< Židům 7 >

1 Nebo ten Melchisedech byl král Sálem, kněz Boha nejvyššího, kterýž vyšel v cestu Abrahamovi, navracujícímu se od pobití králů, a dal jemu požehnání.
Arah Melkijadek ah Salem luuwang angta nyia Echoong Thoon Rangte suh heh romwah angta. Abraham raamui theng nawa luuwang baji ah jen thin ano ngaak wang taha di, Melkijadek ah heh damdi chomui ano romseetam kota,
2 Kterémužto Abraham i desátek dal ze všeho. Kterýž nejprvé vykládá se král spravedlnosti, potom pak i král Sálem, to jest král pokoje,
eno Abraham ih marah toonta dowa asithiik ah heh suh kota. (Melkijadek liiha phangkhoh thoon ah “Kateng Luuwang”; erah damdi heh ah Salem Luuwang angthoi, “Semroongroong Luuwang uh eli eta.”)
3 Bez otce, bez matky, bez rodu, ani počátku dnů, ani skonání života nemaje, ale připodobněn jsa Synu Božímu, zůstává knězem věčně.
Melkijadek nuh nyia hewah adoleh hete hewih men tiit loong ah raangthin muh; hetup hesaat nyia hetek hemat tiit uh raangthin muh. Heh ah Rangte Sah likhiik ang ano saarookwe raangtaan ih romwah angla.
4 Pohleďtež tedy, kteraký ten byl, jemuž i desátky z kořistí dal Abraham patriarcha.
Sok thaak an, heh ah timthan rak angta. Sengte sengwah Abraham hemen herang pan angta, eno heh ih raamui theng nawa chota dowa asithiik ah heh suh kota.
5 A ješto ti, kteříž jsou z synů Léví kněžství přijímající, přikázaní mají desátky bráti od lidu podle Zákona, to jest od bratří svých, ačkoli pošlých z bedr Abrahamových,
Leewi sutoom satoom romwah ang rumta loong asuh, Hootthe ih asithiik Ijirel mina loong jin nawa suk suh baat rumta, erah langla Abraham sutoom satoom nengneng mina jiin nawa suk thuk rumta.
6 Tento pak, jehož rod není počten mezi nimi, desátky vzal od Abrahama, a tomu, kterýž měl zaslíbení, požehnání dal.
Melkijadek ah Leewi sutoom satoom tah angta, enoothong marah suh Rangte ih kakhamta wah ah Abraham, jiin nawa asithiik ah thaang ano romseetam kota.
7 A jistě beze všeho odporu menší od většího požehnání béře.
Romseetam chote thaknang ibah romseetam kotte wah rah elong, erah liiha rah tenchi angtheng tah angka.
8 A tuto desátky berou smrtelní lidé, ale tamto ten, o němž se vysvědčuje, že jest živ.
Asithiik toonte romwah loong ah etek ete mina; enoothong rangteele ni baat ha likhiik Melkijadek ih asithiik toonta aba, heh ething eh tongte.
9 A ať tak dím, i sám Léví, kterýž desátky béře, v Abrahamovi desátky dal.
Eno, weeli ibah Abraham ih asithiik kota adi Leewi (Asithiik katoon rumta sutoom satoom ah) eh uh ekot eta.
10 Nebo ještě v bedrách otce byl, když vyšel proti němu Melchisedech.
Timnge liidih Leewi ah maang tup angta, enoothong Melkijadek chomuita di hete hewah Abraham sak ni eje angta.
11 A protož byla-liť dokonalost spasení skrze Levítské kněžství, (nebo za toho kněžství vydán jest lidu Zákon, ) jakáž toho byla potřeba, aby jiný kněz podle řádu Melchisedechova povstal, a nebyl již více podle řádu Aronova jmenován?
Ijirel mina suh kota Hootthe jun di, romwah ah Leewi jaat apaat nawa angtheng. Amadi, leewi nok hah romwah loong mootkaat ah epun angta bah, belam Aroon jaatang likhiik lah ang thang Melkijadek jaatang likhiik we dong jamtheng tah taat angta.
12 A poněvadž jest kněžství přeneseno, musiloť také i Zákona přenesení býti.
Timnge liidih romwah jaatang lek taano bah hootthe nah uh jirep ah elek etheng ang ah.
13 Nebo ten, o kterémž se to praví, jiného jest pokolení, z kteréhožto žádný při oltáři v službě nebyl.
Eno arah di liiha, seng Teesu ah jaat hoh paat hoh nawa angta, hejaat hepaat ngo uh romwah tataat thaak mota.
14 Zjevné jest zajisté, že z pokolení Judova pošel Pán náš, o kterémžto pokolení nic z strany kněžství nemluvil Mojžíš.
Erah thoontang ih ejat eha heh ah Juda jaat apaat nawa tupta; eno Moses ih romwah loong tiit baatta adi arah jaat apaat tiit ah baat muh.
15 Nýbrž hojněji to zjevné jest i z toho, že povstal jiný kněz podle řádu Melchisedechova,
Arah tiit ah jat suh elaang ih hoonla; Melkijadek likhiik romwah maama dong taha.
16 Kterýžto učiněn jest knězem ne podle zákona přikázaní tělesného, ale podle moci života neporušitelného.
Heh ah romwah ih hoonta, mina banlam nawa ih tah hoonta, enoothong lathoonka roidong chaan aphaan jun ih hoon thukta.
17 Nebo svědčí Písmo, řka: Ty jsi kněz na věky podle řádu Melchisedechova. (aiōn g165)
Timnge liidih Rangteele ni liiha, “An Melkijadek lalidoh roitang raangtaan ih romwah ang uh.” (aiōn g165)
18 Stalo se zajisté složení onoho předešlého přikázaní, protože bylo mdlé a neužitečné.
Erah raangtaan ih banlam hak ah ethin haat eha, timnge liidih erah banlam ah kamkam lah ang koka no nyia timdi uh lapun koka no tah maak rumta.
19 Nebo ničehož k dokonalosti nepřivedl Zákon, ale na místo jeho uvedena lepší naděje, skrze niž přibližujeme se k Bohu.
Mamah liidih Moses Hootthe ih tim uh tapun thukta. Eno amadi laalom theng eseethoon ah koh tahe, marah lam ih Rangte reeni thok li erah ah.
20 A to tím lepší, že ne bez přísahy.
Erah damdi, Rangte ih thoomhoon arah eje. Romwah wahoh ang thukta adi arah likhiik thoomhoon tajeeta.
21 Nebo onino bez přísahy kněžími učiněni bývali, tento pak s přísahou, skrze toho, kterýž řekl k němu: Přisáhl Pán, a nebudeť toho litovati: Ty jsi kněz na věky podle řádu Melchisedechova. (aiōn g165)
Enoothong Jisu ah thoomhoon jun ih romwah ang thukta adi Rangte ih heh suh amah liita, “Teesu ih kamkam eh kakhamta, erah tah ngaak toon ka: An roitang ih romwah angtheng.’” (aiōn g165)
22 Takť lepší smlouvy prostředníkem učiněn jest Ježíš.
Erah raangtaan ih, arah maama tiit baat ha rah ih Jisu aba nuumiijeng eseethoon.
23 A také onino mnozí bývali kněží, protože smrt bránila jim vždycky trvati;
Belam uh maama ehoh eje: jaakhoh ni romwah loong wahoh uh hantek ang rumta, timnge liidih neng loong ah mattek erumta, erah thoidi neng mootkaat ah tajen jang mokah rumta.
24 Ale tento poněvadž zůstává na věky, věčné má kněžství. (aiōn g165)
Enoothong Jisu ba tongla roitang ah, eno heh romwah mootkaat ah ngo suh uh tatoom koka. (aiōn g165)
25 A protož i dokonale spasiti může všecky přistupující skrze něj k Bohu, vždycky jsa živ k orodování za ně.
Ngo heh jun ih Rangte reeni wangla erah jen pang suh Jisu ah saarookwe tarong, mamah liidih neng loong suh rangsoom kot raang ih heh ah roitang ething tongla.
26 Takovéhoť zajisté nám slušelo míti nejvyššího kněze, svatého, nevinného, nepoškvrněného, odděleného od hříšníků, a jenž by vyšší nad nebesa učiněn byl,
Erah raangtaan ih seng ih jamhi ah chosuh Romwah Phokhothoon ah Jisu. Heh ah esa; heh tah thika nyia rangdah tah daka; heh ah rangdah mina loong dowa pheehoom ano rangmong loong ni toonsiit wanta.
27 Kterýž by nepotřeboval na každý den, jako onino kněží, nejprv za své vlastní hříchy oběti obětovati, potom za za hříchy lidu. Neboť jest to učinil jednou, samého sebe obětovav.
Heh ah romwah phokhothoon loong wahoh likhiik tah angka; Heh ih sa rookwe jaakhoh heteewah rangdah raangtaan ih eno wahoh loong rangdah raangtaan ih khojoop siik hoon hoonte tah angka, wahoh raangtaan eh uh khojoop siik hoon ah tah jamka. Heh tewah roidong kota adi, khojoop siit hoon ah jaasiit di thoontang roop kota.
28 Zákon zajisté lidi mající nedostatky ustavoval za nejvyšší kněží, ale slovo přísežné, kteréž se stalo po Zákonu, ustanovilo Syna Božího dokonalého na věky. (aiōn g165)
Moses Hootthe jun ibah lapun lajun mina ah romwah phokhothoon raang ih juujeeta; enoothong Rangte ih kakhamta adi thoom nep hoonta, eno erah Hootthe lini dong taha, erah langla saarookwe raangtaan ih epunthoon ang arah Rangte Sah ah juuje ha. (aiōn g165)

< Židům 7 >