< Izaiáš 2 >

1 Slovo, kteréž viděl Izaiáš syn Amosův o Judovi a Jeruzalému.
Amoz capa Isaiah ni, Judah ram hoi Jerusalem hoi kâkuen lah a hmu e vision teh,
2 I stane se v posledních dnech, že utvrzena bude hora domu Hospodinova na vrchu hor, a vyvýšena nad pahrbky, i pohrnou se k ní všickni národové.
a hnukteng e hnin teh, BAWIPA im saknae mon teh, monsomnaw e lathueng vah, tawm lah ao vaiteh, caksak lah ao han. Miphun pueng ni hote mon koe a kamkhueng awh han.
3 A půjdou lidé mnozí, říkajíce: Poďte, a vstupme na horu Hospodinovu, do domu Boha Jákobova, a bude nás vyučovati cestám svým, i budeme choditi po stezkách jeho. Nebo z Siona vyjde zákon, a slovo Hospodinovo z Jeruzaléma.
Taminaw ni hai, tho awh. BAWIPA e mon, Cathut im koe cet awh sei. A lamthung hah na pâtu awh vaiteh, a lamthung dawn awh han, telah kahlawng cei laihoi ati awh han. Bangkongtetpawiteh, kâlawk teh Zion mon hoi tâcawt vaiteh, Cathut lawk teh Jerusalem hoi a tâco han.
4 Onť bude souditi mezi národy, a trestati bude lidi mnohé. I zkují meče své v motyky, a oštípy své v srpy. Nepozdvihne národ proti národu meče, a nebudou se více učiti boji.
Cathut ni miphunnaw hah lawkceng vaiteh, tami moikapap hah a yue han. Ahnimae tahloinaw hah thunha lah thoseh, tahroenaw hah tangkoun lah thoseh, a dêi awh han. Ram buet touh hoi buet touh tarankâtuk mahoeh toe. Taran tuknae hai kâpâtu awh mahoeh toe.
5 Dome Jákobův, poďtež, a choďme v světle Hospodinově.
Oe Jakop imthungnaw tho awh. BAWIPA angnae dawk khosak awh haw sei.
6 Ale ty jsi opustil lid svůj, dům Jákobův, proto že jsou naplněni ohavnostmi národů východních, a jsou pověrní jako Filistinští, a smyšlínky cizozemců že sobě libují.
Bangtelah tetpawiteh, Jakop imthung, na taminaw hah na ceitakhai toe. Bangkongtetpawiteh, ahnimouh teh, Kanîtholae naw patetlah kho a sak awh teh, Filistinnaw patetlah khueyue lah ao awh teh, ramlouknaw hoi a kâhuiko awh.
7 K tomu naplněna jest země jejich stříbrem a zlatem, tak že není konce pokladům jejich; naplněna jest země jejich i koňmi, vozům pak jejich počtu není.
Ahnimae ram teh sui ngun hoi akawi teh, a tawnta awh e teh touklek thai hoeh. Ahnimae ram hai marang hoi akawi teh, rangleng touklek thai hoeh.
8 Naplněna jest také země jejich modlami; klanějí se dílu rukou svých, kteréž učinili prstové jejich.
Ahnimae ram teh, meikaphawknaw hoi akawi teh, amamae kut hoi sak e hnonaw patenghai a lûsaling awh toe.
9 Klaní se obecný člověk, a ponižuje se i přední muž; protož neodpouštěj jim.
Tami pueng ni a tabo awh teh, koung a kârahnoum sak awh. Hatdawkvah, ahnimae yonnae teh, BAWIPA ni ngaithoum hoeh.
10 Vejdi do skály, a skrej se v prachu před hrůzou Hospodinovou, před slávou důstojnosti jeho.
BAWIPA ni talai kahuet hanelah a tho toteh, takinae hoi a bawilen taluenae dawkvah, talung thung kâen awh, vaiphu thung kâhrawk awh.
11 Tuť oči vysoké člověka sníženy budou, a skloněna bude vysokost lidská, ale Hospodin sám vyvýšen bude v ten den.
Hatnae tueng dawkvah, kâoupnaw rahnoum sak vaiteh, kâtalue e naw pabo vaiteh, BAWIPA duengdoeh tawm lah kaawm han.
12 Nebo den Hospodina zástupů se blíží na každého pyšného a zpínajícího se, i na každého vyvýšeného, i bude ponížen,
Rasahu BAWIPA e hnin teh, kârasang e hoi kâoup e tami pueng e lathueng thoseh,
13 I na všecky cedry Libánské vysoké a vyvýšené, i na všecky duby Bázanské,
Lebanon mon e sidarkung ka rahnoum ka rasang e pueng koe thoseh, Bashan ram e kathenkungnaw pueng e lathueng thoseh,
14 I na všecky hory vysoké, i na všecky pahrbky vyvýšené,
mon karasangpoung e lathueng thoseh, mon kathoung pueng e lathueng thoseh,
15 I na všelikou věži vysokou, i na všelikou zed pevnou,
Ka rasang e imrasang lathueng thoseh, rapan pueng e lathueng thoseh,
16 I na všecky lodí mořské, i na všecka malování slibná.
Tarshish long pueng lathueng thoseh, ngai kaawm e vision pueng e lathueng thoseh a pha han.
17 A sehnuta bude pýcha člověka, a snížena bude vysokost lidská, ale vyvýšen bude Hospodin sám v ten den,
Tami kâoupnae rahnoum sak vaiteh, a kârasangnae hah pabo lah ao han. Hat hnin dawkvah, BAWIPA dueng tawm lah ao han.
18 Modly pak docela vymizejí.
Kutsak pueng teh, khoeroe kahma han toe.
19 Tehdy půjdou do jeskyní skal a do roklí země, před hrůzou Hospodinovou a slávou důstojnosti jeho, když povstane, aby potřel zemi.
BAWIPA ni talai a kahuet hanelah a tho toteh, takinae hoi a bawilen taluenae dawkvah, taminaw teh lungngoum thung, talai kâkhu thung a kâen awh han.
20 V ten den zavrže člověk modly své stříbrné a modly své zlaté, kterýchž mu nadělali, aby se klaněl, totiž krtům a netopýřům.
Hatnae atueng dawkvah, taminaw ni ouk a bawk awh e sui hoi, ngun hoi ma hanelah raphoe sak e meikaphawk hah, thangbui hoi bongpinaw koe a tâkhawng awh han.
21 I vejde do slují skal a do vysedlin jejich před hrůzou Hospodinovou, a před slávou důstojnosti jeho, když povstane, aby potřel zemi.
BAWIPA ni talai kahuet hanelah a tho toteh, takinae, a bawilen taluenae dawkvah talung khu, ravonaw thung a yawng awh han.
22 Přestaňtež doufati v člověku, jehož dýchání v chřípích jeho jest. Nebo zač má jmín býti?
Hnawng hoi kâha e tami hah kâuep awh hanh. Ahnimouh teh, banghai cungkeinae awm hoeh.

< Izaiáš 2 >