Židům 5
1 Všeliký zajisté nejvyšší kněz z lidu vzatý za lidi bývá postaven v těch věcech, kteréž u Boha mají jednány býti, totiž aby obětoval i dary i oběti za hříchy,
For every high priest taken from among men, is ordained for men in things [pertaining] to God, that he may offer both gifts and sacrifices for sins:
2 Kterýž by mohl, jakž sluší, lítost míti nad neznajícími a bloudícími, jsa i sám obklíčen nemocí.
Who can have compassion on the ignorant, and on them that are out of the way; for that he himself also is compassed with infirmity.
3 A pro ni povinen jest, jakož za lid, tak i za sebe samého obětovati oběti za hříchy.
And by reason of this he ought, as for the people, so also for himself, to offer for sins.
4 A aniž kdo sobě sám té cti osobuje, ale ten, kterýž by byl povolán od Boha, jako i Aron.
And no man taketh this honor to himself, but he that is called by God, as [was] Aaron:
5 Tak i Kristus ne sám sobě té cti osobil, aby byl nejvyšším knězem, ale ten, kterýž řekl jemu: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe.
So also Christ glorified not himself to be made a high priest; but he that said to him, Thou art my Son, to-day have I begotten thee.
As he saith also in another [place], Thou [art] a priest for ever after the order of Melchisedec. (aiōn g165)
7 Kterýž za dnů těla svého modlitby a ponížené prosby k tomu, kterýž ho mohl zachovati od smrti, s křikem velikým a slzami obětoval, a uslyšán jest i vysvobozen z toho, čehož se strašil.
Who in the days of his flesh, when he had offered up prayers and supplications with strong crying and tears to him that was able to save him from death, and was heard, in that he feared;
8 A ačkoli byl Syn Boží, z toho však, což strpěl, naučil se poslušenství.
Though he was a Son, yet he learned obedience by the things which he suffered;
And being made perfect, he became the author of eternal salvation to all them that obey him; (aiōnios g166)
10 Nazván jsa od Boha nejvyšším knězem podlé řádu Melchisedechova.
Called by God a high priest after the order of Melchisedec.
11 O kterémž mnoho by se mělo mluviti, a to nesnadných věci k vypravení, ale vy jste nezpůsobných uší.
Of whom we have many things to say, and hard to be uttered, seeing ye are dull of hearing.
12 Nebo měvše býti v tak dlouhém času mistři, opět potřebujete učeni býti prvním počátkům výmluvností Božích, a učiněni jste mléka potřebující, a ne pokrmu hrubšího.
For when for the time ye ought to be teachers, ye have need of one to teach you again which [are] the first principles of the oracles of God; and are become such as have need of milk, and not of strong food.
13 Kdožkoli zajisté mléka se drží, nechápá slova spravedlnosti; (nebo nemluvně jest).
For every one that useth milk, [is] unskillful in the word of righteousness: for he is a babe.
14 Ale dokonalých jest hrubý pokrm, totiž těch, kteříž pro zvyklost mají smysly způsobné k rozeznání dobrého i zlého.
But strong food belongeth to them that are of full age, [even] those who by reason of use have their senses exercised to discern both good and evil.
