< Izaiáš 16 >
1 Pošlete beránky panovníku země, počnouc od Sela až do pouště, k hoře dcery Sionské.
Send ye the lambs for the ruler of the land from Selah to the wilderness, to the mount of the daughter of Zion.
2 Sic jinak bude Moáb jako pták místa nemající, a s hnízda sehnaný; budou dcery Moábské při brodech Arnon.
For it shall be that, as wandering birds, as a scattered nest, so shall the daughters of Moab be at the fords of the Arnon.
3 Svolej radu, učiň soud, připrav stín svůj u prostřed poledne jako noc; skrej vyhnané, místa nemajícího nevyzrazuj.
Give counsel, execute justice, make thy shade as the night in the midst of the noonday. Hide the outcasts. Do not betray the fugitive.
4 Nechať u tebe pobudou vyhnaní moji, ó Moábe, buď skrýší jejich před zhoubcím; nebo přestane násilník, přestane zhoubce, pošlapávající vyhlazen bude z země.
Let my outcasts dwell with thee. As for Moab, be thou a covert to him from the face of the destroyer. For the extortioner is brought to nothing. Destruction ceases. The oppressors are consumed out of the land.
5 A upevněn bude milosrdenstvím trůn, a seděti bude na něm stále v stánku Davidovu ten, kterýž by soudil a vyhledával soudu a pospíchal k spravedlnosti.
And a throne shall be established in loving kindness, and he shall sit on it in truth, in the tent of David, judging, and seeking justice, and swift to do righteousness.
6 Ale slýchaliť jsme o pýše Moábově, že velmi pyšný jest, o pýše jeho, a chloubě jeho i spouzení se jeho, ale nepřijdouť k vykonání myšlénky jeho.
We have heard of the pride of Moab, that he is very proud, even of his arrogance, and his pride, and his wrath. His boastings are nothing.
7 Protož kvíliti bude Moáb před Moábem, jeden každý kvíliti bude; nad grunty Kirchareset úpěti budete, a říkati: Jižť jsou zkaženi.
Therefore Moab shall wail for Moab, everyone shall wail. Ye shall mourn for the raisin-cakes of Kir-hareseth, utterly stricken.
8 Nýbrž i réví Ezebon usvadlo, i vinní kmenové Sibma. Páni národů potřeli výborné réví jeho, kteréž až do Jazer dosahalo, a bylo se rozšířilo při poušti; rozvodové jeho rozložili se, a dosahali až za moře.
For the fields of Heshbon languish, and the vine of Sibmah. The lords of the nations have broken down the choice branches of it, which reached even to Jazer, which wandered into the wilderness. Its shoots were spread abroad. They passed over the sea.
9 Protož pláči pro pláč Jazerských a pro vinici Sibma; svlažuji tě slzami svými, ó Ezebon a Eleale, nebo provyskování nad ovocem tvým letním a nad žní tvou kleslo.
Therefore I will weep with the weeping of Jazer for the vine of Sibmah. I will water thee with my tears, O Heshbon, and Elealeh. for upon thy summer fruits and upon thy harvest the battle shout has fallen.
10 A přestalo veselé a plésání nad polem úrodným, na vinicích se nezpívá, ani prokřikuje, vína v presích netlačí ten, kterýž tlačívá. Takž i já provyskování přestávám.
And gladness is taken away, and joy out of the fruitful field. And in the vineyards there shall be no singing nor joyful noise. No treader shall tread out wine in the presses. I have made the vintage shout to cease.
11 Protože střeva má nad Moábem jako harfa znějí, a vnitřnosti mé pro Kircheres.
Therefore my heart sounds like a harp for Moab, and my inward parts for Kir-heres.
12 I stane se, když zřejmé bude, an ustává Moáb nad výsostmi, že vejde do svatyně své, aby se modlil, však nic nespraví.
And it shall come to pass, when Moab presents himself, when he wearies himself upon the high place, and shall come to his sanctuary to pray, that he shall not prevail.
13 Toť jest to slovo, kteréž mluvil Hospodin o Moábovi již dávno.
This is the word that Jehovah spoke concerning Moab in time past.
14 Nyní pak praví Hospodin, řka: Po třech letech, jakáž jsou léta nájemníka, v potupu uvedena bude sláva Moábova se vším množstvím velikým, tak že ostatkové jeho budou skrovní, přemaličcí a mdlí.
But now Jehovah has spoken, saying, Within three years, as the years of a hireling, the glory of Moab shall be brought into contempt, with all his great multitude. And the remnant shall be very small and of no account.