Židům 8
1 Ale summa toho mluvení tato jest, že takového máme nejvyššího kněze, kterýž se posadil na pravici trůnu velebnosti v nebesích.
Nowe of the things which we haue spoken, this is the summe, that wee haue such an hie Priest, that sitteth at the right hand of the throne of the Maiestie in heauens,
2 Služebník jsa svatyně, a pravého toho stánku, kterýž Pán vzdělal, a ne člověk.
And is a minister of the Sanctuarie, and of that true Tabernacle which the Lord pight, and not man.
3 Všeliký zajisté nejvyšší kněz k obětování darů a obětí bývá ustanoven, a protož potřebí bylo, aby i tento měl, co by obětoval.
For euery high Priest is ordeined to offer both giftes and sacrifices: wherefore it was of necessitie, that this man shoulde haue somewhat also to offer.
4 Nebo kdyby byl na zemi, aniž by knězem byl, když by zůstávali ti kněží, kteříž obětují dary podle Zákona,
For he were not a Priest, if he were on the earth, seeing there are Priestes that according to the Lawe offer giftes,
5 Sloužíce podobenství a stínu nebeských věcí, jakož Mojžíšovi od Boha řečeno bylo, když dokonávati měl stánek: Hlediž, prý, abys udělal všecko ku podobenství, kteréžť jest ukázáno na hoře.
Who serue vnto the paterne and shadowe of heauenly things, as Moses was warned by God, whe he was about to finish the Tabernacle. See, saide hee, that thou make all thinges according to the paterne, shewed to thee in the mount.
6 Nyní pak tento náš nejvyšší kněz tím důstojnějšího došel úřadu, čímž i lepší smlouvy prostředníkem jest, kterážto lepšími zaslíbeními jest utvrzena.
But nowe our hie Priest hath obteined a more excellent office, in as much as he is the Mediatour of a better Testament, which is established vpon better promises.
7 Nebo kdyby ona první byla bez úhony, nebylo by hledáno místa druhé.
For if that first Testament had bene vnblameable, no place should haue bene sought for the second.
8 Nebo obviňuje Židy, dí: Aj, dnové jdou, praví Pán, v nichž vejdu s domem Izraelským a s domem Judským v smlouvu novou.
For in rebuking them he saith, Beholde, the dayes will come, saith the Lord, when I shall make with the house of Israel, and with the house of Iuda a newe Testament:
9 Ne podle smlouvy té, kterouž jsem učinil s otci jejich v ten den, když jsem je vzal za ruku jejich, abych je vyvedl z země Egyptské. Nebo oni nezůstali v smlouvě mé, a já opustil jsem je, praví Pán.
Not like the Testament that I made with their fathers, in the day that I tooke them by the hand, to leade them out of the land of Egypt: for they continued not in my Testament, and I regarded them not, saith the Lord.
10 Protož tatoť jest smlouva, v kterouž vejdu s domem Izraelským po těch dnech, praví Pán: Dám zákony své v mysl jejich, a na srdcích jejich napíši je, a budu jejich Bohem, a oni budou mým lidem.
For this is the Testament that I will make with the house of Israel, After those dayes, saith the Lord, I will put my Lawes in their minde, and in their heart I will write them, and I wil be their God, and they shalbe my people,
11 A nebudouť učiti jeden každý bližního svého, a jeden každý bratra svého, říkajíce: Poznej Pána, protože mne všickni znáti budou, od nejmenšího z nich až do největšího z nich.
And they shall not teache euery man his neighbour and euery man his brother, saying, Know the Lord: for all shall knowe me, from the least of them to the greatest of them.
12 Nebo milostiv budu nepravostem jejich, a na hříchy jejich, ani na nepravosti jejich nikoli nezpomenu více.
For I will bee mercifull to their vnrighteousnes, and I wil remember their sinnes and their iniquities no more.
13 A kdyžť praví o nové, tedy pokládá první za vetchou; což pak vetší a schází, blízké jest zahynutí.
In that he saith a new Testament, he hath abrogate the olde: nowe that which is disanulled and waxed olde, is ready to vanish away.
