< Izaiáš 16 >
1 Pošlete beránky panovníku země, počnouc od Sela až do pouště, k hoře dcery Sionské.
Send the lambs for the ruler of the land from Selah ·contemplation with musical interlude· to the wilderness, to the mountain of the daughter of Zion [Mountain ridge, Marking].
2 Sic jinak bude Moáb jako pták místa nemající, a s hnízda sehnaný; budou dcery Moábské při brodech Arnon.
For it will be that as wandering birds, as a scattered nest, so will the daughters of Moab [From father] be at the fords of the Arnon.
3 Svolej radu, učiň soud, připrav stín svůj u prostřed poledne jako noc; skrej vyhnané, místa nemajícího nevyzrazuj.
Give counsel! Execute justice! Make your shade like the night in the middle of the noonday! Hide the outcasts! Don’t betray the fugitive!
4 Nechať u tebe pobudou vyhnaní moji, ó Moábe, buď skrýší jejich před zhoubcím; nebo přestane násilník, přestane zhoubce, pošlapávající vyhlazen bude z země.
Let my outcasts dwell with you! As for Moab [From father], be a hiding place for him from the face of the destroyer. For the extortionist is brought to nothing. Destruction ceases. The oppressors are consumed out of the land.
5 A upevněn bude milosrdenstvím trůn, a seděti bude na něm stále v stánku Davidovu ten, kterýž by soudil a vyhledával soudu a pospíchal k spravedlnosti.
A throne will be established in cheshed ·loving-kindness·. One will sit on it in truth, in the tent of David [Beloved], judging, seeking mishpat ·justice·, and swift to do righteousness.
6 Ale slýchaliť jsme o pýše Moábově, že velmi pyšný jest, o pýše jeho, a chloubě jeho i spouzení se jeho, ale nepřijdouť k vykonání myšlénky jeho.
We have sh'ma ·heard obeyed· of the pride of Moab [From father], that he is very proud; even of his arrogance, his pride, and his wrath. His boastings are nothing.
7 Protož kvíliti bude Moáb před Moábem, jeden každý kvíliti bude; nad grunty Kirchareset úpěti budete, a říkati: Jižť jsou zkaženi.
Therefore Moab [From father] will wail for Moab [From father]. Everyone will wail. You will mourn for the raisin cakes of Kir Hareseth, utterly stricken.
8 Nýbrž i réví Ezebon usvadlo, i vinní kmenové Sibma. Páni národů potřeli výborné réví jeho, kteréž až do Jazer dosahalo, a bylo se rozšířilo při poušti; rozvodové jeho rozložili se, a dosahali až za moře.
For the fields of Heshbon languish with the vine of Sibmah. The lords of the nations have broken down its choice branches, which reached even to Jazer, which wandered into the wilderness. Its shoots were spread abroad. They passed over the sea.
9 Protož pláči pro pláč Jazerských a pro vinici Sibma; svlažuji tě slzami svými, ó Ezebon a Eleale, nebo provyskování nad ovocem tvým letním a nad žní tvou kleslo.
Therefore I will weep with the weeping of Jazer for the vine of Sibmah. I will water you with my tears, Heshbon, and Elealeh: for on your summer fruits and on your harvest the battle shout has fallen.
10 A přestalo veselé a plésání nad polem úrodným, na vinicích se nezpívá, ani prokřikuje, vína v presích netlačí ten, kterýž tlačívá. Takž i já provyskování přestávám.
Gladness is taken away, and joy out of the fruitful field; and in the vineyards there will be no singing, neither joyful noise. Nobody will tread out wine in the presses. I have made the shouting stop.
11 Protože střeva má nad Moábem jako harfa znějí, a vnitřnosti mé pro Kircheres.
Therefore my heart sounds like a harp for Moab [From father], and my inward parts for Kir Heres.
12 I stane se, když zřejmé bude, an ustává Moáb nad výsostmi, že vejde do svatyně své, aby se modlil, však nic nespraví.
It will happen that when Moab [From father] presents himself, when he wearies himself on the high place, and comes to his sanctuary to pray, that he will not prevail.
13 Toť jest to slovo, kteréž mluvil Hospodin o Moábovi již dávno.
This is the word that Adonai spoke concerning Moab [From father] in time past.
14 Nyní pak praví Hospodin, řka: Po třech letech, jakáž jsou léta nájemníka, v potupu uvedena bude sláva Moábova se vším množstvím velikým, tak že ostatkové jeho budou skrovní, přemaličcí a mdlí.
But now Adonai has spoken, saying, “Within three years, as a worker bound by contract would count them, the glory of Moab [From father] shall be brought into contempt, with all his great multitude; and the remnant will be very small and feeble.”