Židům 7
1 Nebo ten Melchisedech byl král Sálem, kněz Boha nejvyššího, kterýž vyšel v cestu Abrahamovi, navracujícímu se od pobití králů, a dal jemu požehnání.
Ri Melquisedec are jun nim taqanel rech ri tinimit Salem xuqujeꞌ chꞌawenel pa kiwiꞌ ri winaq rech ri nimalaj Dios, xpe chukꞌulaxik xuqujeꞌ chutewechiꞌj ri Abraham are xechꞌektaj kanoq ri e taqanelabꞌ rumal
2 Kterémužto Abraham i desátek dal ze všeho. Kterýž nejprvé vykládá se král spravedlnosti, potom pak i král Sálem, to jest král pokoje,
ri Abraham xuya ri lajujil rech ronojel ri xuꞌchꞌeka loq pa ri chꞌoꞌj che ri Melquisedec. Ri ubꞌiꞌ ri Melquisedec kel kubꞌij taqanel rech sukꞌal xuqujeꞌ taqanel rech ri tinimit Salem, ri kel kubꞌij taqanel rech jaꞌmaril.
3 Bez otce, bez matky, bez rodu, ani počátku dnů, ani skonání života nemaje, ale připodobněn jsa Synu Božímu, zůstává knězem věčně.
Man kꞌo jun etaꞌmaninaq jawjeꞌ xepe wi ri utat unan, man e kꞌo ta ratiꞌt uꞌmam, xuqujeꞌ man etaꞌmatal jampaꞌ xchapleꞌtaj loq ri ukꞌaslemal xuqujeꞌ jampaꞌ kakꞌisik, jun chꞌawenel cho ri Dios pa kiwiꞌ ri winaq, kajunumataj rukꞌ ri uKꞌojol ri Dios, ri kꞌaslik chibꞌe qꞌij saq.
4 Pohleďtež tedy, kteraký ten byl, jemuž i desátky z kořistí dal Abraham patriarcha.
Qas chiwilampeꞌ chi ri Melquisedec sibꞌalaj nim uqꞌij, rumal riꞌ ri Abraham xuya ri lajuj re ronojel ri xuꞌchꞌeka loq pa ri chꞌoꞌj che.
5 A ješto ti, kteříž jsou z synů Léví kněžství přijímající, přikázaní mají desátky bráti od lidu podle Zákona, to jest od bratří svých, ačkoli pošlých z bedr Abrahamových,
Qas tzij wi, ri e rijaꞌl ri Leví ri kakikꞌamawaꞌj uqꞌabꞌ ri ubꞌanik ri chꞌawem cho ri Dios pa kiwiꞌ ri winaq, ri taqanik kubꞌij chi taqal chike kakikꞌamawaꞌj ri lajuj re ri kichꞌekoj ri tinimit, pa juleꞌ taq tzij chik pune we winaq riꞌ alaxik kukꞌ ri nikꞌaj chik e rijaꞌl xuqujeꞌ ri Abraham.
6 Tento pak, jehož rod není počten mezi nimi, desátky vzal od Abrahama, a tomu, kterýž měl zaslíbení, požehnání dal.
Ri Melquisedec kꞌut, rumal che ri man rijaꞌl ta ri Leví, xukꞌamawaꞌj ri lajuj re ri xuꞌchꞌeka loq ri Abraham pa ri chꞌoꞌj kꞌa te riꞌ xutewechiꞌj ubꞌiꞌ ri Dios rumal chi areꞌ ubꞌim loq we jastaq riꞌ che.
7 A jistě beze všeho odporu menší od většího požehnání béře.
Qas tzij wi qetaꞌm chi ri winaq ri kayoꞌw tewechibꞌal are nim cho ri kakꞌamawaꞌnik ri tewechibꞌal.
8 A tuto desátky berou smrtelní lidé, ale tamto ten, o němž se vysvědčuje, že jest živ.
Ri e chꞌawenelabꞌ cho ri Dios ri kekꞌamawaꞌnik ri lajuj re ri kichꞌekoj ri winaq, e winaq ri xa kekamik, are kꞌu ri Melquisedec kꞌaslik, rumal cher ri Tzꞌibꞌatalik man kubꞌij taj chi ri Melquisedec xkamik.
9 A ať tak dím, i sám Léví, kterýž desátky béře, v Abrahamovi desátky dal.
Kuyaꞌo kaqabꞌij chi ri e chꞌawenelabꞌ cho ri Dios kamik, ri e rijaꞌl ri Leví, xkiya xuqujeꞌ ri lajuj re ri kichꞌekoj che ri Melquisedec, rumal cher are ri Abraham xtojow pa kibꞌiꞌ aꞌreꞌ.
10 Nebo ještě v bedrách otce byl, když vyšel proti němu Melchisedech.
Rumal cher konojel ri e rijaꞌl ri Leví e rijaꞌl ri Abraham. Pune kꞌamajaꞌ kekꞌojiꞌk are xuriq ri Abraham ri Melquisedec, e kꞌo wi loq che ri Abraham.
11 A protož byla-liť dokonalost spasení skrze Levítské kněžství, (nebo za toho kněžství vydán jest lidu Zákon, ) jakáž toho byla potřeba, aby jiný kněz podle řádu Melchisedechova povstal, a nebyl již více podle řádu Aronova jmenován?
Are ri Dios xyoꞌwik ri taqanik chike ri tinimit Israel. We taqanik riꞌ xbꞌanik rumal cher xchomax rij chi ri e rijaꞌl ri Leví keꞌkitoꞌ ri winaq rech kuꞌx sukꞌ. Xa kꞌu rumal cher man xekwin taj ri chꞌawenelabꞌ cho ri Dios xkibꞌan waꞌ we riꞌ, tzi choqꞌaqꞌ wi chi xpe jun kꞌakꞌ chꞌawenel cho ri Dios: jun chꞌawenel cho ri Dios ri man rijaꞌl taj ri Aarón xane rijaꞌl ri Melquisedec.
12 A poněvadž jest kněžství přeneseno, musiloť také i Zákona přenesení býti.
Rumal cher we kakꞌexetaj ri chꞌawenel cho ri Dios, kakꞌexetaj xuqujeꞌ ri taqanik.
13 Nebo ten, o kterémž se to praví, jiného jest pokolení, z kteréhožto žádný při oltáři v službě nebyl.
Qas tzij, are Jesús we katzijox rij chi riꞌ, Areꞌ upetik chike jupuq winaq chik ri man patanijinaq taj cho ri tzujbꞌal.
14 Zjevné jest zajisté, že z pokolení Judova pošel Pán náš, o kterémžto pokolení nic z strany kněžství nemluvil Mojžíš.
Tzi qꞌalaj chi ri Ajawxel chike ri jupuq winaq Judá upetik wi, ri taqanik kubꞌij chi man kuya taj kape jun chꞌawenel cho ri Dios chike we winaq riꞌ.
15 Nýbrž hojněji to zjevné jest i z toho, že povstal jiný kněz podle řádu Melchisedechova,
Sibꞌalaj man kꞌax taj uchomaxik we kaqakoj pa kwenta chi we chꞌawenel cho ri Dios ri tajin kaqatzijoj rij, kajunumataj rukꞌ ri Melquisedec.
16 Kterýžto učiněn jest knězem ne podle zákona přikázaní tělesného, ale podle moci života neporušitelného.
Man kajunumataj ta kꞌut kukꞌ nikꞌaj chꞌawenelabꞌ chik, rumal cher man xchaꞌ taj rumal chi kape chike jupuq kꞌyaqalik winaq, xane xchaꞌik rumal cher kꞌaslik chibꞌe qꞌij saq.
Kaqꞌalajisax kꞌut pa ri Tzꞌibꞌatalik are kubꞌij: At at chꞌawenel pa kiwiꞌ ri winaq chibꞌe qꞌij saq, jetaq ri Melquisedec. (aiōn g165)
18 Stalo se zajisté složení onoho předešlého přikázaní, protože bylo mdlé a neužitečné.
Xaq jeriꞌ ri utaqanik ri Moisés xqꞌatiꞌk rumal cher man kꞌo ta xutayij.
19 Nebo ničehož k dokonalosti nepřivedl Zákon, ale na místo jeho uvedena lepší naděje, skrze niž přibližujeme se k Bohu.
Rumal cher ri taqanik, man xkwin taj xubꞌan sukꞌ chike ri winaq. Rumal kꞌu riꞌ xokisax chi loq jun kuꞌlibꞌal kuꞌx ri kakwinik kujuqebꞌisaj rukꞌ ri Dios.
20 A to tím lepší, že ne bez přísahy.
Ri Dios xubꞌan jun chꞌekom tzij kukꞌ chi kuya wi na jun kichꞌawenel cho ri Dios man jetaq ta ri e kꞌo kanoq nabꞌe. Ri nikꞌaj e chꞌawenelabꞌ ri e kꞌo kanoq nabꞌe are xoꞌkik man xbꞌan ta chꞌekom tzij kukꞌ.
21 Nebo onino bez přísahy kněžími učiněni bývali, tento pak s přísahou, skrze toho, kterýž řekl k němu: Přisáhl Pán, a nebudeť toho litovati: Ty jsi kněz na věky podle řádu Melchisedechova. (aiōn g165)
Are xok ri Cristo che chꞌawenel pa kiwiꞌ ri winaq, ri Dios xubꞌan jun chꞌekom tzij rukꞌ Areꞌ, rumal cher pa ri Tzꞌibꞌatalik kubꞌij: Ri Ajawxel xubꞌan jun chꞌekom tzij man kakꞌexen ta wi ri uchomanik: “At at chꞌawenel wi chibꞌe qꞌij saq, jetaq ri Melquisedec.” (aiōn g165)
22 Takť lepší smlouvy prostředníkem učiněn jest Ježíš.
Rumal riꞌ are ri Jesús yoꞌwinaq kuꞌlibꞌal qakꞌuꞌx chi kꞌo jun jeꞌl chꞌekom tzij ri uyoꞌm ri Dios chaqe.
23 A také onino mnozí bývali kněží, protože smrt bránila jim vždycky trvati;
Sibꞌalaj e kꞌi chꞌawenelabꞌ xaq kakikꞌex kibꞌ chubꞌanik ri kipatan rumal chi kekamik.
Ri Jesús rumal che ri maj ukamik, are wa chꞌawenel pa kiwiꞌ ri winaq, ri kꞌaslik chibꞌe qꞌij saq. (aiōn g165)
25 A protož i dokonale spasiti může všecky přistupující skrze něj k Bohu, vždycky jsa živ k orodování za ně.
Rumal kꞌu riꞌ ri Jesús kakwinik kuꞌkol konojel ri keqebꞌ rukꞌ ri Dios jeriꞌ rumal cher ri Areꞌ kꞌaslik chibꞌe qꞌij saq chubꞌanik chꞌawem pa kiwiꞌ konojel ri winaq amaqꞌel.
26 Takovéhoť zajisté nám slušelo míti nejvyššího kněze, svatého, nevinného, nepoškvrněného, odděleného od hříšníků, a jenž by vyšší nad nebesa učiněn byl,
Rumal cher ri Jesús are kinimal chꞌawenelabꞌ ri kajawataj chaqe. Rumal cher ri Jesús man kꞌo taj umak, man kꞌo ta chꞌulujil che Areꞌ, xuqujeꞌ man kachiꞌl ta aꞌjmakibꞌ xane yaꞌtal nim uqꞌij cho ri kaj.
27 Kterýž by nepotřeboval na každý den, jako onino kněží, nejprv za své vlastní hříchy oběti obětovati, potom za za hříchy lidu. Neboť jest to učinil jednou, samého sebe obětovav.
Man kajunumataj ta kukꞌ ri nikꞌaj e kinimaꞌqil taq chꞌawenelabꞌ chik. Ri Jesús man kutzuj ta sipanik qꞌij chi qꞌij rumal ri umak, kꞌa te riꞌ rumal kimak ri tinimit, xane Areꞌ xutzuj jun sipanik xa junmul chibꞌe qꞌij saq, are ri ukꞌaslemal.
28 Zákon zajisté lidi mající nedostatky ustavoval za nejvyšší kněží, ale slovo přísežné, kteréž se stalo po Zákonu, ustanovilo Syna Božího dokonalého na věky. (aiōn g165)
Qas tzij wi, ri taqanik kuꞌchaꞌ achyabꞌ ri xaq kebꞌaqꞌoꞌtik rech kuꞌxik e kinimaꞌqil ri chꞌawenelabꞌ cho ri Dios, are kꞌu ri chꞌekom tzij ri xbꞌanik are yaꞌom chik ri taqanik are xuchaꞌo ri Kꞌojolaxel rech kok che kinimaꞌqil chꞌawenel pa kiwiꞌ ri winaq, are wa ri bꞌantal sukꞌ che, chibꞌe qꞌij saq. (aiōn g165)
