
21 A obleku jej v sukni tvou, a pasem tvým potvrdím ho, panování tvé také dám v ruku jeho. I bude za otce obyvatelům Jeruzalémským a domu Judovu,
Amachu na lengvon kakivon sahding chuleh na minvo leh nathuneina kipeding ahitai. Jerusalem leh Judah tedinga mipa hung hiding ahi.
22 A vložím klíč domu Davidova na rameno jeho. Když otevře, žádný nezavře, a když zavře, žádný neotevře.
David chenna in kanglong honna kapeh ding-leng thutan namun dia dinmun sangpen ahi. Aman kot ho ahon teng leh koiman akhathei louding, akha teng leh koiman ahon theilou ding ahi.
23 A vbiji jej jako hřebík v místě pevném, a bude stolicí slávy domu otce svého.
A insung ahin choisang ding ahi. Ajeh chu keiman amachu dettah a kakoi ding, Thingkil banga kikhen lut bang ding ahi.
24 I zavěsí na něm synové a dcery všecku slávu domu otce jeho, všecko nádobí, i to nejmenší, od nádobí, z něhož se pije, až do všech nádob vinných.
Mopohna lentah peuvin tin, a insungmi aneopen geija choisanga umding ahi.”
25 V ten den, praví Hospodin zástupů, pohne se hřebík, kterýž vbit byl v místě pevném, a vyťat bude, a spadne, odťato bude i břímě, kteréž jest na něm; nebo Hospodin mluvil.
Ahin, van janel Pakai in hitijong hin aseije: “Phat hung lhung ding ahi, thingkil detchet na kikhena angaitou chu, keiman kabo doh ding ahi. Hung doh intin, tol'a lhading ahi. Asuhdet ho puma hunglha mang diu ahi. Keima Pakai in kasei ahi!”
