< Izaiáš 13 >

1 Břímě Babylona, kteréž viděl Izaiáš syn Amosův.
Ko e tala mamafa ʻoku kau ki Papilone, ʻaia naʻe mamata ki ai ʻe ʻIsaia ko e foha ʻo ʻAmosi.
2 Na hoře vysoké vyzdvihněte korouhev, povyšte hlasu k nim, dejte návěští rukou, ať vejdou do bran knížecích.
MOU fokotuʻu ʻae fuka ʻi he moʻunga māʻolunga, hiki hake ʻae leʻo kiate kinautolu, taʻalo ʻaki ʻae nima, ke nau hū ʻi he ngaahi matapā ʻoe houʻeiki.
3 Já jsem přikázal posvěceným svým, povolal jsem také i udatných reků svých k vykonání hněvu svého, veselících se z vyvýšení mého.
Kuo u fekau ki heʻeku kau māʻoniʻoni, kuo u ui foki ʻeku kau mālohi koeʻuhi ko hoku houhau, ʻio, ʻakinautolu ʻoku fiefia heʻeku māfimafi.
4 Hlas množství na horách, jakožto lidu mnohého, hlas a zvuk království a národů shromážděných: Hospodin zástupů sbírá vojsko k válce.
Ko e longoaʻa ʻoe tokolahi ʻi he ngaahi moʻunga, ʻo hangē ko e kakai lahi; ko e longoaʻa lahi ʻoe ngaahi puleʻanga, ʻio, ʻoe ngaahi puleʻanga kuo tānaki fakataha: he ʻoku fakataha ʻe Sihova ʻae ngaahi kautau ʻo ʻene kongakau ki he tau.
5 Táhnou z země daleké od končin nebes. Hospodin a osudí prchlivosti jeho, aby poplénil všecku zemi.
‌ʻOku nau haʻu mei he fonua mamaʻo, mei he ngataʻanga ʻoe langi, ʻio, ko Sihova, mo e mahafu ʻo hono houhau, ke fakaʻauha ʻae fonua kotoa pē.
6 Kvělte, nebo blízko jest den Hospodinův, jako zpuštění od Všemohoucího přijde.
Mou tangilāulau ʻakimoutolu; he ʻoku ofi ʻae ʻaho ʻo Sihova; ʻe haʻu ia ʻo hangē ko e fakaʻauha mei he Māfimafi.
7 A protož všeliké ruce oslábnou, a všeliké srdce člověka rozplyne se.
Ko ia ʻe vaivai ai ʻae nima kotoa pē, pea ʻe molū mo e loto ʻoe tangata kotoa pē:
8 I budou předěšeni, svírání a bolesti je zachvátí, jako rodička stonati budou; každý nad bližním svým užasne se, tváře jejich k plameni podobné budou.
Pea te nau manavahē: ʻe puke ʻakinautolu ʻe he mamahi mo e ongosia; te nau langa ʻo hangē ko e fefine ʻoku fāʻele: te nau feʻofaʻaki; ʻe tatau honau mata mo e ulo ʻoe afi.
9 Aj, den Hospodinův přichází přísný, a zůřivost a rozpálení hněvu, aby obrátil tu zemi v poušť, a hříšníky její z ní vyhladil.
Vakai, ʻoku haʻu ʻae ʻaho ʻo Sihova, ʻoku mamafa ʻi he tuʻutāmaki pea mo e houhau lahi, ke fakaʻauha ʻae fonua: pea te ne tāmateʻi ʻae kakai angahala mei ai.
10 Nebo hvězdy nebeské a planéty jejich nedopustí svítiti světlu svému; zatmí se slunce při vycházení svém, a měsíc nevydá světla svého.
He ko e ngaahi fetuʻu ʻoe langi mo e ngaahi faʻahinga fetuʻu ʻi ai ʻe ʻikai te nau ʻomi ʻenau maama; ʻe fakapoʻuli ʻae laʻā ʻi heʻene hopo hake, pea ʻe ʻikai ulo atu ʻae maama ʻoe māhina.
11 A navštívím na okršlku země zlost, a na bezbožných nepravost jejich; a káži přestati pýše pyšných, a vysokomyslnost tyranů snížím.
Pea te u tautea ʻa māmani koeʻuhi ko ʻenau hia, pea mo e kakai angakovi koeʻuhi ko ʻenau angahala; pea te u pule ke ngata ʻae fielahi ʻoe laukau, pea te u lī ki lalo ʻae fieʻeiki ʻoe kakai fakamana.
12 Způsobím to, že dražší bude člověk nad zlato čisté, člověk, pravím, nad zlato z Ofir.
Te u ngaohi ke mahuʻinga hake ʻae tangata ʻi he koula lelei; ʻio, ʻe mahuʻinga hake ʻae tangata ʻi he koula lelei ʻo ʻOfeli.
13 Z té příčiny zatřesu nebesy, a pohne se země z místa svého, v prchlivosti Hospodina zástupů, a ve dni rozpálení hněvu jeho.
Ko ia te u lulululu ai ʻae ngaahi langi, pea ʻe hiki mo māmani mei hono potu, ʻi he houhau ʻo Sihova ʻoe ngaahi kautau, pea ʻi he ʻaho ʻo hono houhau vela.
14 I bude jako srna zplašená, a jako stádo, když není, kdo by je shromáždil; jeden každý k lidu svému se obrátí, a každý do země své uteče.
Pea ʻe tatau ia mo e ʻanitelope kuo tulia, pea hangē ko e fanga sipi ʻoka ʻikai ha tangata ke tānaki fakataha: ʻe tafoki taki taha ʻae tangata ki hono kakai, pea hola taki taha ki hono fonua.
15 Kdožkoli nalezen bude, bude proboden, a kteříž by se koli shlukli, od meče padnou.
Ko kinautolu kotoa pē ʻoku moʻua ʻe hokaʻi ke ʻasi; pea ʻe tō ʻi he heletā ʻakinautolu kotoa pē ʻoku kau mo kinautolu.
16 Nadto i dítky jejich rozrážíny budou před očima jejich, domové jejich zloupeni, a ženy jejich poškvrněny.
‌ʻE laiki ʻenau fānau ʻi honau ʻao; ʻe vete ʻa honau ngaahi fale, pea ʻe tohotoho ʻa honau ngaahi uaifi.
17 Aj, já vzbudím proti nim Médské, kteříž sobě stříbra nebudou vážiti, a v zlatě nebudou se kochati,
Vakai, te u hiki hake ʻae kakai ʻo Mitia ke tauʻi ʻakinautolu, ʻe ʻikai te nau tokanga ki he siliva; pea ko e koula, ʻe ʻikai te nau manako ki ai.
18 Ale z luků dítky rozrážeti, aniž se nad plodem života slitují, aniž synům odpustí oko jejich.
‌ʻE laikina ʻae kau talavou ʻaki ʻenau ngaahi kaufana; pea ʻe ʻikai te nau ʻofa ki he fua ʻoe manāva; pea ʻe ʻikai fakamoʻui ʻe honau mata ʻae fānau tupu.
19 I budeť Babylon, někdy ozdoba království a okrasa důstojnosti Kaldejské, podobný podvrácené Sodomě a Gomoře.
Pea ko Papilone, ko e lelei lahi ʻoe ngaahi puleʻanga, ko e toulekeleka ʻoe laukau ʻae kakai ʻo Kalitia, ʻe tatau ia mo e fakaʻauha ʻa Sotoma mo Komola ʻe he ʻOtua.
20 Nebudou se v něm osazovati na věky, ani bydliti od pokolení až do pokolení; aniž rozbije tam stanu svého Arab, ani pastýři tam odpočívati budou.
‌ʻE ʻikai ʻaupito toe kakai ia, ʻe ʻikai nofo ʻi ai ha kakai mei he toʻutangata ki he toʻutangata: pea ʻe ʻikai fokotuʻu ʻe ha tangata ʻAlepea ʻae fale fehikitaki ʻi ai; pea ʻe ʻikai ngaohi ʻi ai ʻe he kau tauhi sipi hanau lotoʻā.
21 Ale lítá zvěř tam odpočívati bude, a domové jejich šelmami naplněni budou; bydliti budou tam i sovy, a příšery tam skákati budou.
Ka e tokoto ʻi ai ʻae ngaahi manu kaivao ʻoe potu lala; pea ʻe fonu honau ngaahi fale ʻi he ngaahi manu fakalielia; pea ʻe nofo ai ʻae ngaahi lulu, pea ʻe meʻe ai ʻae faʻahi kehe ʻoe vao.
22 Ozývati se také budou sobě hrozné potvory na palácích jejich, a draci na hradích rozkošných. A blízkoť jest, že přijde čas jeho, a dnové jeho prodlévati nebudou.
Pea ʻe tangi ʻi honau ngaahi fale liʻaki ʻae fanga manu kaivao ʻoe ʻotu motu, pea mo e ngaahi talākoni ʻi honau ngaahi fale fakaʻeiʻeiki: pea kuo ofi ʻae hokosia ʻa hono kuonga, pea ʻe ʻikai fakalōloa hono ngaahi ʻaho.

< Izaiáš 13 >