Židům 9
1 Mělať pak i první ona smlouva ustanovení z strany služeb a svatyni světskou.
Now that first covenant did indeed have regulations for divine service and the earthly sanctuary.
2 Nebo udělán byl stánek první, v kterémž byl svícen, a stůl, a posvátní chlebové, a ten sloul svatyně.
Yes, a tabernacle was set up: the first part, which is called the Holy Place, in which were the lamp stand, the table and the showbread;
3 Za druhou pak oponou byl stánek, kterýž sloul svatyně svatých,
and behind the second curtain an area called the Holy of Holies,
4 Zlatou maje kadidlnici, a truhlu smlouvy, všudy obloženou zlatem, kdežto bylo věderce zlaté, mající v sobě mannu, a hůl Aronova, kteráž byla zkvetla, a dsky zákona,
having a golden censer and the ark of the covenant overlaid on all sides with gold—in it were a golden jar holding the manna, Aaron's rod that budded, and the stone tablets of the covenant;
5 Nad truhlou pak byli dva cherubínové slávy, zastěňujíci slitovnici. O kterýchž věcech není potřebí nyní vypravovati o jedné každé obzvláštně.
while above it were cherubim of glory overshadowing the mercy seat (this is not the place to go into detail about them).
6 To vše když tak jest zřízeno, do prvního stánku vždycky vcházejí kněží, služby vykonávajíce,
Now when these things had been thus prepared, the priests continually went into the first part, performing the divine services,
7 Do druhého pak jedinou v rok sám nejvyšší kněz, ne bez krve, kterouž obětuje sám za sebe, i za lidské nevědomosti.
but into the second one only the high priest could go, once a year and only with blood, which he offered for himself and for the people's sins of ignorance;
8 Èímž Duch svatý ukazuje to, že ještě nebyla zjevena cesta k svatyni, dokudž první stánek trval.
the Holy Spirit was making clear that the way into the Most Holy Place was not yet open to the public while the first tabernacle was still in existence.
9 Kterýž byl podobenstvím na ten přítomný čas, v němžto darové a oběti se obětují, kteréž nemohou dokonalého v svědomí učiniti toho, kdož obětuje,
It was a figure during the time then present, a time when both gifts and sacrifices were being offered that were incapable of clearing the conscience of the worshiper—
10 Toliko v pokrmích a v nápojích, a v rozličných umýváních a ospravedlňováních tělesných, až do času napravení, záležející.
they were only about foods and drinks and various ceremonial washings and physical regulations, things imposed until the time of restructuring.
11 Ale Kristus přišed, nejvyšší kněz budoucího dobrého, skrze větší a dokonalejší stánek, ne rukou udělaný, to jest ne tohoto stavení,
But Christ entered once for all into the real Holy Places, having obtained eternal redemption—He had come as High Priest of the good things that are about to be, with the greater and more perfect tabernacle not made with hands, that is to say, not of this creation,
12 Ani skrze krev kozlů a telat, ale skrze svou vlastní krev, všel jednou do svatyně, věčné vykoupení nalezl. (aiōnios g166)
and with His own blood, not that of goats and calves. (aiōnios g166)
13 Nebo jestližeť krev býků a kozlů, a popel jalovice, pokropující poskvrněných, posvěcuje jich k očištění těla,
For if the blood of bulls and goats, and the ashes of a heifer sprinkling those who had been ceremonially defiled, restored ceremonial purity to the body,
14 Èím více krev Kristova, kterýžto skrze Ducha věčného samého sebe obětoval nepoškvrněného Bohu, očistí svědomí vaše od skutků mrtvých k sloužení Bohu živému? (aiōnios g166)
how much more will the blood of Christ, who through the Holy Spirit offered Himself unblemished to God, cleanse your conscience from dead works to serve the living God? (aiōnios g166)
15 A pro tu příčinu nové smlouvy prostředník jest, aby, když by smrt mezi to vkročila k vyplacení přestoupení těch, kteráž byla za první smlouvy, zaslíbení věčného dědictví přijali ti, jenž jsou povoláni. (aiōnios g166)
For this reason He is mediator of a new covenant, so that those who have been called may receive the promised eternal inheritance—since a death has occurred for the redemption of the transgressions under the first covenant. (aiōnios g166)
16 Nebo kdež se děje kšaft, potřebí jest, aby k tomu smrt přikročila toho, kdož činí kšaft.
Now where there is a will, the death of the one who made it must be established;
17 Kšaft zajisté těch, kteříž zemřeli, pevný jest, poněvadž ještě nemá moci, dokudž živ jest ten, jenž kšaft činil.
because a will is in force after men are dead, since it never takes effect while the one who made it lives.
18 Protož ani první onen kšaft bez krve nebyl posvěcován.
Therefore, not even the first covenant was inaugurated without blood;
19 Nebo když Mojžíš všecka přikázaní podle Zákona všemu lidu předložil, vzav krev telat a kozlů, s vodou a s vlnou červenou a s yzopem, tak spolu i knihy i všeho lidu pokropil,
because when every commandment of the Law had been proclaimed by Moses to all the people, he took the blood of calves and goats, with water and scarlet wool and hyssop, and sprinkled both the scroll itself and all the people,
20 Řka: Tatoť jest krev Zákona, kterýž vám Bůh vydal.
saying, “This is the blood of the covenant which God has decreed to you.”
21 Ano i stánku i všech nádob k službě náležitých rovně též krví pokropil.
Then he sprinkled both the tabernacle and all the vessels of the divine service with the blood in the same way.
22 A téměř všecko podle Zákona krví očišťováno bývá, a bez krve vylití nebývá odpuštění vin.
In fact, according to the Law nearly everything is cleansed with blood, and without shedding of blood there is no remission.
23 Protož potřebí bylo, aby věcí nebeských příkladové těmi věcmi očišťováni byli, nebeské pak věci lepšími obětmi, nežli jsou ty.
So then, it was necessary for the copies of the things in the heavens to be cleansed with such, but the heavenly things themselves with better sacrifices than those.
24 Neboť nevšel Kristus do svatyně rukou udělané, kteráž by byla příklad s pravou svatyní se srovnávající, ale právě v nebe všel, aby nyní přítomný byl tváři Boží za nás.
For Christ did not enter into Holy Places made by hands, mere copies of the true ones, but into Heaven itself, now to appear in God's presence on our behalf;
25 Ne aby častokrát obětoval sebe samého, jako nejvyšší kněz vcházel do svatyně každý rok se krví cizí,
but not in order to offer Himself repeatedly, like the high priest who entered the Most Holy Place year by year with another's blood
26 (Sic jinak byl by musil častokrát trpěti od počátku světa, ) ale nyní jednou při skonání věků, na shlazení hřícha skrze obětování sebe samého, zjeven jest. (aiōn g165)
—otherwise He would have had to suffer many times since the creation of the world; but now, once for all at the end of the ages, He has been revealed to nullify sin by the sacrifice of Himself. (aiōn g165)
27 A jakož uloženo lidem jednou umříti, a potom bude soud,
Also, inasmuch as men are destined to die but once, after which the judgment,
28 Tak i Kristus jednou jest obětován, k shlazení mnohých lidi hříchů; podruhé pak bez hříchu ukáže se těm, kteříž ho čekají k spasení.
so the Christ also, having been offered once for all to bear the sins of many—He will appear a second time to those who are eagerly waiting for Him, apart from sin, into salvation.
