Izaiáš 16
1 Pošlete beránky panovníku země, počnouc od Sela až do pouště, k hoře dcery Sionské.
Khohmuen aka hung tuca te Sela khosoek lamloh Zion nu kah tlang duela thak uh laeh.
2 Sic jinak bude Moáb jako pták místa nemající, a s hnízda sehnaný; budou dcery Moábské při brodech Arnon.
Anih tah a bu a hno tih aka poeng vaa bangla om tih Arnon lamkai kah Moab nu rhoek khaw te tlam te om uh.
3 Svolej radu, učiň soud, připrav stín svůj u prostřed poledne jako noc; skrej vyhnané, místa nemajícího nevyzrazuj.
cilsuep khaw pae rhoela pae uh. Oltloeknah saii uh. Khothun lung kah na mueihlip te khoyin bangla khueh laeh. A yong vaengah a heh rhoek te thuh lamtah phoe boeh.
4 Nechať u tebe pobudou vyhnaní moji, ó Moábe, buď skrýší jejich před zhoubcím; nebo přestane násilník, přestane zhoubce, pošlapávající vyhlazen bude z země.
Ka heh Moab te namah taengah bakuep saeh. Aka rhoelrhak kah mikhmuh lamloh amih hlipyingnah om saeh. Hlangphaep khaw khawk van ni. rhoelrhanah khaw khum bitni. Hlang aka taelh khaw diklai lamloh cing ni.
5 A upevněn bude milosrdenstvím trůn, a seděti bude na něm stále v stánku Davidovu ten, kterýž by soudil a vyhledával soudu a pospíchal k spravedlnosti.
Ngolkhoel te sitlohnah neh a cikngae sak vetih, a soah uepomnah neh ngol ni. David kah dap ah lai a tloek tih, tiktamnah a toem vaengah duengnah khaw a ming.
6 Ale slýchaliť jsme o pýše Moábově, že velmi pyšný jest, o pýše jeho, a chloubě jeho i spouzení se jeho, ale nepřijdouť k vykonání myšlénky jeho.
Moab kah hoemdamnah tah a poikuk la, a hoemnah te muep n'yaak uh coeng. A hoemdamnah neh a thinpom dongah anih te olsai tangkhuet boel saeh.
7 Protož kvíliti bude Moáb před Moábem, jeden každý kvíliti bude; nad grunty Kirchareset úpěti budete, a říkati: Jižť jsou zkaženi.
Te tangloeng ni Moab loh amah Moab pum ham a rhung te. Kirhareseth rhae te a rhung thil tih aka rhawp yungyi ham na caitawk thil.
8 Nýbrž i réví Ezebon usvadlo, i vinní kmenové Sibma. Páni národů potřeli výborné réví jeho, kteréž až do Jazer dosahalo, a bylo se rozšířilo při poušti; rozvodové jeho rozložili se, a dosahali až za moře.
Heshbon lohmali kah Sibam misur tah huum coeng tih, namtom boei rhoek loh a dawn a oh uh. A pae loh Jazer la a pha. Khosoek ah yam hmaang tih tuipuei khaw a poeng uh.
9 Protož pláči pro pláč Jazerských a pro vinici Sibma; svlažuji tě slzami svými, ó Ezebon a Eleale, nebo provyskování nad ovocem tvým letním a nad žní tvou kleslo.
Te dongah ni Jazer kah a rhah bangla Sibam misur te ka rhah tangkhuet. Heshbon neh Elealeh nang te ka mikphi neh kan hmilhmal sak. Nang kah khohal neh na cangah kah tamlung khaw paa coeng.
10 A přestalo veselé a plésání nad polem úrodným, na vinicích se nezpívá, ani prokřikuje, vína v presích netlačí ten, kterýž tlačívá. Takž i já provyskování přestávám.
Cangthai dong lamkah kohoenah neh omngaihnah khaw khum coeng. Misurdum ah khaw tamhoe voel pawh. Misurtui te yuhui thil voel pawh. Va-am te a mael khaw a mael thil voel pawt dongah tamlung khaw ka bawt sak coeng.
11 Protože střeva má nad Moábem jako harfa znějí, a vnitřnosti mé pro Kircheres.
Te dongah ka ko ah Moab ham rhotoeng bangla, ka kotak ah Kirhareseth ham hue a sak.
12 I stane se, když zřejmé bude, an ustává Moáb nad výsostmi, že vejde do svatyně své, aby se modlil, však nic nespraví.
Moab kah a ngak a phoe pah khaw om bitni. Thangthui hamla hmuensang kah a rhokso te a paan vaengah coeng thai mahpawh.
13 Toť jest to slovo, kteréž mluvil Hospodin o Moábovi již dávno.
Hekah ol he BOEIPA loh hlamat ah ni Moab ham a thui coeng.
14 Nyní pak praví Hospodin, řka: Po třech letech, jakáž jsou léta nájemníka, v potupu uvedena bude sláva Moábova se vším množstvím velikým, tak že ostatkové jeho budou skrovní, přemaličcí a mdlí.
Tahae BOEIPA loh koep a thui tih, “Kum thum khuiah kutloh kum kah bangla Moab kah thangpomnah neh hlangping boeih te rhaidaeng la muep om ni. A yolkai la aka sueng duen khaw khala pawh.
