Židům 7
1 Nebo ten Melchisedech byl král Sálem, kněz Boha nejvyššího, kterýž vyšel v cestu Abrahamovi, navracujícímu se od pobití králů, a dal jemu požehnání.
He ko e Melikiseteke ni, ko e tuʻi ʻo Salema, ko e taulaʻeiki ʻae ʻOtua fungani māʻolunga, ʻaia naʻe fakafetaulaki kia ʻEpalahame ʻi heʻene liu mai mei he tāmateʻi ʻoe ngaahi tuʻi, pea ne tāpuaki ia;
2 Kterémužto Abraham i desátek dal ze všeho. Kterýž nejprvé vykládá se král spravedlnosti, potom pak i král Sálem, to jest král pokoje,
ʻAia ne ʻatu ki ai foki ʻe ʻEpalahame hono hongofulu ʻoe vahe ʻoe meʻa kotoa pē; ko e ʻuluaki ʻuhinga [ʻo hono hingoa ]“ko e Tuʻi ʻoe māʻoniʻoni,” pea ko e Tuʻi ʻo Salema, ʻa ia, “ko e Tuʻi ʻoe fiemālie;”
3 Bez otce, bez matky, bez rodu, ani počátku dnů, ani skonání života nemaje, ale připodobněn jsa Synu Božímu, zůstává knězem věčně.
Taʻehaʻanetamai, taʻehaʻanefaʻē, taʻehanohohoko, kuo ʻikai ha kamataʻanga ʻo hono ngaahi ʻaho, pe ha ngataʻanga ʻo ʻene moʻui; ka kuo tatau mo e ʻAlo ʻoe ʻOtua; pea nofo ko e taulaʻeiki ʻo lauikuonga.
4 Pohleďtež tedy, kteraký ten byl, jemuž i desátky z kořistí dal Abraham patriarcha.
Ko eni, ke tokanga ki hono lahi ʻoe tangata ni, ʻaia naʻe ʻatu ki ai ʻe he muʻaki tamai ko ʻEpalahame hono hongofulu ʻoe vahe ʻoe koloa ʻi he vete.
5 A ješto ti, kteříž jsou z synů Léví kněžství přijímající, přikázaní mají desátky bráti od lidu podle Zákona, to jest od bratří svých, ačkoli pošlých z bedr Abrahamových,
Pea ko e moʻoni ko kinautolu ʻi he ngaahi foha ʻo Livai, ʻoku maʻu ʻae ngaue fakataulaʻeiki, ʻoku ʻiate kinautolu ʻae fekau ʻo fakatatau ki he fono ke toʻo hono hongofulu ʻoe vahe ʻoe meʻa mei he kakai, ʻio, mei honau kāinga, neongo ko e tupu foki ʻakinautolu mei he sino ʻo ʻEpalahame:
6 Tento pak, jehož rod není počten mezi nimi, desátky vzal od Abrahama, a tomu, kterýž měl zaslíbení, požehnání dal.
Ka ko ia ʻoku ʻikai lau hono hohoko meiate kinautolu, ne maʻu ʻe ia hono hongofulu ʻoe vahe ʻoe meʻa mei ʻa ʻEpalahame, mo ne tāpuaki ia ʻaia naʻe ʻaʻana ʻae ngaahi talaʻofa.
7 A jistě beze všeho odporu menší od většího požehnání béře.
Pea ko e moʻoni taʻehakikihi ki ai, ʻoku tāpuakiʻi ʻe he lahi hake ʻae siʻi hifo.
8 A tuto desátky berou smrtelní lidé, ale tamto ten, o němž se vysvědčuje, že jest živ.
Pea ʻoku maʻu ʻi heni ʻe he kau tangata ʻoku [hokohoko ]mate pe hono hongofulu ʻoe vahe ʻoe meʻa; kae ʻi hena ʻe ia ʻoku fakamoʻoni ki ai ʻoku moʻui ai pe.
9 A ať tak dím, i sám Léví, kterýž desátky béře, v Abrahamovi desátky dal.
Pea hangē ka pehē ʻeku lea, ko Livai foki, ʻaia ʻoku ne maʻu hono hongofulu ʻoe vahe ʻoe meʻa, naʻe ʻatu ʻe ia hono hongofulu ʻoe vahe ia ʻEpalahame:
10 Nebo ještě v bedrách otce byl, když vyšel proti němu Melchisedech.
He naʻe kei ʻi he sino ʻo ʻene tamai ia, ʻi he ʻena fetaulaki mo Melekiseteki.
11 A protož byla-liť dokonalost spasení skrze Levítské kněžství, (nebo za toho kněžství vydán jest lidu Zákon, ) jakáž toho byla potřeba, aby jiný kněz podle řádu Melchisedechova povstal, a nebyl již více podle řádu Aronova jmenován?
Ko ia ka ne ai ha haohaoa ʻi he kau taulaʻeiki ʻoe faʻahinga ʻo Livai, (he naʻe maʻu ai ʻe he kakai ʻae fono, ) ko e hā hono ʻaonga ʻoe fokotuʻu mo e taulaʻeiki ʻe taha ʻi he lakanga ʻo Melekiseteki, kae ʻikai ui ʻi he lakanga ʻo ʻElone?
12 A poněvadž jest kněžství přeneseno, musiloť také i Zákona přenesení býti.
He ko e meʻa ʻi he fetongi ʻae kau taulaʻeiki, ʻoku totonu ai foki ke fetongi mo e fono.
13 Nebo ten, o kterémž se to praví, jiného jest pokolení, z kteréhožto žádný při oltáři v službě nebyl.
He ko ia ʻoku leaʻaki ki ai ʻae ngaahi meʻa ni, ʻoku ʻi he faʻahinga ʻe taha, pea naʻe ʻikai ha taha mei ai ʻe ngaue ʻi he ʻesifeilaulau.
14 Zjevné jest zajisté, že z pokolení Judova pošel Pán náš, o kterémžto pokolení nic z strany kněžství nemluvil Mojžíš.
He kuo ha moʻoni naʻe tupu ʻa hotau ʻEiki meia Siuta; ʻae faʻahinga ko ia naʻe ʻikai ʻaupito ke lea ki ai ʻa Mōsese ki he ngaue fakataulaʻeiki.
15 Nýbrž hojněji to zjevné jest i z toho, že povstal jiný kněz podle řádu Melchisedechova,
Kae muʻa hake eni foki: koeʻuhi kuo fokotuʻu ʻae taulaʻeiki ʻe taha ʻo fakatatau mo Melekiseteki,
16 Kterýžto učiněn jest knězem ne podle zákona přikázaní tělesného, ale podle moci života neporušitelného.
ʻAia ʻoku fakanofo, kae ʻikai hangē ko e tuʻutuʻuni ʻoe fekau fakakakano, kae fakatatau ki he mālohi ʻoe moʻui taʻengata.
He ʻoku ne fakapatonu mai, “Ko e taulaʻeiki koe ʻo lauikuonga ʻi he lakanga ʻo Melekiseteki.” (aiōn g165)
18 Stalo se zajisté složení onoho předešlého přikázaní, protože bylo mdlé a neužitečné.
He ʻoku ai moʻoni hono fakangata ʻoe fekau naʻe muʻomuʻa, koeʻuhi ko hono vaivai mo hono taʻeʻaonga.
19 Nebo ničehož k dokonalosti nepřivedl Zákon, ale na místo jeho uvedena lepší naděje, skrze niž přibližujeme se k Bohu.
He naʻe ʻikai fakahaohaoa ʻe he fono ha meʻa e taha, ka ko e fakahoko pe ʻoe ʻamanaki lelei; ʻaia ʻoku tau ʻunuʻunu atu ai ki he ʻOtua.
20 A to tím lepší, že ne bez přísahy.
Pea koeʻuhi naʻe ʻikai pehē ia ka ʻi he fuakava:
21 Nebo onino bez přísahy kněžími učiněni bývali, tento pak s přísahou, skrze toho, kterýž řekl k němu: Přisáhl Pán, a nebudeť toho litovati: Ty jsi kněz na věky podle řádu Melchisedechova. (aiōn g165)
(He naʻe ngaohi ʻakinautolu koe kau taulaʻeiki taʻeha fuakava; ka ko ia ʻi he fuakava ʻiate ia naʻa ne pehē ki ai, “Kuo fuakava ʻe he ʻEiki, pea ʻe ʻikai te ne liliu, Ko e taulaʻeiki koe ʻo lauikuonga ʻi he lakanga ʻo Melekiseteki:”) (aiōn g165)
22 Takť lepší smlouvy prostředníkem učiněn jest Ježíš.
Kuo pehē hono lelei lahi hake ʻoe fakapapau ʻoe hoko ʻa Sisu ko e fakalaloa.
23 A také onino mnozí bývali kněží, protože smrt bránila jim vždycky trvati;
Pea ko e moʻoni, naʻa nau tokolahi ʻae kau taulaʻeiki, he naʻe ʻikai ke tuku fuoloa ʻakinautolu ko e meʻa ʻi he mate:
Ka ko e tangata ni, ko e meʻa ʻi heʻene tolonga ʻo taʻengata, kuo maʻu ʻe ia ʻae ngaue fakataulaʻeiki ʻoku taʻeliliu. (aiōn g165)
25 A protož i dokonale spasiti může všecky přistupující skrze něj k Bohu, vždycky jsa živ k orodování za ně.
Ko ia foki ʻoku ne faʻa fai ai ke fakamoʻui haohaoa ʻakinautolu ʻoku haʻu ki he ʻOtua ʻiate ia, ko e meʻa ʻi heʻene moʻui maʻuaipē ke hūfakiʻi ʻakinautolu.
26 Takovéhoť zajisté nám slušelo míti nejvyššího kněze, svatého, nevinného, nepoškvrněného, odděleného od hříšníků, a jenž by vyšší nad nebesa učiněn byl,
He naʻe taau mo kitautolu ʻae fungani taulaʻeiki pehē, ʻoku māʻoniʻoni, taʻehaʻanekovi, pea taʻeʻuli, pea mavahe mei he kau angahala, pea fakamāʻolunga hake ʻi he ngaahi langi;
27 Kterýž by nepotřeboval na každý den, jako onino kněží, nejprv za své vlastní hříchy oběti obětovati, potom za za hříchy lidu. Neboť jest to učinil jednou, samého sebe obětovav.
ʻAia naʻe ʻikai ke ne hangē ko e kau taulaʻeiki lahi ko ia, ke ne tomuʻa feilaulau ʻi he ʻaho kotoa pē koeʻuhi ko ʻene angahala ʻaʻana, pea toki [fai ]koeʻuhi ko e kakai: he naʻe fai ia ʻe ia ʻo tuʻo taha pe, ʻi heʻene ʻohake ʻe ia ia.
28 Zákon zajisté lidi mající nedostatky ustavoval za nejvyšší kněží, ale slovo přísežné, kteréž se stalo po Zákonu, ustanovilo Syna Božího dokonalého na věky. (aiōn g165)
He ʻoku ngaohi ʻe he fono ke taulaʻeiki lahi ʻae kau tangata ʻoku vaivai; ka ʻoku fakanofo ʻae ʻAlo, ʻaia kuo fakahaohaoa ʻo taʻengata ʻe he lea ʻoe fuakava naʻe ki mui ʻi he fono. (aiōn g165)
