Hozeáš 2
1 Rcete bratřím vašim: Ó lide můj, a sestrám vašim: Ó milosrdenství došlá.
“Ke ke pehē ki ho ngaahi tokoua, ‘Ko ʻAmi,’ pea ki ho ngaahi tuofefine, ‘ko Luhama.’
2 Odpor veďte proti matce vaší, dokažte, že ona není manželka má, a že já nejsem muž její, leč odvaruje smilství svých od tváři své, a cizoložství svých z prostřed prsí svých,
Kole ki hoʻo faʻē, kole, he ʻoku ʻikai ko hoku uaifi ia, pea ʻoku ʻikai ko hono husepāniti au: pea koeʻuhi ko ia, tuku ke ne ʻave ʻene feʻauaki mei hono ʻao, pea mo ʻene tono tangata mei he vahaʻa ʻo hono huhu;
3 Abych jí nesvlékl do naha, a nepostavil jí tak, jakž byla v den narození svého, a učině ji podobnou poušti, a obrátě ji jako v zemi vyprahlou, umořil bych ji žízní.
Telia naʻaku fakatelefua ia, pea tuku ia ke hangē ko e ʻaho ʻo hono fanauʻi, pea ngaohi ia ke hangē ko e toafa, pea tuku ia ke tatau mo e fonua mōmoa, pea tāmateʻi ia ʻi he fieinu.
4 Neslitoval bych se ani nad syny jejími, proto že jsou synové z smilstva.
Pea ʻe ʻikai te u ʻaloʻofa ki heʻene fānau; he ko e fānau ʻae feʻauaki ʻakinautolu.
5 Nebo smilní matka jejich, hanebnost páše rodička jejich; říká zajisté: Půjdu za frejíři svými, kteříž mi dodávají chleba mého, vody mé, vlny mé, lnu mého, oleje mého i nápojů mých.
He kuo fai ʻe heʻenau faʻē ʻae feʻauaki: pea ko ia ia naʻe tuituʻia ʻakinautolu kuo ne fai fakalielia: he naʻa ne pehē, ‘Te u ʻalu atu ki heʻeku kau mamana, ʻaia ʻoku foaki mai ʻeku mā mo ʻeku vai, ʻa ʻeku fulufuluʻi sipi mo ʻeku filo, ʻa ʻeku lolo mo ʻeku inu.’
6 A protož aj, já opletu cestu její trním, a ohradím hradbou, aby stezek svých nalezti nemohla.
Ko ia, vakai, te u feleʻi hono hala ʻaki ʻae ʻakau talatala, pea ngaohi ha ʻā, ke ʻoua naʻa ne ʻilo hono ngaahi hala.
7 Tehdy běhati bude za frejíři svými, a však nedostihne jich, hledati jich bude, ale nenalezne. I dí: Ej nu, již se navrátím k manželu svému prvnímu, proto že mi lépe tehdáž bylo než nyní.
Pea te ne muimui ki heʻene kau mamana, ka ʻe ʻikai te ne maʻu ʻakinautolu; te ne kumi ʻakinautolu ka ʻe ʻikai ʻilo: pea te ne toki pehē, ‘Te u ʻalu, pea tafoki ki hoku ʻuluaki husepāniti; he naʻe lelei lahi ai ia kiate au.’
8 Nebo ona nezná toho, že jsem já dával jí obilé, a mest a olej, anobrž rozmnožoval stříbro i zlato, kteréž vynakládají na Bále.
He naʻe ʻikai te ne ʻilo naʻaku foaki kiate ia ʻae koane, mo e uaine, mo e lolo, pea ne u fakalahi kiate ia ʻae siliva, mo e koula, naʻa nau teu maʻa Peali.
9 Protož poberu zase obilé své v čas jeho, i mest svůj v jistý čas jeho, a odejmu jí vlnu svou i len svůj k přiodívání nahoty její,
Ko ia te u tafoki, pea ʻave ʻeku koane hono kuonga, pea mo ʻeku uaine ʻi hono faʻahitaʻu, pea te u toe maʻu ʻeku fulufuluʻi sipi mo ʻeku filo naʻe ʻufiʻufi ʻaki ʻene telefua.
10 A tak v brzce odkryji mrzkost její před očima frejířů jejích, a žádný jí nevytrhne z ruky mé.
Pea te u fakahā ni ʻa ʻene ʻuli ʻi he ʻao ʻo ʻene kau mamana, pea ʻe ʻikai ha taha te ne fakahaofi ia mei hoku nima.
11 A učiním přítrž vší radosti její, svátkům jejím, novoměsícům jejím i sobotám jejím, a všechněm slavnostem jejím.
Pea te u fakangata ʻene fiefia, mo hono ngaahi ʻaho kātoanga, mo hono ngaahi māhina foʻou, mo hono ngaahi ʻaho tapu, pea mo ʻene ngaahi kātoanga mamafa kotoa pē.
12 Pohubím také révoví její a fíkoví její, proto že říká: Ty věci jsou mzda má, kterouž mi dali frejíři moji; a obrátím je v les, a sžerou je živočichové polní.
Pea te u fakaʻauha ʻene ngaahi vaine, pea mo ʻene ngaahi ʻakau ko e fiki, ʻaia naʻa ne pehē ai, ‘Ko eni ʻae totongi naʻe foaki mai ʻe heʻeku kau mamana: pea te u ngaohi ia ko e vao ʻakau,’ pea ʻe kai ia ʻe he fanga manu ʻoe vao.
13 A budu na ní vyhledávati dnů Bálů, v nichž jim kadí, a ozdoběci se náušnicemi svými a záponami svými, chodí za frejíři svými, na mne se pak zapomíná, praví Hospodin.
Pea te u totongi kiate ia ʻae ngaahi ʻaho ʻo Pealimi, ʻaia naʻa ne tutu ai kiate kinautolu ʻae ʻakau namu lelei, pea ne teuteu ʻaki ʻe ia ʻae mama ʻi hono telinga mo ʻene ngaahi teunga, pea ne ʻalu atu ki heʻene kau mamana, ʻo ne fakangaloʻi au,” ʻoku pehē ʻe Sihova.
14 Protož aj, já namluvím ji, když ji uvedu na poušť; nebo mluviti budu k srdci jejímu.
“Ko ia, vakai, te u tauheleʻi ia, pea ʻomi ia ki he toafa, pea lea fakafiemālie kiate ia.
15 A dám jí vinice její od téhož místa, i údolé Achor místo dveří naděje, i bude tam zpívati jako za dnů mladosti své, totiž jako tehdáž, když vycházela z země Egyptské.
Pea te u foaki kiate ia ʻa ʻene ngoue vaine mei ai, pea mo e teleʻa ʻo ʻAkoli ko e matapā ʻoe ʻamanaki lelei; pea te ne hiva ʻi ai, ʻo hangē ko e ngaahi ʻaho ʻo ʻene kei siʻi, pea hangē ko e ʻaho naʻa ne ʻalu hake ai mei he fonua ko ʻIsipite.
16 I stane se v ten den, dí Hospodin, že volati budeš: Muži můj, a nebudeš mne volati více: Báli můj.
“Pea ʻe hoko ʻi he ʻaho ko ia,” ʻoku pehē ʻe Sihova, “Te ke ui au ‘Ko ʻIsi’ ka ʻe ʻikai toe ui au, ‘Ko Peali.’
17 Nebo vyprázdním jména Bálů z úst tvých, aniž připomínáni budou více v jménu svém.
He te u toʻo mei hono ngutu ʻae ngaahi hingoa ʻo Pealimi, pea ʻe ʻikai toe manatuʻi ʻakinautolu ʻi honau hingoa.
18 A učiním pro tebe smlouvu v ten den s živočichy polními, a s ptactvem nebeským i s zeměplazy, lučiště pak a meč polámi, i válku odejmu z země, a způsobím to, aby bydleli bezpečně.
Pea ʻi he ʻaho ko ia te u fai ʻae fuakava ki he fanga manu ʻoe ngoue maʻanautolu, pea ki he fanga manupuna ʻoe ʻatā, pea ki he fanga manu totolo ʻoe kelekele, pea te u fesiʻi ʻae kaufana mo e heletā mo e tau mei he fonua, pea te u pule ke nau tokoto hifo ʻi he fiemālie.
19 I zasnoubím tě sobě na věčnost, zasnoubím tě sobě, pravím, v spravedlnosti a v soudu a v dobrotivosti a v hojném milosrdenství.
Pea te u fakamaʻu koe kiate au ʻo lauikuonga; ʻio, te u fakamaʻu koe kiate au ʻi he māʻoniʻoni, pea mo e angatonu, pea ʻi he angaʻofa, pea ʻi he ngaahi ʻaloʻofa.
20 Zasnoubím tě sobě také u víře, abys poznala Hospodina.
Te u fakamaʻu koe kiate au ʻi he moʻoni: pea te ke ʻilo ʻa Sihova.
21 I stane se v ten den, že vyslýchati budu, dí Hospodin, vyslýchati budu nebesa, a ona vyslyší zemi.
Pea ʻe hoko ʻi he ʻaho ko ia, te u fanongo,” ʻoku pehē ʻe Sihova, “Te u fanongo, ki he ngaahi langi, pea te nau fakafanongo ki māmani:
22 Země pak vyslyší obilé, i mest, i olej, a ty věci vyslyší Jezreele.
Pea ʻe fanongo ʻae māmani ki he koane, pea mo e uaine, pea mo e lolo, pea te nau fanongo kia Sesilili.
23 Nebo ji rozseji sobě na zemi, a smiluji se nad Loruchámou, Loammi pak řeknu: Lid můj jsi ty, a on dí: Bože můj.
Pea te u tūtuuʻi ia kiate au ʻi he fonua; pea te u ʻaloʻofa kiate ia naʻe ʻikai ke maʻu ha ʻaloʻofa; pea te u pehē kiate kinautolu naʻe ʻikai ko hoku kakai, ‘Ko hoku kakai’ ʻakimoutolu, pea te nau pehē, ‘Ko homau ʻOtua koe.’”
