Židům 6
1 Protož opustíce řeč počátku Kristova, k dokonalosti se nesme, ne opět zakládajíce gruntu pokání z skutků mrtvých, a víry v Boha,
Vbvrikunamv, kvvlo gv kristan doin tvvcho nama ngonugv kochinglo kayu gvrila kaiyayabv chinlvpalv yanamlo vnglv yalaju. Ngonu anyung kaamanv kudungkua nga kayu nama okv Pwknvyarnvnyi mvngjwng kunam a;
baptisma gv lvkwng nga tamsarnam okv laak iponam gv lvkwng nga tamsarnam; sinv gv turkurkunam gv lvkwng nga tamsarnam okv dvbvsingtambv jwkadakanam lvkwng nga tamsarnam; ho minam mvnwngnga naalaila ngonu anw lvngtung go mvrung kumare. (aiōnios g166)
3 A toť učiníme, dopustí-li Bůh.
Pwknvyarnv ngonua rila dubv jibolo, ngonu vbv rirungreku, klai ngonu vnglv lakuju!
4 Nebo nemožné jest jednou již osvíceným, kteříž i zakusili daru nebeského, a účastníci učiněni byli Ducha svatého,
Vkvlvgabv yvvbunudw bunugv mvngjwng nga kayu pvkudw bunua oguaingbv lvkodv mvngdin modukubv naakur nyureku? Bunu Pwknvyarnv gv lounglo lvko dookwkunv; bunu nyidomooku gv amin jinam ha dvkw kunv okv Darwknv Dow gv baag jinam ha naarwk sika kunv;
bunu Pwknvyarnv gv gamchar hv alvnv vla rikadokala chimpvkunv okv aainvgv dw gv jwkrw ha himpa toku. (aiōn g165)
6 Kdyby padli, zase obnoviti se ku pokání, jakožto těm, kteříž opět sobě znovu křižují Syna Božího, a v porouhání vydávají.
Okv ho kochingbv bunu bunugv mvngjwng nga kayu roku! bunua lvkodv naakur lakula mvngdin modukubv rinyukuma namgo, ogulvgavbolo bunu Pwknvyarnv gv Kuunyilo nga lvkodv daapo lo takki duku okv nyi mvnwng gv kaagialo hinying modu.
7 Země zajisté, kteráž často na sebe přicházející déšť pije, a rodí bylinu příhodnou těm, od kterýchž bývá dělána, dochází požehnání od Boha.
Pwknvyarnv kvdw nga bokta lwkjila hvkvgv aolo nyido holunam dvdv nga tvngmula okv yvvdw um rongo mvlwkla mvria dunv hvkvgv lvgabv anyung doomu dubv nvmwng nga boklin jimudu.
8 Ale vydávající trní a bodláky zavržená jest, a blízká zlořečení, jejížto konec bývá spálení.
Vbvritola hv tvv okv nvmwng boklin jibolo, hv ogu anyung kaakumanv; hv Pwknvyarnv gv beenam gubvrila maatarbv alvmanv ngv hum vmvbv ramyok riku.
9 My pak, nejmilejší, nadějemeť se o vás lepších věcí, a náležejících k spasení, ač pak koli tak mluvíme.
Vbvritola ayanam ajin vdwa ngonu svbv minjeka, ngonu nonugv lvkwng nga jvjvbv rirungre vla mvngjwng dunv. Nonugv ringlinbaalin paanam v nonua alvyanv bokta go doodu vla ngonu chindu.
10 Neboť není nespravedlivý Bůh, aby se zapomenul na práci vaši a na pracovitou lásku, kteréž jste dokazovali ke jménu jeho, slouživše svatým, a ještě sloužíce.
Pwknvyarnv mvngkiammvngriam manv ngv. Nw nonugv kudungkua rinam ha vmalo ridur gvrila ninyia paknam ha kaatam nama okv vjak kvvbi kristan vdwa jibwng nama vdwloka mvngpa mabv rimare.
11 Žádámeť pak, aby jeden každý z vás až do konce prokazoval tu opravdovou pilnost k nabytí plné jistoty naděje,
Ngonugv kaibv mvngjimvngro namv nonugv dinchibv mvnggap nama ataranya alu lobv rilin laka vbvribolo nonugv mvngtin namv jvjv nvgobv rilin jiriku.
12 Tak abyste nebyli líní, ale následovníci těch, kteříž skrze víru a snášelivost obdrželi dědictví zaslíbené.
Ngonu nonua sepelakre nvgobv rima svgo vla mvngdunv, vbvritola mvngjwng yala okv saktvnv vdwgv aingbv risego vla, okv vbvrila Pwknvyarnv gv milv nama naarwksinv gubv risego vla mvngdunv.
13 Abrahamovi zajisté zaslíbení čině Bůh, když neměl skrze koho většího přisáhnouti, přisáhl skrze sebe samého,
Vdwlo Pwknvyarnv Abrahamnyi milv tokudw, nw ninyigv milv nama rirungre vla milvla mintoku. Ninyia kaiyanv kaamanam lvgabv, vdwlo nw milv tokudw nw atugv gv amin lokv minvla milv toku.
14 Řka: Jistě požehnám velmi tobě, a velice rozmnožím tebe.
Nw minto, “Ngo milvdunv nam ngo boktalwkjire okv achialvbv kuu husi doolin more,”
15 A tak trpělivě očekávaje, dosáhl zaslíbení.
Abraham saktv nvgobv rito, okv vkvlvgabv nw Pwknvyarnv gv milv nama paatoku.
16 Lidé zajisté skrze většího, nežli jsou sami, přisahají, a všeliké rozepře mezi nimi konec jest, když bývá potvrzena přísahou.
Vdwlo ngonu milvnam go minredw, ngonu ngonua kaiyanv akogv amin lokv milv nvdu vbv milv kolokv larmi sunama minjup dunv.
17 A takž Bůh, chtěje dostatečně ukázati dědicům zaslíbení svých neproměnitelnost rady své, vložil mezi to přísahu,
Pwknvyarnv gv milv kunam a naarwk sijinv vdwa, Pwknvyarnv nwgv ridubv mvngnam a um vdwloka mvkumv madunv vla minbwk jidubv mvngdu; vkvlvgabv hv nwgv milv kunamlo akodv milvnamgo mintam lwkdvdu.
18 Abychom skrze ty dvě věci nepohnutelné, (v nichž nemožné jest, aby Bůh klamal), měli přepevné potěšení, my, kteříž jsme se utekli k obdržení předložené naděje.
Vbvrikunamv, Pwknvyarnv gvlo so baanyi si doodunv hv nw mvvla manammv okv akuav nyuma namv. Vkvlvgabv ngonu nw gvlo ringria nama paanv vdwv ngonugv kaagialo mvngtin pvvji nama hvngdwngrungbv gaktwkkvrwk ladubv kairungnv mintvmiru ha jidu.
19 Kteroutož máme jako kotvu duše, i bezpečnou i pevnou, a vcházející až do vnitřku za oponu,
Ngonugv mvngtin v ngonugv singnam lvgabv svbv toochi jvbv rila doodunv. Sum ogugoka rika nyumare, okv nyidomooku tologv pwknvyarnvnaam arwng gv vji torpin sinam a vngpik laila Darwkyachok kolo vnglwkre.
