Hozeáš 2
1 Rcete bratřím vašim: Ó lide můj, a sestrám vašim: Ó milosrdenství došlá.
— Ananglarƣa dǝwayimni yǝtküzüp, uning bilǝn dǝwalixinglar; qünki u Mening ayalim ǝmǝs wǝ Mǝn uning eri ǝmǝs; u paⱨixilik turⱪini qirayidin, zinahorluⱪ ⱨalǝtlirini kɵksining arisidin yaⱪatsun!
2 Odpor veďte proti matce vaší, dokažte, že ona není manželka má, a že já nejsem muž její, leč odvaruje smilství svých od tváři své, a cizoložství svých z prostřed prsí svých,
3 Abych jí nesvlékl do naha, a nepostavil jí tak, jakž byla v den narození svého, a učině ji podobnou poušti, a obrátě ji jako v zemi vyprahlou, umořil bych ji žízní.
Bolmisa, Mǝn uni ⱪip-yalingaq ⱪilip ⱪoyimǝn, tuƣulƣan künidikidǝk anidin tuƣma ⱪilip ⱪoyimǝn; Mǝn uni huddi qɵl-bayawanƣa ohxax ⱪilimǝn, Uni bir ⱪaƣjiraⱪ yǝrgǝ aylandurimǝn, Uni ussuzluⱪ bilǝn ɵltürimǝn;
4 Neslitoval bych se ani nad syny jejími, proto že jsou synové z smilstva.
Uning baliliriƣa rǝⱨim ⱪilmaymǝn, Qünki ular paⱨixiliklǝrdin tɵrǝlgǝn balilardur.
5 Nebo smilní matka jejich, hanebnost páše rodička jejich; říká zajisté: Půjdu za frejíři svými, kteříž mi dodávají chleba mého, vody mé, vlny mé, lnu mého, oleje mého i nápojů mých.
Qünki ularning anisi paⱨixilik ⱪilƣan, Ularni ⱪarnida kɵtürgüqi nomussizliⱪ ⱪilƣan; Qünki u: «Mǝn manga nan wǝ süyümni, yung wǝ kanapimni, zǝytun meyim wǝ iqimlik-xarablirimni tǝminligüqi axnilirimƣa intilip ularni ⱪoƣliximǝn» — dedi.
6 A protož aj, já opletu cestu její trním, a ohradím hradbou, aby stezek svých nalezti nemohla.
— Xunga mana, Mǝn yolungni tikǝn-jiƣanliⱪlar bilǝn qitlap ⱪorxiwalimǝn, [Israilning] ǝtrapini tam bilǝn tosimǝn, u qiƣir yollirini tapalmaydiƣan bolidu.
7 Tehdy běhati bude za frejíři svými, a však nedostihne jich, hledati jich bude, ale nenalezne. I dí: Ej nu, již se navrátím k manželu svému prvnímu, proto že mi lépe tehdáž bylo než nyní.
Xuning bilǝn u axnilirini ⱪoƣlaydu, biraⱪ ularƣa yetixǝlmǝydu; Ularni izdǝydu, tapalmaydu; Xunglaxⱪa u: «Mǝn berip birinqi erimni tepip, uning yeniƣa ⱪaytimǝn; qünki ǝⱨwalim bügünkidin yahxi idi» — dǝydu.
8 Nebo ona nezná toho, že jsem já dával jí obilé, a mest a olej, anobrž rozmnožoval stříbro i zlato, kteréž vynakládají na Bále.
— U ziraǝtlǝrni, yengi xarab wǝ zǝytun meyini tǝminligüqining Mǝn ikǝnlikimni, Ɵzliri «Baal» butlarni yasaxⱪa ixlǝtkǝn kümüx-altunni kɵp ⱪilƣuqining Mǝn ikǝnlikimni zadi bilmidi.
9 Protož poberu zase obilé své v čas jeho, i mest svůj v jistý čas jeho, a odejmu jí vlnu svou i len svůj k přiodívání nahoty její,
Xunga Mǝn ⱪaytip kelimǝn, uningdiki ziraǝtlirimni ɵz waⱪtida, Yengi xarablirimni ɵz pǝslidǝ elip ketimǝn, Ɵzümdiki ularning yalingaqliⱪini yepixⱪa kerǝklik yung-kanaplirimni bǝrmǝy ⱪayturup ketimǝn;
10 A tak v brzce odkryji mrzkost její před očima frejířů jejích, a žádný jí nevytrhne z ruky mé.
Ⱨazir Mǝn uning nomussizliⱪini axnilirining kɵz aldida axkarilaymǝn, Ⱨeqkim uni ⱪolumdin ⱪutⱪuzalmaydu.
11 A učiním přítrž vší radosti její, svátkům jejím, novoměsícům jejím i sobotám jejím, a všechněm slavnostem jejím.
Xundaⱪ ⱪilip uning tamaxaliriƣa hatimǝ berimǝn; Uning ⱨeytliriƣa! Uning «yengi ay»liriƣa! Uning «xabat»liriƣa! Ⱪisⱪisi, uning barliⱪ «jamaǝt ibadǝt sorun»liriƣa hatimǝ berimǝn!
12 Pohubím také révoví její a fíkoví její, proto že říká: Ty věci jsou mzda má, kterouž mi dali frejíři moji; a obrátím je v les, a sžerou je živočichové polní.
Wǝ Mǝn uning üzüm tallirini wǝ ǝnjür dǝrǝhlirini wǝyran ⱪilimǝn; U bularni: «Bular bolsa axnilirim manga bǝrgǝn ix ⱨǝⱪⱪilirimdur!» degǝnidi; Mǝn bularni janggalƣa aylandurimǝn, yawayi ⱨaywanlar ularni yǝp ketidu.
13 A budu na ní vyhledávati dnů Bálů, v nichž jim kadí, a ozdoběci se náušnicemi svými a záponami svými, chodí za frejíři svými, na mne se pak zapomíná, praví Hospodin.
Mǝn uning bexiƣa «Baal»larning künlirini qüxürimǝn; Qünki u [xu künliridǝ] ularƣa isriⱪ salatti, U ɵzini üzükliri wǝ zibu-zinnǝtliri bilǝn pǝrdazlap, Axnilirini ⱪoƣlixip, Meni untudi — dǝydu Pǝrwǝrdigar.
14 Protož aj, já namluvím ji, když ji uvedu na poušť; nebo mluviti budu k srdci jejímu.
Xunga mana, Mǝn uning kɵnglini alimǝn, Uni dalaƣa elip kelimǝn, kɵngligǝ sɵzlǝymǝn.
15 A dám jí vinice její od téhož místa, i údolé Achor místo dveří naděje, i bude tam zpívati jako za dnů mladosti své, totiž jako tehdáž, když vycházela z země Egyptské.
Xundaⱪ ⱪilip Mǝn uningƣa xu yǝrdǝ üzümzarlirini ⱪayturimǝn, «Aⱪor jilƣisi»ni «ümid ixiki» ⱪilip berimǝn; Andin u xu yǝrdǝ yaxliⱪ künliridikidǝk, Misir zeminidin qiⱪⱪan künidǝk küy-nahxa eytidu.
16 I stane se v ten den, dí Hospodin, že volati budeš: Muži můj, a nebudeš mne volati více: Báli můj.
Wǝ xu küni ǝmǝlgǝ axuruliduki, — dǝydu Pǝrwǝrdigar —«Sǝn Meni «erim» dǝp qaⱪirisǝn, Ikkinqi Meni «Baal»im demǝysǝn.
17 Nebo vyprázdním jména Bálů z úst tvých, aniž připomínáni budou více v jménu svém.
Qünki Mǝn «Baal»larning namlirini sening aƣzingdin elip taxlaymǝn, Ular bu nami bilǝn ikkinqi ⱨeqⱪandaⱪ ǝslǝnmǝydu.
18 A učiním pro tebe smlouvu v ten den s živočichy polními, a s ptactvem nebeským i s zeměplazy, lučiště pak a meč polámi, i válku odejmu z země, a způsobím to, aby bydleli bezpečně.
Xuning bilǝn Mǝn ular üqün daladiki ⱨaywanlar, asmandiki uqar-ⱪanatlar wǝ yǝr yüzidiki ɵmüligüqilǝr bilǝn ǝⱨdǝ tüzimǝn; Mǝn oⱪya, ⱪiliq wǝ jǝngni sundurup zemindin elip taxlaymǝn; [hǝlⱪimni] aman-esǝn yatⱪuzimǝn.
19 I zasnoubím tě sobě na věčnost, zasnoubím tě sobě, pravím, v spravedlnosti a v soudu a v dobrotivosti a v hojném milosrdenství.
Xundaⱪ ⱪilip Mǝn seni ǝbǝdil’ǝbǝd Ɵzümgǝ baƣlaymǝn; ⱨǝⱪⱪaniyliⱪta, meⱨir-muⱨǝbbǝttǝ, rǝⱨim-xǝpⱪǝtlǝrdǝ seni Ɵzümgǝ baƣlaymǝn;
20 Zasnoubím tě sobě také u víře, abys poznala Hospodina.
Sadaⱪǝtliktǝ seni Ɵzümgǝ baƣlaymǝn, xuning bilǝn sǝn Pǝrwǝrdigarni bilip yetisǝn.
21 I stane se v ten den, že vyslýchati budu, dí Hospodin, vyslýchati budu nebesa, a ona vyslyší zemi.
Wǝ xu künidǝ ǝmǝlgǝ axuruliduki, «Mǝn anglaymǝn» — dǝydu Pǝrwǝrdigar, — «Mǝn asmanlarning tǝlipini anglaymǝn, bular yǝr-zeminning tǝlipini anglaydu;
22 Země pak vyslyší obilé, i mest, i olej, a ty věci vyslyší Jezreele.
Yǝr-zemin ziraǝtlǝrning, yengi xarab wǝ zǝytun meyining tǝlipini anglaydu; wǝ bular «Yizrǝǝl»ning tǝlipini anglaydu!
23 Nebo ji rozseji sobě na zemi, a smiluji se nad Loruchámou, Loammi pak řeknu: Lid můj jsi ty, a on dí: Bože můj.
Wǝ Mǝn Ɵzüm üqün uni zeminda teriymǝn; Mǝn «Lo-ruⱨamaⱨ»ƣa rǝⱨim ⱪilimǝn; Mǝn «Lo-ammi»ƣa: «Mening hǝlⱪim!» dǝymǝn; wǝ ular Meni: «Mening Hudayim!» — dǝydu.
