Židům 1
1 Èastokrát a rozličnými způsoby mluvíval někdy Bůh otcům skrze proroky, v těchto pak posledních dnech mluvil nám skrze Syna svého,
God, who in many parts and in many ways spoke in ancient times to the fathers by the prophets, has in these last days spoken to us by his Son,
whom he has appointed heir of all things, by whom, also, he made the ages; (aiōn g165)
3 Kterýžto jsa blesk slávy, a obraz osoby jeho, a zdržuje všecko slovem mocnosti své, očištění hříchů našich skrze sebe samého učiniv, posadil se na pravici velebnosti na výsostech,
who, being the effulgence of his glory and the exact representation of his essence, and upholding all things by his own powerful word, when he had by himself made expiation for our sins, sat down at the right hand of the Majesty on high,
4 Tím důstojnější nad anděly učiněn, čím vyvýšenější nad ně jméno dědičně obdržel.
having become so far superior to the angels, as the name which he has inherited is more excellent than theirs.
5 Nebo kterému kdy z andělů řekl: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe? A opět: Já budu jemu Otcem, a on mi bude Synem?
For to which of the angels did he at any time say: Thou art my Son, this day have I begotten thee? And again: I will be to him a Father, and he shall be to me a Son?
6 A opět, když uvodí prvorozeného na okršlek země, dí: A klanějte se jemu všickni andělé Boží.
And again, when he brings the first-begotten into the world, he says: And let all the angels of God worship him.
7 A o andělích zajisté dí: Kterýž činí anděly své duchy, a služebníky své plamen ohně;
And of the angels he says: Who makes his angels winds, and his ministers a flame of fire.
8 Ale k Synu dí: Stolice tvá, ó Bože, trvá na věky věků, berla pravosti jestiť berla království tvého. (aiōn g165)
But to the Son: Thy throne, O God, is from age to age: a scepter of rectitude is the scepter of thy kingdom. (aiōn g165)
9 Miloval jsi spravedlnost, a nenáviděl jsi nepravosti, protož pomazal tebe, ó Bože, Bůh tvůj olejem veselé nad spoluúčastníky tvé.
Thou hast loved righteousness, and hated iniquity; therefore, God, thy God, has anointed thee with the oil of gladness above thy fellows.
10 A opět: Ty, Pane, na počátku založil jsi zemi, a díla rukou tvých jsouť nebesa.
And, Thou, Lord, in the beginning, didst lay the foundation of the earth, and the heavens are the works of thy hands.
11 Onať pominou, ty pak zůstáváš; a všecka jako roucho zvetšejí,
They shall perish; but thou remainest: and they all shall grow old as a garment;
12 A jako oděv svineš je, i budouť změněna. Ale ty jsi vždycky tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
and as a mantle thou shalt fold them up, and they shall be changed; but thou art the same, and thy years shall not fail.
13 A kterému kdy z andělů řekl: Seď na pravici mé, dokavadž nepoložím nepřátel tvých za podnože noh tvých?
But to which of the angels has he said at any time: Sit on my right hand, till I make thy enemies thy footstool?
14 Zdaliž všickni nejsou služební duchové, kteříž posíláni bývají k službě pro ty, jenž mají dědičně obdržeti spasení?
Are they not all ministering spirits, sent forth to minister to those who shall inherit salvation?
